Pokud znovu zvítězí v listopadových volbách, chce Donald Trump na tajno nasadit americká komanda do Mexika. O kontroverzním plánu mluví anonymně do médií tři lidé z exprezidentových kruhů.
Misí těchto jednotek by mimo jiné měly být atentáty na šéfy mexických drogových kartelů. Podle informací časopisu Rolling Stone je prý Trumpovi jedno, jestli budou mexické vládní špičky s jeho plánem souhlasit. V minulosti americké a mexické úřady na odstraňování kartelových vůdců spolupracovaly, ale – alespoň dle tehdy velících generálů – společný program mnoho ovoce nenesl.
Není to zdaleka poprvé, co exprezident něco podobného navrhuje. V lednu vydal v rámci svého volebního programu video, ve kterém představuje kroky, k nimž by v boji proti kartelům přistoupil.
„Nařídím ministerstvu obrany, aby vhodným způsobem využilo speciální jednotky, kybernetickou válku a další tajné i otevřeně přiznané akce s cílem co nejvíce poškodit vedení kartelu, jeho infrastrukturu a operace,“ slibuje na záznamu Trump.
O dalším plánu psal před dvěma lety exprezidentův bývalý ministr obrany Mark T. Esper ve svém memoáru. V roce 2020 měl podle Espera Trump zvažovat raketové útoky střelami Patriot na drogové laboratoře mexických kartelů.
Exministr tuto variantu Trumpovi rozmlouval. Někdejší americký lídr ale trval na svém s tím, že by ani nikdo „nemusel vědět, že jsme to udělali my“.
Čtěte také: Válka proti drogám nestačí. Republikáni by chtěli vojenskou intervenci v Mexiku
V té době byly Trumpovy nápady radikální i na poměry republikánské strany, jejíž politici si mnohdy ve vztahu k Mexiku neberou servítky. Od té doby ale podobné plány mezi americkými konzervativci značně zevšedněly.
Nedodělaná práce
Například Trumpův primárkový rival, floridský guvernér Ron DeSantis, během své kampaně sliboval, že by hned během svého prvního dne v Bílém domě nasadil do Mexika americké zvláštní jednotky.
„Měli bychom armádě dát pravomoc pronásledovat tyto organizace všude, kde existují. Ne však k invazi do Mexika. Neměla by sestřelovat mexická letadla – jen zničit drogové laboratoře, (jejichž produkty) zabíjejí Američany,“ navrhovali loni republikánští senátoři Lindsey Graham a John Kennedy.
Z imigrační politiky a zabezpečení jižní hranice USA se letos opět stává silné předvolební téma. V průběhu republikánských primárek někteří z kandidátů, například právě guvernér DeSantis, kritizovali Trumpa za to, že nedostavěl svou slibovanou pohraniční zeď.
Čtěte také: Věčný návrat pohraniční zdi: Trump slibuje dostavět, co už dostavěl. Biden tiše přijal jeho vizi
Americký Kongres se pak v uplynulém roce dlouho handrkoval o několik finančních balíků v souvislosti se zahraniční politikou. Především tu šlo o pomoc pro Izrael, Ukrajinu a Tchaj-wan. Republikánští politici ale podmiňovali svou podporu tím, aby byly přidruženy finance i na silnější zabezpečení hranice s Mexikem.
To se nakonec nestalo, kvůli čemuž se teď někteří republikáni hněvají na svého předsedu Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. Trump se nicméně Johnsona opatrně zastává.
Zejména liberální část amerického tisku proto ráda v posledních měsících píše o tom, že je Trump ve skutečnosti rád, že mu nevyřešené otázky ohledně jižní hranice zůstávají na stole jako předvolební téma.
