Nedávná domácí debata k výročí vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou ukázala, že připomínání zločinů komunismu a volání po další dekomunizaci není tématem jen na Ukrajině. Vypořádávání se s vlastní komunistickou minulostí se táhne jako červená nit napříč celým bývalým sovětským blokem už tři dekády. Přinášíme vám mini-reportáž o projektu “DeKom” mariupolské platformy Tyu. Ta každý rok na narozeniny Lenina 22. dubna pořádá projekt, který se snaží o reflexi ukrajinské cesty dekomunizace poté, co protesty na Majdanu vynesly k moci novou prozápadní vládu.
Na jaře 2015 podepsal tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko balík zákonů přikazujících odstranění komunistických soch a přejmenování měst, vesnic, ulic a dalších veřejných míst, jejichž název byl spojen s komunismem. V roce 2016 bylo přejmenováno přes 50 tisíc ulic, téměř tisíc měst a vesnic včetně čtvrtého největšího města Ukrajiny, Dněpropetrovsku. Zároveň padlo 1320 soch Lenina a přes tisíc soch dalších komunistických funkcionářů. Porušení zákona je trestáno pokutou, zákazem fungování média, které zákon porušilo, nebo vězením až do pěti let.
Zákon byl zvlášť na východě země často kritizován za to, že vytěsňuje komunistickou symboliku, aby ji nová “post-majdanovská” Ukrajina pouze nahradila nacionalistickou symbolikou, aniž by se změnil zkorumpovaný systém, ve kterém si bohatí a mocní mohou dělat stejně jako dříve cokoli se jim zachce. Při natáčení v Mariupolu jsme objevili Platformu Tyu, která pořádá každý rok na Leninovy narozeniny 22. dubna výstavu DeKom, při které se snaží otevírat téma toho, jak proběhla ukrajinská dekomunizace.
