Osm měsíců žili obyvatelé jihoukrajinského Chersonu pod ruskou okupací. Dnes přežívají třetím rokem každodenní ruské ostřelování. V boji proti němu je však Ukrajina stále úspěšnější. O nových metodách obrany i podzemním životě Chersonců jsme mluvili se zástupcem šéfa tamní vojenské správy Oleksandrem Tolokonnikovem.
Lidské safari. Takto nelichotivou přezdívku nese už téměř tři roky ukrajinské město, které od ruských vojsk dělí jen řeka Dněpr. Za jeden týden do Chersonu přiletí přes dva a půl tisíce dronů a vedle nich pak střely z minometů a tanků i letecké bomby.
Přesto zůstává v těžce zkoušeném městě žít okolo šedesáti tisíc lidí. Z části se jejich životy odehrávají po sklepeních – kvůli přetrvávajícímu nebezpečí se do podzemí přesunula velká část městského života.
Jaké jsou vyhlídky na následující měsíce? A jak probíhá každodenní realita nejen v Chersonu, ale také na druhé straně Dněpru pod ruskou vlajkou? O tom si Voxpot povídal se zástupcem náčelníka chersonské oblastní vojenské administrativy Oleksandrem Tolokonnikovem.
Vaše město se už více jak tři a půl roku potýká s velkým počtem ruských dronových útoků. Jak vypadá současná bezpečnostní situace?
Bývá to různé. Dnes v noci ostřelovali nemocnici. Včera jsme měli zase pět raněných. Vše od dělostřeleckých útoků. Jestliže do Kyjeva létají hlavně šahídy, k nám především menší a levnější FPV drony, které dříve natáčely svatby. Teď shazují výbušniny. Šahídy sem nikdo neposílá, na tak malou vzdálenost to nemá cenu.
Čtěte také: Když nás zaměří, zdrháme. Vydali jsme se na frontu s ukrajinskými dronaři
Je situace horší než dříve?
Poslední měsíce k nám do města a okolních regionů přilétá dva půl tisíce dronů za týden. Ještě před rokem jich bylo sedm set za měsíc. Pak pokračují dál po celé Ukrajině, letí na Dnipro, Kyjev a jiná města.
Dříve nás ohrožovalo hlavně dělostřelectvo: více minometů, tanky, které ostřelovaly město a pobřežní oblasti. Nyní jsou to především minomety, tanky a drony. Ostřelují hlavně energetickou infrastrukturu, jak na celé Ukrajině tak po Chersonu. Teď se například snaží aktivně udeřit na transformátory a způsobit tak výpadky osvětlení.
Porodnice v podzemí
Četla jsem, že z původních cca 318 tisíc obyvatel zůstalo asi 60 tisíc lidí. Odcházejí lidé i nadále?
V tomhle ohledu je situace víceméně stabilní. Na začátku podzimu deset procent obyvatel pravidelně odjíždí a vrací se na jaře. Počet obyvatel se tak pohybuje mezi 55 a 65 tisíci. Lidé se tu bojí zimy, že kvůli ostřelování nebude světlo, elektřina a teplo. V předchozích letech se nám přitom dařilo vždy všechno rychle opravovat, tak doufáme, že to zvládneme i letos.
Kdo jsou aktuální obyvatelé Chersonu? Předpokládám, že se jedná především o starší generaci.
Ano, zhruba sedmdesát procent obyvatel jsou lidé staršího věku, kteří již pobírají důchod a mají silné vazby ke svému bydlišti. Zbytek jsou lidé zajišťující základní fungování města, tedy zaměstnanci komunálních služeb, městských orgánů, hasičstva nebo policie.
Fungují ve městě základní instituce jako nemocnice nebo školy?
Město v podstatě funguje normálně. Když jsme sem v listopadu 2022 po osvobození vstoupili, nic nefungovalo. Žádná mobilní síť, žádná voda, plyn, světlo. Postupně se nám podařilo vše obnovit – navzdory tomu, že Rusové útoky zesilují a snaží se aktuálně třeba narušit mobilní síť a plynovody.
Školy v Chersonu fungují pouze distančně. Ostatně je tu málo dětí. Akce pro děti a různé kroužky pak probíhají v podzemí. V ostatních městech a vesnicích v oblasti jsou u škol postaveny podzemní kryty, kde se mohou děti učit.
Co se týče zdravotnictví, prakticky pod každým zdravotnickým zařízením dnes stojí podzemní nemocnice. Jsou tam plně vybavená oddělení, operační sály. Dokonce tu máme poměrně velkou podzemní porodnici.
Jak to vypadá ve sféře služeb? Najdeme ve městě otevřené restaurace, kavárny, kina?
V pobřežních částech Chersonu téměř nic nefunguje. Zprvu si zde lidé otevírali podniky, brzy je ale zase zavřeli. Oblasti ležící trochu dál, jako třeba sídliště, tam už je více živo. Normálně tam fungují obchody, restaurace, kavárny či trhy. Nálety tam bývají mnohem méně časté.
Město se rovněž snaží zachovávat kulturní život, aspoň ve sklepeních. V podzemí u nás funguje i divadelní klub pro sto lidí. Žádnou reklamu sice jednotlivé akce mít nemůžou, protože když to udělají, okamžitě tam Rusové zaútočí. Vše tedy funguje na bázi, že se lidé zvou navzájem.
Před pár měsíci se hodně psalo o takzvaných síťových stěnách, které mají představovat další obranu proti dronům. Jak se vám osvědčily?
Rusové teď začali útočit na jedinou silnici spojující Cherson s Mykolajivem. My tam ze sítí postavili tunel.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
