Společnost

31. 07. 2025, 07:30

Ne, raději kávu. Kolumbie zkouší přeučit kokainové farmáře

Barbora Báštěcká

Zabere namísto tvrdého postupu vyjednávání a dekriminalizace? | Foto: Shutterstock
Zabere namísto tvrdého postupu vyjednávání a dekriminalizace? | Foto: Shutterstock

Nabídka i konzumace kokainu celosvětově roste. Hlavní producent oblíbené drogy však po letech tvrdého postupu hledá nové cesty, jak proti nelegálnímu a krvavému byznysu bojovat.

Region kolem kaňonu Micay v jihozápadní Kolumbii působí na pohled jako klidná horská oblast. Místní obyvatelé jsou však po desetiletí zvyklí na střelbu kulometů.

Stejně jako v mnoha dalších odlehlých kolumbijských regionech zde místní vláda nezvládá udržovat kontrolu, což dává prostor nelegálním ozbrojeným skupinám – často zbytkům původně levicových revolucionářských guerill či pravicových „paramilitares“, které podporovaly kolumbijský stát ve více než padesátiletém občanském konfliktu.

Ten měl sice oficiálně skončit roku 2016, ale ozbrojené skupiny ze země nezmizely. Dnes už je nepohání ideologický boj, ale spíše rostoucí obchod s drogami v čele s kokainem, se kterým je Kolumbie jednoznačně spjatá.

Globální produkce kokainu dosáhla v roce 2023 nového rekordu: 3,7 tun čistého kokainu, jak ukazuje report Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu. Meziročně se jedná o 34procentní nárůst.

Z více než 370 tisíc hektarů půdy, na kterých se pěstuje koka, najdeme šedesát sedm procent právě v Kolumbii. Boj proti nelegálním drogám je přitom v zemi desítky let jedním z hlavních témat.

Pokud nezměníme metody, nezměníme nic.

Kolumbie je největším producentem koky i kokainu od devadesátých let. Takzvaná válka proti drogám, jak potlačování obchodu v Latinské Americe pojmenoval americký prezident Richard Nixon už v letech sedmdesátých, však v Kolumbii trvá mnohem déle.

Většinou zahrnovala tvrdé vojenské postupy často podporované americkou vládou – pro ni byla Kolumbie v této válce hlavním spojencem.

Čtěte také: Krvavý příběh kokainu. Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?

S nástupem vůbec prvního levicového prezidenta Gustava Petra v roce 2022 se však latinskoamerická země vydala jinou cestou. Válka proti drogám podle Petra nemá přispívat k utrpení lidí žijících v zemi sužované desítkami let konfliktů.

„Pokud nezměníme metody, nezměníme nic,“ prohlásil prezident o svých plánech, které již nezahrnují vojenská řešení.

Nešlo by to jinak?

Ze zmíněného kaňonu Micay pocházejí Alirio Caicedo a jeho syn Nicolas, zemědělci, kteří před zhruba deseti lety vsadili své živobytí na spolupráci s drogovými gangy a na svých polích začali pěstovat koku.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Barbora Báštěcká

Více článků od autora