Francouzský prezident Emmanuel Macron po pádu vlády Françoise Bayroua hledá premiéra, který by umanévroval roztříštěné Národní shromáždění. V zemi se zároveň chystají velké protesty a stávky. Dojde na předčasné volby?
Po francouzských sociálních sítích kolují fotky nebo videa v hlavní roli s komikem a aktivistou známým pod psyudonymem Coluche. Zemřel v roce 1986, ale nyní ho „oživila“ umělá inteligence.
Coluche na sebe kdysi upozornil jako sociální aktivista a také recesistický vyzyvatel někdejšího prezidenta Françoise Mitterranda. V roce 1980 oznámil prezidentskou kandidaturu, kterou podpořil mimo jiné satirický časopis Charlie Hebdo.
Některé průzkumy tehdy Coluchemu dokonce přisuzovaly dvoucifernou podporu. Kandidaturu stáhl až pod tlakem tehdy vlivných politiků, včetně samotného Mitterranda.
Dnes si komikovu tvář skrze umělou inteligenci přivlastnilo neformální hnutí Bloquons tout, v překladu Zablokujme vše.
Virtuální Coluche vyzývá Francouze, aby ve středu 10. září nechodili do supermarketů, nepoužívali platební karty a vyšli do ulic, kde mají – jak napovídá název – zablokovat silnice, kruhové objezdy nebo i dálnice.
Jeho portréty zaplavují sociální sítě ve chvíli, kdy se Francie potýká s obrovskou mírou politické nejistoty.
V pondělí 8. září vláda v čele s centristou Françoisem Bayrouem nezískala důvěru. Hlasování vyvolal sám premiér kvůli velkému úspornému balíčku v objemu čtyřiačtyřiceti miliard eur.
Balíček zahrnoval například propouštění státních zaměstnanců nebo také zrušení dvou státních svátků. Proti vládě zvedlo roku 364 poslanců, podporu získala od 194.
O dalším dění rozhodne francouzský prezident Emmanuel Macron. A čeká ho složité hledání cesty ven z politického labyrintu.
Elysejský palác už naznačil, že jméno nového premiéra zveřejní během „příštích dní“. Za poslední ani ne dva roky se na tomto postu vystřídali už čtyři jména: Élisabeth Borne, Gabriel Attal, Michel Barnier a právě Bayrou.
Francouzská média přitom už od chvíle, kdy Bayrou oznámil hlasování o důvěře, spekulují nad dalším nájemcem Matignonského paláce – tradičního sídla francouzských premiérů.
Mluví se například o ministrovi obrany a blízkém Macronově spolupracovníkovi Sébastienovi Lecornum, ministrovi spravedlnosti Géraldu Darmaninovi, nebo někdejším socialistickém premiérovi Bernardu Cazeneuvevovi.
Zájem o premiérský post má také Olivier Faure ze Socialistické strany.
„Chci vládu levice a zelených, kteří předloží parlamentu svá řešení, a pak bude na něm, aby rozhodl,“ nastínil své plány, jak by případně hledal podporu ve fragmentovaném Národním shromáždění.
Klíčoví hráči – Národní sdružení Marine Le Pen a Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona – ale volají po „ultrarychlém“ rozpuštění Národního shromáždění a nových předčasných volbách. Případně rovnou o demisi či dokonce sesazení prezidenta.
Poslední jmenovaná možnost má ale takřka nulovou šanci na úspěch, zatímco demisi Macron sám razantně vylučuje. „Rozpuštění Národního shromáždění není možností, ale povinností Emmanuela Macrona,“ tvrdí si Marine Le Pen.
Dlouholetá francouzská politička, která se už třikrát neúspěšně pokoušela dobýt Elysejský palác, by přitom v takovém případě přišla o svůj poslanecký mandát. V dalších volbách zatím kandidovat nemůže – letos ji soud shledal vinnou v případě zpronevěry prostředků Evropského parlamentu a uložil Le Pen mimo jiné pětiletý zákaz výkonu veřejných funkcí.
Macron se chce předčasným volbám vyhnout. Výsledkem by bylo s nejvyšší pravděpodobností opět rozdělené Národní shromáždění a ještě silnější extrémy, ať už na pravé – Národní sdružení a zřejmě také Reconquête (Znovudobytí) – nebo levé – Nepoddajná Francie – části politického spektra.
Čtěte také: Bílý jezdec francouzské politiky. Kdo je Bruno Retailleau?
Předčasné volby tak očekávají jak komentáře v médiích, tak vlivní politici a političky. „Macron nebude mít jinou možnost,“ prohlásil někdejší prezident Nicolas Sarkozy.
Macron je tak pod tlakem ze všech stran, aby se příliš nerozmýšlel – a svým okolím vyzýván k rychlému jednání.
V pondělí 8. září večer se už před radnicemi několika francouzských měst sešli demonstranti oslavující pád vlády a vyhlížející protesty hnutí Bloquons tout. Nadcházející pátek pak ratingová agentura Fitch zveřejní, zda Francii ponechá či sníží úvěrové hodnocení. Na 18. září pak plánují velké stávky a protesty také odbory.
