Protivládní protesty v Srbsku se přelily do desátého měsíce. Prezident Aleksandr Vučić ale demonstrantům odmítá ustoupit a stále častěji dochází k násilným incidentům. Svědčí o nich i slova studentky, se kterou se Voxpot spojil.
Kolem čtvrté ráno rozetnul noční ticho na univerzitě v srbském městě Novi Pazar nečekaný hluk.
Zničehonic se objevila skupinka mužů v oděvech bezpečnostní služby. Studenty, kteří se sotva probudili, varovali, že na fakultě hoří.
„Okamžitě odejděte,“ křičeli.
Plameny ani štiplavý kouř ale nebyly nikde vidět ani cítit. Zásah byl jen zástěrkou, jak dostat pryč studentstvo, které na protest proti vládní korupci a celkovému směřování země obsadilo prostory univerzity.
Na pomoc vyrazili i obyvatelé města.
Srbskem už několik měsíců otřásají silné protivládními protesty. Do jejich středu se nedávno dostalo jihosrbské město Novi Pazar, kde stále autoritativnější režim prezidenta Aleksandra Vučiće opět ukázal, že je připraven proti svým odpůrcům použít sílu.
„Moji spolužáci uvěřili, že na fakultě hoří, a vyšli ven. Jakmile si ale všimli, že se dovnitř dostalo dalších asi deset mužů, došlo jim, co se opravdu děje. Muži nejprve rozebrali barikády u dveří,“ vypráví Voxpotu dvacetiletá studentka Emina Spahić.
Studenti se pokusili dostat zpátky dovnitř. „Muži je ale bili a vyhazovali pryč,“ popisuje.
Vše se pak odehrálo velmi rychle. Studenti si všimli, že v prvním patře zůstalo otevřené okno. Když jím proklouzli dovnitř, na místě našli rektorku, prorektora, několik profesorů a náčelníka tamní policie.
„Bili nás, strkali do nás, násilím se nás snažili vyhodit pryč z fakulty,“ popisuje Spahić, která byla na místě.
Její kamarádce kdosi zlomil několik prstů na ruce, další studenti byli lehce zraněni. Na pomoc studenstvu vyrazili i obyvatelé města, kteří se následně střetli s policií. Ta zadržela dvanáct lidí, včetně jednoho studenta.
Novi Pazar se probudil do napjatého rána. Noční střet byl vyostřením několikaměsíčního sporu mezi protestujícím studentstvem a vedením fakulty, zejména pak rektorkou Zanou Dolićanin.
Ta proti studentským demonstracím dlouhodobě vystupuje – z faktuly se je snažila vyhnat například vypnutím topení v zimních měsících nebo hrozbou trestního oznámení.
Prezident si staví hlavu
Protesty v Srbsku se přelily do desátého měsíce. Jako rozbuška pro tamní studentstvo a postupně i další části společnosti zafungovalo neštěstí na vlakovém nádraží v druhém největším srbském městě Novi Sad z prvního listopadu 2024.
Zemřelo šestnáct většinou mladých lidí a myšlenka, že mohli sami patřit mezi oběti, drásá stovky tisíc demonstrujících Srbů. Poukazují na rozsáhlou korupci, nepotismus a stále autoritářštější vládu prezidenta Aleksandra Vučiće.
Studenti požadují mimo jiné důkladné a nezávislé vyšetření událostí z Nového Sadu, potrestání viníků, a také nezávislé vyšetřování zda bylo v březnu opravdu proti demonstrantům v Bělehradu nasazeno zvukové dělo.
Měsíce protestů nemají jednoho lídra, ale tisíce a tisíce tváří, a zatím vedly k rezignaci premiéra Miloše Vučeviće, kterého nahradil Đuro Macut.
Prezident Vučić, který čelí vůbec největší výzvě ve své dlouholeté politické kariéře, ale odmítá jakoukoliv odpovědnost a vylučuje, že by rezignoval. Místo toho bez důkazů opakovaně tvrdí, že demonstrace financují a podporují zahraniční nevládní organizace nebo přímo vlády.
Prezident ani vláda nevyslyšeli poslední a nejhlasitější požadavek studentstva a dalších demonstrantů – svolat předčasné volby. Trvá na tom, že Srbové půjdou k volební urnám podle plánu, tedy až v roce 2027.
Na konci června se v centru Bělehradu sešlo na sto čtyřicet tisíc lidí a ulice tak znovu zaplavil symbol rudých zakrvácených dlaní. „Máte na rukách krev,“ opakovali demonstranti vládním politikům.
Studenti vyzvali své spoluobčany, aby se zapojili do kampaně občanské neposlušnosti namířené proti Vučićovi a jeho léta vládnoucí Srbské pokrokové straně (SNS).
Bezpečnostní složky podle svědků proti účastníkům použily nepřiměřené násilí, obušky a slzný plyn, zatímco z druhé strany na ně létalo v odpovědi kamení a lahve.
Sociální sítě okamžitě zaplavila videa a fotky zobrazující brutální postup policie, namířený i proti poklidným protestujícím, kteří nekladli žádný odpor.
Rostoucí násilí
Incidentů, kdy policie proti demonstrantům – hlavně z řad studentstva – používá násilí stále přibývá. Události z Bělehradu nebo Nového Pazaru tak nejsou výjimkami.
Zatímco dříve mladí převážně demonstrovali a vydávali se na takzvané „marše“, tedy pochody po celém Srbsku, nyní upravují taktiku.
V Bělehradě, Novém Sadu, Niši i jinde vyrůstají blokády ulic. Lidé používají popelnice, staré kusy nábytku nebo jednoduše cokoli, co jim přijde do ruky, a staví improvizované barikády.
Kvůli brutálnímu postupu bezpečnostních složek vyrůstají i takzvané „mobilní blokády“. Když na ně narazí policisté, studenstvo je rozebere a třeba jen o pár desítek metrů dál vzápětí vyrostou další. A někdy prostě jen přechází tam a zpátky po přechodech, čímž brání plynulému provozu.
Čtěte také: Neustoupíme. Jak vnímají srbské protesty sami studenti?
Situace se dále vyhrotila v úterý 12. srpna, kdy bylo ve městě Vrbas na severu Srbska zraněno nejméně padesát lidí poc střetu demonstrantů s prezidentovými příznivci. Ti si často zahalují tváře, aby je nebylo možné identifikovat.
Podle místních médií na protestující létaly kameny, vejce, lahve a pyrotechnika směrem od kanceláří Vučićovy SNS. Na místo sice dorazila policie, ale útokům na demonstranty nijak nezabránila. Od tohoto střetu napětí eskaluje a protesty – často doprovázené stupňujícím se násilím – probíhají denně.
V Novém Sadu prezidentovi stoupenci házeli na protivládní demonstranty petardy a světlice, zatímco odpůrci poničili tamní kanceláře SNS, rozbili okna a postříkali zdi červenou barvou.
Podle serveru Balkan Insight stoupenci vládní strany cílili také na novináře pokrývající protesty. Police proti násilí z provládních řad opět nezasáhla.
V sobotu 16. srpna večer pak ve městě Valjevo skupina maskovaných lidí zápalila sídlo SNS. Policie proti demonstrantům použila zábleskové granáty a slzný plyn.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O’Flaherty vyjádřil své znepokojení nad „nepřiměřeným použitím policejní síly“ a vyzval úřady, aby ukončily „svévolné zatýkání“.
Jenom ne strach
Mluvím se studentkou Eminou Spahić o událostech na univerzitě v Novém Pazaru a ptám se, jestli dostala strach chodit na demonstrace.
„Ze začátku, když jsme dostávali hodně výhružek, to jsem strach měla,“ přiznává otevřeně.
„Když si ale uvědomíte, že jste na správné straně, strach sám od sebe mizí. A také vím, že nejsem sama, že za mnou stojí hodně dalších lidí a přátel, které mám už na celý život,“ popisuje nálady mezi protestujícími.
Děláme novinařinu, která Česko propojuje s děním za jeho hranicemi. Nic z toho ale nejde bez vás. Jsme malá redakce, která si nehraje na víc, než čím je – ale víme, že odvést světovou práci jde i odsud, když za vámi stojí komunita, která to vidí stejně. Podpořte Voxpot měsíčním předplatným a neztraťte se v rozbouřeném světě.
Prezident Vučić a prorežimní státní tisk vede proti studentům kampaň, kdy je neváhá označit za „teroristy“ placené nepřáteli Srbska. Opakovaně prohlašuje, že mladí lidé se pokouší provést „barevnou revoluci“, která by vedla k „změně režimu“.
„Zabránili jsme katastrofickému scénáři, který naplánoval někdo v zahraničí,“ prohlásil po násilných střetech v Bělehradu a dalších městech ze 13. srpna – bez jakýchkoliv důkazů.
Prezidentova slova se přitom až bolestně vrací jako ozvěna z Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno vyjádřil Vučićovi podporu.
„Doufám, že západní země se tentokrát barevné revoluci vyhnou,“ prohlásil Lavrov v narážce na dřívější dění na Ukrajině nebo v Gruzii.
Čtěte také: Kdo volá z Kremlu, nevíme. Suverenitu dáváme Rusku bez boje, varuje bývalá šéfka gruzínské obrany
Část srbské společnosti na podobné výroky slyší. Klíčovou roli hrají provládní média, která Vučić, lavírující mezi Bruselem, Pekingem a Kremlem, používá k šíření svých postojů.
Podle Eminy Spahić média vykreslují studenty negativně jako například „ničitele státu“.
„Neustále na nás vyvíjejí tlak, cílí přitom na jednotlivce. Vytrhávají věci z kontextu, často přehánějí a šíří o studentech lži,“ nastiňuje.
Sama se nedávno dostala do hledáčku provládního tisku: vystoupila v pořadu, kde se mluvilo také o genocidě ve Srebrenici – toto téma je přitom citlivé, protože v oblasti Sandžak je silné zastoupení Bosňáků.
„Žádný lid, žádný národ ani stát nemůže být sám o sobě genocidní, ale jsou jednotlivci, kteří jsou za ni odpovědni. A to je v podstatě to jediné, co jsem řekla. Samozřejmě, že to bulvární média překroutila a vybrala si jen věci, které se jim hodily. To se ale dalo očekávat,“ popisuje pro Voxpot.
Čtěte také: Proč jsme se nepoučili ze Srebrenice? V Gaze se opakují dějiny
Podle svých slov se osobně necítila nijak špatně, protože věděla, jak její slova provládní média překroutila. Mohla se také spolehnout na podporu svých přátel a známých.
„Pro mou rodinu však bylo těžké, když si četli takové komentáře a titulky. To byla jediná chvíle, kdy mi bylo úzko. Nic jiného se mě nedotklo,“ říká odhodlaně.
Navzdory mediálnímu očerňování přivedly protesty do ulic stovky tisíc lidé po celé zemi a zmobilizovaly velký díl srbské společnosti.
Je nás víc, než dřív.
Občas se objeví pokusy srovnat současné hnutí s velkými demonstracemi ze začátku nultých let, kdy se studentstvem vedené protesty proti Slobodanu Miloševičovi proměnily v „lidové hnutí“ a nakonec donutily autoritářského prezidenta k rezignaci.
Aktuální situace je však výrazně odlišná. Vučićova pozice působí pevným dojmem a části Srbů je prezidentovi stále nakloněna – i kvůli zmíněným provládním médiím.
Ani studentstvo se nicméně nehodlá vzdát a plánuje další protesty.
„Je nás víc, než dřív. Máme i velkou podporu dalších obyvatel včetně válečných veteránů,“ popisuje Spahić dozvuky dramatického pokusu o vyklizení univerzity v Novém Pazaru.
Do protestů se ve městě znovu zapojili i studenti, kteří byli poslední dobou spíše pasivnější. A místní jim na ukázku podpory nosí různé dary, ať už finanční tak materiální v podobě matrací nebo třeba potravin.
„Na fakultě je skvělá atmosféra. Je to jako by se v nás probudila nová energie a ještě větší chuť pokračovat,“ uzavírá srbská studentka.
