Průzkum společnosti YouGov ukázal, že pětina mladých Evropanů by za určitých okolností, dala přednost autoritářské vládě před demokracií. Jak se tyto pocity v různých zemích liší?
Jen 57 procent Evropanů a Evropanek spadajících do generace Z si myslí, že demokracie je nejlepší forma vlády. Hned pětina by pak za některých okolností podpořila autoritativní vládu, ukázal nedávný průzkum společnosti YouGov.
Mezi zúčastněnými evropskými zeměmi se podpora demokracie u mladých mírně liší. Vůbec nejkladněji – ze 71 procent – se vyjádřili mladí Němci. Ve Španělsku nebo ve Francii už bylo číslo razantně nižší a dosáhlo na 51, respektivě 52 procent.
Ještě hůře pak skončilo Polsko, kde podpora demokracie u mladých činí „jen“ osmačtyřicet procent.
Průzkum proběhl letos v dubnu a květnu. Zúčastnilo se ho na 6700 lidí ve věku od šestnácti do šestadvaceti let ve Velké Británii, Německu, Francii, Španělsku, Itálii a Řecku.
Zhruba pětina mladých by pak za blíže nespecifikovaných okolností dala přednost autoritářské vládě. Vůbec nejvyšší počet mladých se s tímto postojem ztotožnil v Itálii, a to čtyřiadvacet procent, zatímco ve Francii, Španělsku a Polsku číslo dosáhlo na třiadvacet procent. V Německu byl počet mladých připouštějících autoritářství nejnižší: dosáhl na patnáct procent.
Průzkum také ukázal, že jeden z deseti mladých se nezajímá, zda je vláda v dané zemi demokratická, nebo ne.
„Mezi lidmi, kteří se politicky vidí napravo od středu a cítí se ekonomicky znevýhodněni, klesá podpora demokracie až na poměr jeden ze tří,“ komentoval pro The Guardian průzkum Thorsten Faas, politolog z berlínské Freie Universität, který se podílel na vypracování průzkumu.
„U nás je také podpora demokracie hodně propojená s ekonomickou situací rodiny, domácnosti nebo jedince. Lidé, kteří cítí, že jsou v nějakých ekonomických problémech nebo jsou přímo chudí, podporují demokracii výrazně méně,“ vysvětluje pro Voxpot Martin Buchtík, český sociolog a ředitel společnosti STEM.
Se stavem demokracie v České republice je podle něj dlouhodobě spokojeno nad čtyřicet procent lidí. „U těch kteří se cítí být chudí nebo v ekonomických obtížích, je to asi patnáct procent,“ upozorňuje.
„Mají pocit, že nejsou slyšet, že ani jejich děti nemají šanci vystoupat po sociálním žebříčku,“ říká Buchtík. Dotyční pak přebírají tezi, že jakákoliv změna systému je vlastně dobrá.
Osmačtyřicet procent mladých Evropanů se obává, že demokratický systém v jejich zemi je ohrožen. Například v Německu, kde v únorových volbách vůbec poprvé skončila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) na druhém místě, je to jednašedesát procent.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, vzestup Číny a ruský vpád na Ukrajinu pak proměnil u respondentů vnímání Evropské unie. Jen dvaačtyřicet procent z dotazovaných vidí Unii coby jednoho z hlavních světových hráčů.
