
S nástupem staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa čeká Evropskou unii hned několik výzev. Jak se její vedení připravuje na vše, co od nových USA hrozí?
„Evropa se musí semknout,“ prohlásila na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničních věcí Evropské unie vysoká představitelka Kaja Kallas.
Výrokem reagovala na novou administrativu Donalda Trumpa. Aby spolupráce mocností odstartovala hladce, Brusel pozval ministra zahraničních věcí USA Marca Rubia přímo do Evropské rady.
„Co se týče našich vztahů, tak jsem pozvala na dnešní jednání ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby vysvětlil postoj a výhled USA. A já jsem připravená navštívit USA co nejdříve,“ zdůraznila Kallas.
Ministr Marco Rubio se však neukázal. A podle webu Politico ani neodpověděl.
Propojení s Amerikou neznamená, že by nám měla říkat, co máme dělat.
Evropská unie se tak chystá na nový přístup ze strany USA, svého dosavadního nejbližšího spojence. „Spojené státy přechází na transakčnější přístup,“ konstatovala Kallas v budově Rady.
Unie se jím podle ní musí naučit mluvit, aby se Spojeným státům mohla postavit. Zároveň podle Kallas nemůžeme brát vše, co Trump řekne, vážně.
Tarify i Grónsko
Předposlední lednový týden Trump na Světovém ekonomickém fóru opět pohrozil, že zavede nová cla na dovoz z Evropské unie. Stěžoval si, že Unie nekupuje americké automobily a zemědělské produkty.
„Chová se k nám velmi, velmi špatně,“ prohlásil Trump. „Takže na ni uvalíme cla. Je to jediný způsob, jak dosáhnout spravedlnosti.“
Cla se nejspíš budou týkat oceli, aut a chemického sektoru. Uvalení tarifů na zboží z Evropské unie sliboval už během prezidentské kampaně a původně ho chtěl zavést hned po nástupu do úřadu.
Řada unijních ekonomik se orientuje právě na export. Vedle snížení obchodu s Čínou by je tak špatné obchodní vztahy s USA mohly ještě více poškodit.
Další z Trumpových hrozeb se týkala možného odkoupení či rovnou vojenského zabrání Grónska. Podle amerického prezidenta je arktický ostrov klíčový pro zajištění bezpečnosti USA. Grónsko má navíc velká naleziště minerálů a ropy.
V reakci na Trumpovy grónské výroky se německý kancléř Olaf Scholz sešel s dánskou premiérkou Mette Frederiksen. Ta po návštěvě Berlína zavítá ještě do Paříže a Bruselu, aby podpořila jednotný evropský postoj v této otázce.
V pondělí 27. ledna Dánsko oznámilo, že vynaloží dvě miliardy dolarů na posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě.
Grónsko bylo předmětem jednání i v Bruselu. „Samozřejmě podporujeme Dánsko a jeho autonomní oblast. Musíme ale brát ohledy na to, co by se mohlo stát,“ komentovala situaci Kallas.
„S Amerikou jsme hodně propojení, ale to neznamená, že by nám někdo říkal, co máme dělat, a my to udělali. Jsme také silní a neměli bychom naši sílu podceňovat, ať už v jednání s partnery, nebo v reagování na naše agresory.“
Dalším novým požadavkem Washingtonu je zvýšení financí, které na svou obranu vydávají členské státy NATO. Trump chce, aby vydávaly pět procent HDP, což je více než dvojnásobek aktuálně dohodnutého objemu.
Postoj české diplomacie
K očekávání, které má od Donalda Trumpa, se po jednání Rady vyjádřil i český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
„Víme, že bude tlačit na to, aby Evropa dávala více prostředků na obranu a byla samostatnější z hlediska obrany,“ potvrzuje Lipavský.
„Stejně tak ale musíme být připraveni Americe jasně vysvětlit, že není vzájemně výhodné, abychom se dostali do nějaké obchodní války. K tomu bude potřeba solidní a jednotné vystupování,“ sdílí pohled vysoké představitelky Kaji Kallas a dalších ministrů a ministryň evropských zemí.
Společnou diskuzi popisuje Lipavský jako výměnu různých pohledů členských zemí na tuto problematiku. K žádnému konkrétnímu závěru ale dle ministra nedošlo.
Rada dospěla k prodloužení sankcí vůči Rusku v otázce války na Ukrajině. Ministr Lipavský se zároveň na Světovém ekonomickém fóru sešel přímo se svým ukrajinským protějškem Andrii Sybihou, se kterým řešil i co od USA očekává země bránící se ruské agresi.