Izraelskému premiérovi se útokem na Írán podařilo přehlušit kritiky a zastínit válku v Gaze i soud v korupční kauze. Kolik vnitrostátní podpory mu další politické manévrování přinese?
V předvečer hlasování o rozpuštění Knesetu se členové izraelské vládní koalice sešli na dlouhém jednání. Protáhlo se až do noci a zatímco se Jeruzalém zahalil tmou, dva muži – Arja Déri z ultraortodoxní strany Šas a poslanec Juli-Joel Edelstein z Likudu – se dozvěděli informaci, která koalici i z korupce obžalovaného premiéra opět zachránila.
Izrael po dekádách napětí a výhrůžek zaútočí na Írán a jeho jaderný program.
Zcela se tak obrátila situace z první poloviny června. Hlasování o rozpuštění parlamentu a shození nejpravicovější vlády v historii země vyvolala opozice a zdálo se, že její návrh má šanci uspět, protože jeho podporou zahrozily i dvě menší ultraortodoxní strany.
Těm se dlouhodobě nelíbí, že premiér Benjamin Netanjahu lavíruje ohledně zákona, který by trvale vyjmul ultraortodoxní židy (takzvané charedim) z povinné vojenské služby.
Čtěte také: Netanjahuova chůze po napjatém laně: Měl by Izrael poslat do armády i ultraortodoxní židy?
Než se rozednilo, Déri i Edelstein dospěli k dohodě, na jejímž základě se ultraortodoxní strany rozhodly k hlasování nepřipojit. Vládnoucí koalici tím zachránili na poslední chvíli.
„Byla to absurdní situace, kdy lidé, kteří ani netušili, co se stane, rozhodovali o rozpuštění Knesetu,“ popsal britskému listu Financial Times dobře obeznámený zdroj.
O den později vystartovaly izraelské stíhačky a drony proti cílům v Íránu. V noci na neděli 22. června se pak do eskalace konfliktu – jak doufal Netanjahu – zapojily i Spojené státy.
Pro na domácí půdě vyšetřovaného a mezinárodně stíhaného izraelského premiéra, potýkajícího se s hrozbou konce politické kariéry, jsou údery na íránská jaderná zařízení splněním dlouholetého cíle.
„Plní si sen o ‚likvidaci íránské hrozby‘. Ve skutečnosti se ale jedná spíš o taktické vítězství a částečné oslabení Íránu, než o strategický průlom, který by změnil samotnou podstatu tamního režimu,“ komentuje pro Voxpot odborník na Blízký východ Marek Čejka.
„Možná to s trochou nadsázky skončí ve stylu: Vlk Bibi se mimořádně dobře nažral, ale značně pochroumaná koza íránského režimu zůstala celá,“ naznačuje možný vývoj.
Netanjahuova vysoká hra
Od útoků Hamásu ze sedmého října 2023 se nad izraelským premiérem vznáší temný stín.
Jak je možné, že bezpečnostní složky selhaly a nevarovaly obyvatele před blížícím se teroristickým nájezdem? Kdo selhal a kdo nese vinu, že došlo k největšímu útoku na židy od časů nacistického Německa? A kde jsou rukojmí, které se navzdory brutální válce v Gaze nedaří najít a dostat domů?
To jsou jen některé z otázek vznášených mnohými Izraelci, často už unavenými vlekoucím se konfliktem.
Netanjahu navíc – na rozdíl od šéfa Šin Bet Ronena Bara – nepřiznal svou odpovědnost, což řadu Izraelců popuzuje.
Jeho image muže, který dokáže zajistit jejich bezpečnost, se rozpadla na kousky. Dokonce i členové vládní strany Likud přiznávají, že pokud by byla nějaká možnost ho ve dnech následujících po útoku Hamásu nahradit, možná by v premiérském křesle dávno skončil.
Měsíce trvající konflikt v Gaze následně rozdělil izraelskou společnost. Postupně se stále více ozývaly hlasy volající po příměří, které podporují až dvě třetiny Izraelců. Stát se mezitím kvůli genocidnímu postupu své armády dostával do stále hlubší mezinárodní izolace.
Izraeli nadále hrozí ústavní krize.
Sám Netanjahu také musel opakovaně k soudu, kde se zodpovídá z korupce, podvodu a porušení důvěry. Nikam také nezmizely otazníky ohledně vazeb mezi jeho poradci a Katarem – emirát měl rozdával úplatky vysoce postaveným Izraelcům, kteří pak vylepšovali jeho image.
Izraeli navíc nadále hrozí ústavní krize. Premiér totiž jmenoval nového šéfa vnitřní rozvědky Šin Bet – podle izraelské generální prokurátorky nelegálně a v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu.
Čtěte také: Bibi nebude sedět v koutě. Netanjahu vytáhl do boje se Šin Bet
Zavedením své země do otevřeného konfliktu s Íránem rozehrál Netanjahu opět vysokou hru – jak pro sebe, tak pro Izrael. A na čas se mu podařilo zastínit všechny výzvy, které se kolem něj navršily.
Převzít iniciativu
O Íránu coby hlavní bezpečností hrozbě pro Izrael přitom Netanjahu hovoří dlouhá léta. Už v roce 2012 vystoupil na půdě OSN v ruce s obrázkem bomby, aby varoval před íránským jaderným programem. Od návratu k moci v roce 2022 pak na svou dřívější rétoriku navázal.
Vnitropolitické nálady se v Izraeli změnily doslova přes noc. Pravidelné protesty – nejprve namířené proti sporné justiční reformě a pak proti válce v Gaze – zmizely také proto, že úřady z bezpečnostních důvodů zakázaly velká shromáždění lidí.
Z novinových titulků se pak téměř vytratily zprávy o premiérově soudu i příběhy rukojmích, kteří jsou v zajetí už přes šest set dnů a Netanjahu dohody o jejich navrácení sabotuje.
„Někteří říkají, že Netanjahu načasoval útok kvůli politické scéně. Mně to ale nezajímá. Myslím, že to bylo správné rozhodnutí,“ komentoval Meirah Cohen, poslanec z opoziční centristické strany Ješ Atid.
Podporu útokům vyjádřili také bývalí premiéři Jair Lapid a Naftali Bennet, který usiluje o návrat do křesla předsedy vlády.
Podle analýzy vypracované Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě údery na Írán podporuje 70 procent respondentů, přestože íránská odveta za sebou zanechala nejméně dvě desítky izraelských obětí.
Děláme novinařinu, která Česko propojuje se světem. Nic z toho ale nejde bez vás. Jsme malá redakce, která si nehraje na nic víc, než čím je – ale ví, že odvést světovou práci jde i z Česka, když za vámi stojí komunita, která to vidí stejně. Podpořte Voxpot měsíčním předplatným a neztraťte se v rozbouřeném světě.
Také na mezinárodní scéně z části utichla kritika namířená na Izrael kvůli jeho postupu v Gaze. Například německý kancléř Friedrich Merz, který ještě před pár dny ostře tepal izraelskou vládu, se teď nechal slyšet, že „Izrael za nás dělá špinavou práci“.
Netanjahu tak opět převzal iniciativu na politické scéně. „Je v roli, kterou miluje. V centru dění, určuje agendu. On a zbytek populace reagovali euforicky, hlavně protože jsou všichni vyčerpáni po dvaceti měsících války. Tato vlna ale opadne,“ řekl pro Le Monde Denis Charbit z izraelské Open University.
Průzkum televizní stanice Channel 13 zveřejněný ve středu 18. června večer ukázal, že vládní Likud posiluje a znovu se stal nejsilnější stranou v Izraeli. Pokud by se volby konaly nyní, ve stodvacetičlenném Knesetu by získal sedmadvacet křesel.
Jeho koaliční blok by celkem obdržel padesát křesel. Zároveň by však nedosáhl na potřebnou většinu.
Pragmatický oportunista
Jak dlouho ale situace vydrží, než Netanjahu znovu narazí na realitu? „Dlouhodobě si mnoho Izraelců uvědomuje, že se nezměnil – je to stále tentýž zkorumpovaný Netanjahu s autoritářskými sklony,“ komentuje Marek Čejka.
„Současné oslabování Íránu je navíc pro Izrael velmi nákladné. Jde o obrovskou ekonomickou zátěž, kterou částečně nese i Amerika, a škody a lidské ztráty způsobené íránskou odvetou nejsou zanedbatelné,“ připomíná.
Čtěte také: Izrael obvinil Írán z porušení příměří, chystá další útoky
A co za sebou kontroverzní premiér zanechá? Čejka se domnívá, že odkaz Netanjahuovy politiky a jejích důsledků především v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu se ani po bombardování Íránu a americkém zapojení zásadně nezmění.
„Netanjahu není žádný zázračný vojevůdce, spíš pragmatický oportunista, který umí využít chvíle, kdy mu nikdo neklade vážnější odpor. To mu výrazně usnadňuje skutečnost, že za sebou má světovou supervelmoc vedenou nekompetentním prezidentem,“ uzavírá odborník.
