Jak na Rusy dopadá stín konfliktu na Ukrajině? A jak se v posledních měsících proměňuje jejich vnímání Spojených států? Nejen o tom jsme mluvili s Denisem Volkovem, ředitelem ruského sociologického centra Levada.
Vstřícnější postoj Washingtonu k Rusku, výroky o rušení sankcí i jednání Američanů a Rusů ohledně míru na Ukrajině. Co se ještě před šesti měsíci zdálo nemožné je po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu realitou.
Zatímco se Vladimir Putin a Sergej Lavrov s pomocí nové americké administrativy vracejí na mezinárodní scénu, běžní Rusové spíše očekávají konkrétnější závěry společných schůzek. Zároveň by podle většiny ruských obyvatel měly skončit podle představ Kremlu.
Více než mezinárodní politika však Rusy zajímají domácí ekonomické poměry – a ty prý hodnotí nejlépe za poslední roky.
Skutečně ruská společnost bohatne? A jak prožívají sbližování Washingtonu a Moskvy? Sondu do aktuálních nálad v zemi nám poskytl Denis Volkov, ředitel tamního nezávislého sociologického centra Levada.
Odráží se vstřícnější postoj Američanů k Moskvě a mírová jednání do nálad Rusů?
Současná jednání tu silně rezonují. Intenzivně se o nich píše v médiích, a to už od prvního kontaktu Moskvy s novou americkou administrativou. Jak to ale přímo ovlivnilo nálady, je těžké říct. Možná to trochu ztlumilo napětí. Řada lidí měla od Trumpa velká očekávání už před americkými volbami.
Zhruba třetina v průzkumech uváděla, že Trumpa podporují, protože chce mír. Naopak podle poloviny respondentů je jedno, kdo bude sedět v Bílém domě. Teď spíše vidíme frustraci. Proběhlo tolik vzájemných rozhovorů a nic zatím nepřinesly.
Zlepšilo se vnímání Spojených států v Rusku?
Levada-Center
To ano. Rusové vždy vnímali USA hůř než Evropskou unii. Nebyl to sice propastný rozdíl, ale teď poprvé za dvacet let vidíme obrat. Spojené státy mají nyní lepší obraz než Unie – nehovoříme ale o jednotlivých evropských zemích, kde se statistiky různí.
Na Spojené státy se nyní dívá lépe zhruba třicet procent Rusů, před nástupem Trumpa jich bylo o polovinu méně.
Kromě toho průzkumy ukazují, že se zvýšil počet Rusů podporujících mírová jednání. Je jich aktuálně okolo šedesáti procent, což je dosavadní maximum a skupina dále roste. Jako důvod lidé uvádějí jednak humanitární důvody, tedy aby konečně skončilo umírání, a pak se také obávají další vlny mobilizace.
Předpokládám, že to souvisí se současným setkáváním americké a ruské strany.
Podpora ve společnosti do jisté míry kopíruje rétoriku státní moci. Když například probíhala předvolební kampaň, Putin mluvil především o vítězství a mírová jednání a kompromisy naopak tolik nezaznívaly. Jejich podpora proto padala.
Mír ano, ale podle našich podmínek
Říkáte, že šedesát procent Rusů podporuje mírová jednání. Co si ale pod mírem ve skutečnosti představují?
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
