Jurij „Grek“ Ulšin je speciální průzkumník ukrajinské vojenské rozvědky. Pracuje na částech fronty, kde to zrovna nejvíc hoří a je proto třeba hledat nová řešení a nové přístupy k boji. Od začátku invaze Greka vyhledávám, když potřebuji pochopit, jaká je situace „na nule“. A tentokrát to nebyl zrovna pozitivní rozhovor.
„Tohle je molňja,“ ukazuje mi Grek prostřílené kovově šedé křídlo.
Vypráví, že na něj číhal pěknou dobu, než ruský dron sestřelil. Potřeboval ho rozebrat, zjistit, jak funguje, a předat velení.
Molňja je ruský sebevražedný okřídlený dron s velkým doletem a nosností, který se stal během posledních měsíců postrachem fronty.
Jsme nedaleko od ní na Donbase, v rodinném domě, kde se muž vlastním jménem Jurij Ulšin na nějakou dobu usadil. V dálce zní nocí občasné dunění fronty a zdejší dvůr vypadá jako majetek trochu zvráceného sběratele vojenské techniky. Něco je zničené, něco celé.
Procházíme kolem elektromotorky, na kterou poklepe: „Proč nám není velení schopné zajistit těchto stovky? Rusové už rozjeli výrobu naplno a my je nestíháme,“ odplivne si naštvaně.
Následně přichází s příběhem, jak před pár dny v noci právě na elektromotorce přejel frontu, aby zaminoval ústup ruské jednotce a následně vyhodil do vzduchu most.
Kdybych Greka neznal, tak asi beru jeho divoké historky s velkou rezervou.
Za poslední roky války jsem s ním zažil už několik akcí na frontě a vím, že Grek je z těch pár lidí, kteří si tyhle historky nevymýšlí. Jeho prací je jezdit z jednoho místa na druhé, analyzovat dění a „hasit požáry“.
Čtěte také: Den s průzkumníky na okraji Bachmutu: Teď tu budeme hledat cíle pro HIMARSy
Na rameni maskáčové bundy má nášivku sovy sedící na meči zabodnutém do mapy Ruska – symbol ukrajinské vojenské rozvědky.
Grek bojuje už od roku 2014, kdy začínal v dobrovolnickém batalionu Azov, pokračoval jako výsadkář 81. brigády a pak jako nepřidělený dobrovolník specializující se na zvláštní operace.
Když chci pochopit, co se na frontě opravdu děje, snažím se najít právě Greka.
I když se za posledních jedenáct let často mění jednotky, ve kterých operuje, jeho práce se příliš neliší: testovat nepřítele, analyzovat frontu, zkoušet nové zbraně a přicházet s novými způsoby boje.
A navrch nadávat na nedostatečně flexibilní velení. Když chci pochopit, co se na frontě opravdu děje, snažím se najít právě Greka.
Teď mi ukazuje mi prototypy protipěchotních min, které poslední dny zkouší na nepřítele kolem Časiva Jaru. Města, jehož ulicemi se už rok metr po metru dál vpřed tlačí ruská vojska.
„Před dvěma týdny se mi dostala do ruky molňja, která měla náklad sedmi kilo chemické látky,“ vysvětluje, když si sedneme k jídlu.
„Jednotka, ke které jsem teď přidělený, před pěti dny ztratila dva vojáky v zákopu. Shodili na ně chemickou zbraň a oni okamžitě zemřeli. V zákopu s nimi byli další dva, kteří si stihli nasadit plynovou masku a přežili,“ popisuje.
Když se zeptal na generálním štábu, co se dnes ví o používání chemických zbraní Ruskem, dostal odpověď, že není žádný potvrzený případ smrti ukrajinského vojáka v důsledku chemického útoku.
Chemické zbraně jsou tématem, které se na frontě od roku 2022 objevuje a zase mizí. Důkazy o jejich používání předložila i Organizace pro zákaz chemických zbraní, nicméně Grek je první voják, který mi povídá o konkrétní osobní zkušenosti.
„Ptám se, proč je velení tak špatně napojené na frontu? Neví, co se tam děje,“ hodnotí příkře. A není to během našeho rozhovoru naposledy.
Jaká je tedy současná situace na frontě?
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
