Tento týden by měl izraelský kabinet rozhodnout o osudu Pásma Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu přitom podle izraelských médií podpoří úplnou okupaci území.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl pro úplnou okupaci Pásma Gazy, uvádí The Jerusalem Post s odkazem na dobře informovaný zdroj z úřadu vlády.
Netanjahu tento týden svolá bezpečnostní radu, která rozhodne o dalších krocích v Gaze poté, co rozhovory s Hamásem skončily ve slepé uličce. Následně by měl dát armádě pokyny, jak dosáhnout tří deklamovaných cílů: „Porážky nepřítele, propuštění rukojmích a zajištění, že Gaza už nebude hrozbou pro stát Izrael“.
„Premiér zvažuje všechny možnosti,“ doplnil zdroj. Na plánované schůzce se Netanjahu pokusí získat podporu kabinetu pro plnou okupaci Gazy – navzdory námitkám z armádních kruhů.
Izraelský úřad vlády prý dokonce vyslal jasný vzkaz náčelníkovi generálního štábu izraelské armády Ejalu Zamirovi, který s obsazením Gazy nesouhlasí: „Pokud vám to nevyhovuje, měl byste podat rezignaci“.
Armáda tvrdí, že „vyčištění“ Pásma od veškeré infrastruktury Hamásu by trvalo roky. Obává se také, že premiérovo rozhodnutí může ohrozit životy rukojmích, které by věznitelé s blížícími se izraelskými jednotkami mohli popravit.
V Gaze je nadále drženo zhruba padesát izraelských rukojmích, dvacet je podle odhadů stále naživu.
Čtěte také: Svědectví izraelských vojáků: „Udělali jsme z Gazy Hirošimu“
Několik ministrů podle izraelských médií uvedlo, že Netanjahu použil výrok „okupace Pásma“ v soukromé konverzaci, aby popsal svou vizi ohledně rozšíření vojenských operací.
„Kostky jsou vrženy, chystáme se na úplnou okupaci Pásma Gazy,“ citoval server Ynetnews vysoce postaveného úředníka blízkého premiérovi.
Izraelská armáda aktuálně ovládá zhruba pětasedmdesát procent Pásma. Není jasné, co by plná okupace přinesla více než dvěma milionům Palestinců, kteří v Pásmu nadále přežívají.
Proti rozšíření operací a pro další vyjednávání o rukojmích je vedle náčelníka generálního štábu také ministr zahraničí Gideon Saar, lídr ultraortodoxní strany Šas Arja Déri nebo šéf Mosadu David Barnea.
Naopak rozšíření vojenských operací podporují podle deníku The Times of Israel například krajně pravicový ministr financí Becal’el Smotrič nebo ministr národní bezpečnosti Ben Gvir.
Právě Gvir vyvolal pobouření svým radikálním projevem, který pronesl v neděli 3. srpna na Chrámové hoře, kam dovedl skupinu věřících na modlitbu. Chrámová hora je posvátná jak pro muslimy, tak pro židy – ti se tam ale modlit nesmějí.
Ve svém projevu zopakoval Gvir výzvu, že Izrael má okupovat celé Pásmo Gazy a podpořit „dobrovolnou emigraci“ Palestinců z území. V praxi tedy vyzval k etnické čistce.
Čtěte také: Evangelikálové proti Izraeli? Američtí konzervativci se zlobí nejen kvůli válce
Mezitím na okupovaný Západní břeh dorazil zatím vůbec nejvyšší americký představitel od listopadu 2020: předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
Izraelským osadníkům řekl, že právě Izrael je „právoplatným majitelem“ Západního břehu. Johnson tvrdí, že „území je přední linií státu Izrael a musí zůstat jeho integrální součástí“.
„I když svět smýšlí jinak, stojíme s vámi,“ prohlásil předseda Sněmovny o území, které Izrael okupuje od šestidenní války v roce 1967.
