![](https://www.voxpot.cz/wp-content/uploads/2024/02/shutterstock_728107027-kopie-980x650.jpg)
Konzumace drog v čele s kokainem a konopím v Evropě dlouhodobě stoupá. Názory na to, jak naložit s konzumací i se souvisejícím organizovaným zločinem, se ale razantně liší. Aktuálně se taková debata vede v Nizozemsku.
„Mám pochybnosti o tom, jak je užívání drog přijímáno. Nemám problém akceptovat, že si lidé myslí různé věci. Nechci ale dávat banán, jablko a lajnu kokainu na stejnou úroveň tak, aby měly vládní štempl, který řekne: ‚Vše je v pořádku‘,“ prohlásil starosta Rotterdamu Ahmed Aboutaleb.
Podle Aboutaleba politici nejen v Nizozemsku, ale i v Evropě podcenili důsledky tak rozsáhlého užívání drog. Důvodem je podle něj fakt, že kokain se vždy užíval hlavně ve vyšších vrstvách společnosti, ve kterých bylo překračování zákona spíše tolerováno.
![](https://www.voxpot.cz/wp-content/uploads/2024/02/voxpot_mag2_release-viz-webbanner-970x253.jpg)
„Plány na regulaci nebo legalizaci drog (…) ignorují skutečnost, že velké skupiny mladých lidí v našich dělnických čtvrtích musí čelit [drogami způsobené] bídě, která je ničí. Fenomén uživatelů z vyšších vrstev, kteří si v pátek večer užívají lajnu, má v dělnických čtvrtích těžké následky,“ dodává Aboutaleb. Přesně to se snažila artikulovat i loňská reklamní kampaň v Rotterdamu – na plakátu byla dvě „lajny“ kokainu narýsované do tvaru kříže a slogan „Tvoje dávka je jeho poprava“.
Britský deník The Guardian staví Aboutalebovo vyjádření do kontrastu s postoji amsterdamské starostky Femke Halsemy. Ta naopak volá po regulaci prodeje kokainu. Podle Halsemy by takovéto opatření vyňalo drogu z gesce nelegálních dealerů a snížilo jejich zisky. Dle této teorie by pak taková liberalizace mohla zmírnit dopad obchodu s drogami na Aboutalebem zmiňované „dělnické čtvrti“.
Německo cestou legalizace
Aboutaleb slouží jako starosta Rotterdamu posledních 15 let a letos ve funkci končí. Před několika týdny se vrátil z návštěvy latinské Ameriky a podle svých slov by chtěl tomuto regionu poskytnout finance na boj proti nelegálnímu obchodu s drogami. Dle starosty by mnoho tamních zemědělců pěstovalo jiné plodiny, než ty využívané k výrobě drog. Místními gangy jsou k tomu ovšem nuceni násilím.
Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?
Tématu jsme se věnovali v loňské analýze, ve které Jolana Humpálová popisovala krvavý řetězec následků (nejen) evropské konzumace drog. „Můžeme mluvit třeba o různých donucovacích technikách a násilí vůči pašerákům drog. O mučení. Nakonec i o násilí, k němuž dochází na druhém konci tohoto řetězce, tedy například v Evropě. Třeba ve Velké Británii víme o dětech, které z donucení přenášejí drogy a podílí se na kriminálních aktivitách. A pak je taky zavraždí,“ řekla Voxpotu Yulia Vorobyeva, výzkumnice z Floridské univerzity.
Kokain patří v Evropě k nejčastěji užívaným drogám hned za konopím. Právě Nizozemsko vychází v průzkumech jako jedna ze zemí Evropské unie, kde má s touto drogou zkušenosti nejvíce lidí. Celkově si dlouhodobě v Evropě drží prvenství Velká Británie. Tam bylo jen před týdnem v jednom policejním zátahu zabaveno 5,7 tun kokainu.
Evropská komise loni vydala zprávu, ve které mluví o rekordním množství zabaveného kokainu. Instituce navíc slibuje posílit mezinárodní boj proti drogovému obchodu, spolupráci napříč evropskými přístavy a silnější boj proti organizovanému zločinu. Britský časopis The Economist paradoxně předloni označil Belgii za evropskou kokainovou centrálu. Obliba drogy ale vzrůstá i v Česku.
Po vzoru Nizozemska letos německý Bundestag odhlasoval legalizaci konopí ve Spolkové republice. Tamní ministr zdravotnictví Karl Lauterbach si jako jeden z dopadů takového kroku slibuje právě narušení finančních příjmů gangů. Nová legislativa má vstoupit v platnost od 1. dubna.