Ještě před dekádou byla Gruzie předním spojencem NATO i Evropské unie. Dnes se Tbilisi k Rusku přimyká stále pevněji. Gruzínské opouštění Západu jsme probrali v obsáhlém rozhovoru s někdejší ministryní tamní obrany Tinatin Chidašeli.
Gruzie měla od prozápadní Revoluce růží v roce 2003 dva silné politické lídry. V první dekádě to byl dnes vězněný Michail Saakašvili, v následující jeho dodnes vládnoucí oponent Bidzina Ivanišvili.
S oběma muži se dostala na protestní vlně proti předchozí vládě na vrchol i právnička, aktivistka a republikánská politička Tinatin Chidašeli. A dnes si nebere servítky.
„Jsou to prostě zas*aní idioti,“ hodnotí současný výkon opozičních stran tváří v tvář rapidnímu rozkladu svobody v zemi. O vládě pak říká, že hnána zbabělostí plní nejdivočejší sny Vladimira Putina.
Nejde však o pouhé emotivní výkřiky. Chidašelina analýza překotného vývoje v Gruzii je podložená čtvrt stoletím zkušeností v předních řadách pouličních protestů i gruzínské politiky.
„Konec přišel s ruskou agresí na Ukrajinu. Psychologicky proběhla invaze i v Gruzii,“ popisuje Chidašeli chvíli, kdy si vládci současné Gruzie uvědomili, co se jim může stát, když nebudou poslušní.
„Dnes jsme od Evropy i NATO dál, než kdy dřív. Jsme úplně mimo plán NATO. A to byl vždy ruský sen. Vždyť přesně z toho důvodu zahájili válku v Gruzii,“ připomíná bývalá ministryně.
Scházíme se v den dalších velkých protestů právě proti vládě řízené Ivanišvilim v její kanceláři na okraji Tbilisi, příhodně na ulici Anny Politkovské. Hned na začátku se ptám, jak dlouho podle exministryně ještě ulice ponese jméno ruské opoziční novinářky, než ho vláda tíhnoucí stále více k Rusku změní na něco konformějšího.
Zasměje se a hned se pustíme do debaty, kde probereme výhledy opozičních protestů, sílu vlády i opozice a také důvody, proč se země pod Ivanišviliho vedením rozhodla odklonit od Západu.
Gruzie má v ústavě cíl připojení se k Evropské unii, zatímco realita jde vstříc Rusku. Kdy proběhl obrat?
Nemyslím, že existuje konkrétní okamžik, kdy se postavíte a řeknete: „Dnes tu udělám diktaturu.“ Takhle to nefunguje. Od nástupu Gruzínského snu k moci ale proběhly dva zásadní momenty.
Za prvé odvolání premiéra Giorgi Kvirikashviliho v roce 2018. Pro mě to byla první ukázka skutečné tváře Gruzínského snu a jeho lídra Bidziny Ivanišviliho. Tehdy se rozpadla naše koalice a on začal vládnout sám. Pár let se jim ještě dařilo fungovat víceméně evropským způsobem, ale tohle byl první moment, kdy Ivanišvili ukázal barvu.
Většina lidí Ivanišviliho střihu v určitém okamžiku uvěří, že svět se točí jen kolem nich.
Všechno pak doklepl začátek války na Ukrajině. Na jednu stranu Ivanišviliho vyděsil, na druhou pochopil, na čem je. A rozhodl se, že musí hlavně přežít. Podle jeho rétoriky začal zjevně věřit, že se ho někdo snaží přetáhnout na stranu Ukrajinců a zapojit ho do války. Ať už byl ale důvod jakýkoliv, konec přišel zkraje roku 2022 s ruskou agresí vůči Ukrajině. Psychologicky proběhla invaze také v Gruzii, i když bez bojů.
A jde o skutečnou vůli gruzínského lidu, který se bojí síly Ruska, nebo jen směřování Gruzínského snu, případně samotného Ivanišviliho?
Je to vždy o Ivanišvilim, nikdo jiný mu do toho nemůže mluvit. My se o něm nebavíme jako o nějakém člověku v pozadí, on celou tu show napůl oficiálně vede. Teď zase vystoupil ze stínu a stal se čestným předsedou Gruzínského snu. Nechtěl sice převzít plnou odpovědnost, ale zároveň pochopil, že musí formalizovat svou pozici ve straně, a tak pro něj vymysleli funkci, stojící nad vším a všemi.
Směřování Gruzie se tedy řídí především Ivanišviliho strachy a preferencemi?
Je to o jeho obavách, o všech těch konspiračních teoriích, ve kterých žije. Stejně jako většina lidí jeho střihu pravděpodobně v určitém okamžiku začnou věřit, že se svět točí kolem nich a že jde vždy jen o ně a nic jiného není důležité. Když posloucháte různé řečníky Gruzínského snu, máte pocit, že neprobíhá válka na Ukrajině, není žádná válka v Gaze, nejsou žádné problémy ve světě kromě Gruzie a všichni od Donalda Trumpa po Si Ťin-pchinga jen sedí a přemýšlí, co s Gruzií dělat.
Žijeme v prostředí, které konspirační teorie krmí. Upřímně řečeno – nevím, jaký je podíl lidí, kteří konspiracím skutečně věří, kteří se jich bojí nebo jsou prostě cyničtí. Dokud nemáme svobodné a spravedlivé volby, tak nevíme, co si lidé myslí.
Ve vládě jste spolupracovali s Gruzínským snem. V té době jste byli opravdu pro NATO, proevropští, otevřeně jste kritizovali Rusko. Jaká je tedy podstata Ivanišviliho, co s ním hýbe vpřed?
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
