Potraty

22. 08. 2023, 03:14

Místo vzdělání a kariéry raději rodit bojovníky. Jak Kreml odrazuje ženy od potratů

Eva Čeplová

Tlak na Rusky, aby neukončovaly nechtěná těhotenství, v jejich zemi sílí. Vedle povinných diskusí s psychologem pak bude nejspíš brzy omezen prodej „potratových pilulek“. Smráká se i nad prováděním interrupcí v tamních soukromých klinikách.

„Dobrá, uděláme to, ale nenesu za to žádnou odpovědnost. Kdyžtak zavoláme sanitku,“ kývla po chvíli urputného přesvědčování mladá veterinářka z Omsku na uplakané prosby své těhotné kamarádky. Poté sehnala dvě dávky jakéhosi preparátu na ukončení březosti psů a píchla jí je. Irině bylo následující dny špatně. Krvácela a nevstávala z postele.

Nakonec se ale všechno obešlo bez větších zdravotních komplikací, a jak sama dívka uvedla pro server Lenta, „problém byl vyřešen“. Šestnáctileté Irině lékaři tak dlouho posouvali termíny různých vyšetření, které měla údajně absolvovat před interrupcí, až se najednou ocitla v 14. týdnu a na zákrok bylo pozdě.

Umělé ukončení těhotenství se totiž v Rusku ze zákona smí provádět pouze do 12. týdne, není-li žena poté k zákroku indikována ze závažných důvodů. Irinin příběh tak věrně ilustruje, jakými peripetiemi si řada žen v současném Rusku musí projít, chtějí-li podstoupit interrupci. Ta se v největší zemi světa nikdy neřadila mezi zážitky pro slabší povahy.

V Rusku se dokonce konají soutěže, v nichž se stává vítězem ten zdravotník, který od interrupce odradí nejvíce žen. Může vyhrát až milion rublů.

Pohovory s knězem či psychologem, oddalování termínů, dny mlčení či urputné přesvědčování ze strany nemocničního personálu. S podobnými praktikami se těhotné Rusky setkávají minimálně od roku 2019, kdy rezort zdravotnictví oznámil plány na snížení počtu těchto zákroků.

Válka na Ukrajině však debatu o interrupcích posunula ještě o laťku výš. A není se čemu divit. Poté, co Kreml zavalil Ukrajinu těly desítek tisíc padlých mužů a další statisíce lidí pod rouškou strachu z mobilizace vyhnal za hranice, je zřejmě třeba doplnit stavy obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví tak nezahálelo a rozeslalo letos v květnu zdravotním zařízením jednotné pokyny pro takzvané poradenství. Jeho cíl je jediný: odradit ženu od umělého potratu.

A jaký je tedy recept? Předně žádné negativní řeči o porodu či mateřství a slovo potrat raději ani nevyslovovat nahlas. Místo toho ženu pozitivně motivovat a předhazovat jí fráze o životním naplnění, radosti a tom, jak skvělé je být mladou matkou. Co na tom, že zrovna není v dosahu partner, podle instrukcí přece dítě v nalezení toho „pravého“ nijak nebrání.

Štědré odměny pro lékaře

Když vidina naservírovaného štěstí nezabere, má se zdravotník vytasit s výroky o rizikách zákroku a následném ochromení zdraví, přidat pak může i „osamělé stáří“. Účinným nástrojem k rozhození ženy jsou i dotazníky, jež těhotná vyplňuje u psychologa.

„Milá ženo, než půjdete na potrat, představte si, co se stane, jestli zabijete své dítě?“ stojí například v jednom z formulářů pro zájemkyně o umělý potrat ve Volgogradské oblasti. A že motivace lékařů je odradit od zákroku či předpisu abortiv je skutečně velká.

Obrácení Rusek na „správnou cestu“ v sobě totiž skýtá velké odměny, nejčastěji finančního rázu. Jak pro Voxpot uvádí novinářka z média Važnyje istoriji Katja Bonč-Osmolovskaja, v některých oblastech se dokonce konají soutěže, v nichž vyhrává ten zdravotník, který přesvědčí co nejvíce žen. Vedle nich pak existuje i celoruská soutěž, v níž si její šampion v bílém plášti může přijít až na milion rublů.

Čtěte také: Tahle země není pro ženy: Jak protiinterrupční politika rozdělila Spojené státy

Antipotratová kampaň ovšem nečíhá na potenciální rodičky pouze za zdmi nemocnic – naléhavě k nim promlouvá také z velkoplošných transparentů rozvěšených po ulicích. Od loňského 24. února navíc ke sluncem zalitým matkám a batolatům přibyl i válečný narativ.

„Chraň mě dneska a já tě ochráním zítra,“ hlásají obří billboardy rozmístěné po Rusku loni na jaře. Nechybí na nich ani symbolické písmeno Z ve svatojiřských barvách a krédo Putinovy invaze „Svojich něbrasajem“ (Své neopouštíme). Aby bylo sdělení na první pohled ještě jasnější, slogan doplňují různé ilustrace: třeba fotka plodu z ultrazvuku a vedle ní snímek mladíka ve vojenské uniformě.

Ani do lékárny, ani na kliniku

Za pozoruhodnou iniciativou stojí konzervativní hnutí „Za život“, které usilovně bojuje proti interrupcím již řadu let a neváhá svůj postoj prezentovat ani na veřejných protestech. Teď však apeluje na veřejnost s ještě větší naléhavostí: „Nyní umírají nejlepší synové a dcery za vlast, ale ještě smutnější je, když rodiče zabíjejí své děti,“ komentují svou kampaň zástupci této organizace.

Na svém účtu Vkontakte letos v dubnu dokonce zveřejnili vzkaz ze samotné fronty. „Zažíváme těžké časy. Chraňte to, co vám Bůh nadělil,“ vybízí na videu jeden bojovníků „Z“ přímo z první linie.

Odpůrci umělých potratů se však již nyní mohou radovat z jednoho chystaného plošného opatření. Ještě letos by totiž ministerstvo zdravotnictví mělo podle nezávislých serverů omezit prodej „potratových pilulek“. Konkrétně se jedná o preparáty Misoprostol a Mifepriston, kterými lze ukončit těhotenství do devátého týdne. Medikamenty se mohou v menším množství rovněž užívat jako nouzová antikoncepce.

Foto: Shutterstock

Jak přesně si státní orgány představují zmíněné „omezení“, není dosud jasné. Podle slov praktické lékařky Jelizavety Lvové lze ale očekávat, že tyto přípravky budou v lékárnách k dispozici jen se sníženým účinkem, aby působily pouze jako preventivní antikoncepce, nikoliv interrupčně.

Zatímco šéf ruského resortu zdravotnictví Michail Muraško si plánované nařízení pochvaluje a vyzývá veřejně ženy, aby místo vzdělání a budování kariéry raději rodily, odborná veřejnost nadšení již nesdílí. Průzkum serveru Příručka lékaře ukázal, že většina lékařů vnímá ohraničení dostupnosti potratových medikamentů negativně. Zároveň u nich panují obavy, že opatření akorát povede k rozkvětu ilegálních interrupcí.

Slova o hříchu a zabíjení, přirovnávání lékařů provádějících zákrok ke katům a výzvy k omezení potratové politiky – to lze slyšet z úst ruských kněží.

To ale státní orgány evidentně tolik netrápí. Ba naopak. Mračna se rovněž stahují nad umělými potraty prováděnými na soukromých klinikách. Do nich přitom za tímto účelem míří pětina žen. Koncem června místopředsedkyně Státní dumy Anna Kuzněcova navrhla, aby gubernátoři nevydávali potratové licence nestátním zdravotnickým zařízením. Svou iniciativu vysvětlila slovy: „Je stěží uvěřitelné, že tyto struktury (soukromé nemocnice) splňují všechny normy zákona,“ rozohnila se tehdy politička.

V hlavní roli církev

V přijetí nové praxe však prozatím brání neexistence regulačního zákazu na vydávání těchto licencí. I to se ale může brzy změnit. Ministr zdravotnictví Muraško totiž připustil, že je jeho resort připraven vést o tomto zákazu diskusi.

Některé regiony se ovšem rozhodly nečekat a navzdory stávající legislativě jednat. Příkladem je malá republika Mordvinsko, kde se podle Kuzněcovové rozhodlo vedení tamních soukromých klinik, že tyto služby těhotným už nadále nebude poskytovat.

Kolik dalších oblastí v zemi ještě přivře ženám dveře, teprve ukáže čas. V regionech, kde jsou tamní činitelé více propojení s pravoslavnou církví, pak lze očekávat ten nejtvrdší přístup.

Jestliže je někdo, kdo v urputném boji proti interrupcím stojí hned v přední linii, je to právě pravoslavná církev. Slova o hříchu a zabíjení, přirovnávání lékařů provádějících zákrok ke katům a dlouholeté výzvy k omezení potratové politiky. Podobné výroky se nezřídka ozývají z úst kněží, zvláště těch, kteří rádi promlouvají do veřejného prostoru. Jak se zdá, jejich hlasu čím dál více naslouchá i samotný stát, ministerstvo zdravotnictví nevyjímaje.

Čtěte také: Krev a sex – to je hlavní, co média na válce hledají, říká ukrajinská aktivistka

Návrhům církevních představitelů, jak píše nezávislý server Vjorstka, Muraškův rezort dlouho odolával, nakonec jim ale podlehl. Přitom ještě před únorem 2022 se postoj obou institucí v otázce reprodukčních práv značně rozcházel. Válka na Ukrajině nicméně roli církve v politické sféře značně upevnila a její silně konzervativní tradicionalistické návrhy se čím dál více propisují i do legislativy, ostatně jako v případě nedávno přijatého zákazu změny pohlaví.

Není divu – málokterá instituce podpořila Putinovu invazi ideologicky tak intenzivně jako církev. Ba co víc, propůjčila jí přímo duchovní až vykupitelský rozměr. Boj dobra se zlem, Boha se Satanem, křesťanské civilizace s bezhodnotovým zvráceným Západem, přičemž je jasné, kterou stranu zde zastupuje Rusko.

Ani sílící moc církve však nemusí nutně znamenat, že pravoslavná obec dosáhne v antipotratové politice svých cílů. Byť si už teď může v této oblasti připsat některé „úspěchy“, demografové a politologové pochybují o tom, že by Moskva zašla tak daleko, aby plošně zakázala zákroky v soukromých klinikách, natož úplně.

O statisíce dalších nahněvaných lidí, kterým by případný zákaz umělých potratů zkomplikoval život, Kreml jistě mít zájem nebude.

Podle Vjorstky si je totiž ministerstvo zdravotnictví dobře vědomo toho, že i úplný zákaz interrupcí v dlouhodobém horizontu nikterak nezvýší porodnost, ani nezvrátí už tak mizernou demografickou křivku. Co by pak ale naopak zažilo rozkvět, by byla korupce, úmrtí těhotných žen v důsledku neprofesionálního zákroku i počet nechtěných dětí, o která by se musel najednou postarat stát. Takhle to alespoň vidí ruský demograf Vladimir Kozlov v podcastu serveru Meduza.

Obavy ze ztráty podpory

Zdrženlivost v protiinterrupční politice panuje dokonce mezi samotnými poslanci Státní dumy. Třeba šéf jejího výboru pro ochranu zdraví Badma Bašankajev pro list Vědomosti uvedl, že on a jeho kolegové jsou nakloněni spíše opatřením, která stimulují porodnost. Mezi nimi zmínil třeba zvýšení příspěvku během mateřské dovolené, výstavbu dětských nemocnic či rozvoj perinatologických center. „Lidé pak uvidí a pocítí péči o děti. Nejen (na Mezinárodní den dětí) 1. června,“ završil.

Přísnější omezení potratů by navíc veřejnost pravděpodobně příliš nepřivítala, zejména mladší ročníky. „Samozřejmě je to téma pro staré lidi, nikdo jiný tyto nesmysly nebude poslouchat,“ je přesvědčená přední ruská politoložka Jekatěrina Šulman.

Čtěte také: „Máme se moc dobře, vraťte se domů.“ Ruská média líčí život v zemi jako v pohádce

Za pravdu jí dávají i průzkumy veřejného mínění. Podle ankety společnosti VCIOM z loňského června považuje umělé ukončení těhotenství za nepřípustné za jakýchkoliv okolností jen 13 % Rusů. Jak uvedla pro Voxpot Věra Ljogkich, zástupkyně ruského feministického protiválečného hnutí v Česku, tamní společnost vnímá dobrovolné interrupce jako samozřejmé právo, kterého mohla využívat již generace babiček dnešních žen v reprodukčním věku.

Podstoupit interrupci mohou Rusky od roku 1955. Zatímco v 60. letech se na ni stály fronty, v současnosti se počty rok od roku snižují. Loni se zákroku podrobilo 395 tisíc žen, tedy o necelá čtyři procenta méně než předešlý rok. Na sestupném trendu se podle Šulman podepsala hlavně finanční podpora matek a ekonomická stabilita.

Relativně poklidný život obyvatel Ruska však s prohlubujícími se dopady války, zejména s působením západních sankcí, nemusí trvat dlouho. A Moskva pak bude mít starostí víc než dost. O statisíce dalších nahněvaných lidí, kterým by případný zákaz umělých potratů zkomplikoval život, mít jistě zájem nebude, myslí si Bonč-Osmolovskaja.

Raději proto bude pokračovat v zajeté praktice. Tedy navenek se tvářit jako veliký ochránce tradičních křesťanských hodnot, který ženy „napravuje“, aniž by je do něčeho nutil, ale v praxi pečlivě zvažovat každý další restriktivní krok. A všechna případná omezení zavádět s mimořádnou opatrností.