V sobotu 28. června se má Budapešť zahalit do duhových vlajek. Tamní pochod hrdosti ale zakázala maďarská policie na základě nových zákonů vlády Viktora Orbána. Na akci se zároveň chystá až sedmdesát europoslanců a europoslankyň.
„Budapešťská radnice uspořádá pochod Budapest Pride 28. června. Tečka.“
Těchto pár slov stačilo primátorovi maďarského hlavního města Gergelymu Karácsonymu k otevření nového dějství sporu s konzervantní a nacionalistickou vládou dlouholetého premiéra Viktora Orbána.
Zatímco Orbán má za sebou policii, primátor se může opřít o podporu LGBTQ+ lidí a jejich podporovatelů, ale také některých evropských vlád i řady europoslanců a europoslankyň.
Už několik měsíců se tak nad duhovým pochodem v hlavním městě Maďarska vznáší otazníky. Zhruba v polovině března tamní zákonodárci odhlasovali nejen zákaz pochodů Pride, ale umožnili maďarským úřadům využívat software na rozpoznávání obličejů. Policie tak může snadno identifikovat jednotlivé účastníky pochodu a udělit jim pokutu.
Ústavní novela zakazuje veřejné akce na podporu LGBTQ+ lidí.
Maďarsko se pod Obránovým vedením výrazně změnilo. Krom jiného upravilo zákon o shromažďování, aby bylo trestné nejen pořádat, ale také účastnit se akcí porušujících tamní zákony „na ochranu dětí“ z roku 2021. Ty zakazují například „zobrazování“ či „propagaci“ homosexuality u mladších osmnácti let.
Orbán navíc záhy přitvrdil. Poslanci o pár týdnů později podpořili ústavní novelu zakazující veřejné akce pořádané na podporu LGBTQ+ lidí a uznávající jen dvě pohlaví.
Čtěte také: Maďarsko utáhlo šrouby nesvobody. Pochody Pride už zakazuje i ústava
Na základě nové legislativy se policie v polovině června rozhodla nadcházející duhový pochod zakázat.
„Policie, na základě své pravomoci v otázce veřejných shromáždění, zakazuje setkání na uvedeném místě a v uvedeném čase,“ napsala ke konání letošní Pride.
Proti se okamžitě postavil liberální primátor, který chce pochod uspořádat navzdory policejnímu zákazu. Hodlá přitom využít právní kličku: organizátorem akce bude město, což znamená, že policejní povolení podle radnice není potřeba.
Maďarská policie ale s takovou interpretací nesouhlasí.
„Chtěl bych zdůraznit, že oficiálním organizátorem akce bude magistrát města Budapešť,“ komentuje spor pro Voxpot budapešťský primátor Karácsony.
„Obnovíme deset let starou tradici červnových oslav svobody jakožto součást přípomínky odchodu sovětských vojsk. Postavíme se za svobodu všech – protože buď jsou všichni v zemi svobodní, nebo nikdo,“ dodal s tím, že akce bude zorganizována plně v souladu s aktuálně platnou legislativou.
Podle BBC v průvodu nebudou žádní tanečníci ani nebude nijak „vyobrazena“ sexualita.
Zatímco policie hrozí pokutami, starosta to odmítá. „Bude to naprosto legální. Policie nemá žádný důvod rozdávat pokuty účastníkům,“ tvrdí pro Voxpot.
Evropská debata
Poslední vývoj v Maďarsku a postupné „utahování šroubů“ přitahuje pozornost v dalších zemích Evropské unie. Na konci května proběhlo v Bruselu slyšení, jehož hlavním tématem bylo porušování právního státu.
Podle Veroniky Lukášové, mluvčí ministra pro evropské záležitosti, na zasedání panovala „zřetelně znepokojená atmosféra“ a ze strany řady států zazněla vůči Maďarsku „silná kritika“.
„Jsem hluboce znepokojen tím, co se v Maďarsku děje. Ochrana dětí nesmí být záminkou k potlačování svobod. Evropa je společenství hodnot a ty musíme bránit,“ zdůrazňuje pro Voxpot ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Dvacet států včetně Česka následně podepsalo společnou deklaraci kritizující postup maďarských úřadů k pochodům Pride. „Vyzýváme Maďarsko, aby opatření revidovalo,“ zaznívá v deklaraci s tím, že pokud tamní vláda odmítne, měla by zasáhnout Evropská komise.
Také v Evropském parlamentu se v reakci na zákaz budapešťské Pride strhla ostrá hádka. „Poslední překročení červené linie Orbánovou vládou není jen izolovaným činem, je to přímo evropská ostuda,“ pronesla Iratxe García, šéfka frakce socialistů a demokratů v EP.
Další europoslanci a europoslankyně z levicových nebo liberálních frakcí pak vyzvali k zavedení unijních sankcí nebo zmrazení hlasovacích práv Maďarska. Krajně pravicoví a také někteří konzervativní zákonodárci naopak bránili zákaz Pride s tím, že Evropská unie by neměla zasahovat do vnitřních událostí členské země.
„V Maďarsku mohou všichni svobodně žít a shromažďovat se. Pro nás je ale prioritou mentální a fyzický rozvoj dětí – a každý by to měl respektovat,“ zaznělo od europoslankyně Kingy Gál z Orbánova Fideszu, která je součástí krajně pravicové frakce Patrioti pro Evropu.
Citlivost tématu ale ukazuje i vnitřní pnutí právě mezi Patrioty. „Takový pochod bych v Paříži nezakázal,“ prohlásil například její lídr, francouzský europoslanec Jordan Bardella.
Čtěte také: Bílý jezdec francouzské politiky. Kdo je Bruno Retailleau?
Do Budapešti pak má na samotnou Pride dorazit až sedmdesát europoslanců a europoslankyň. Z těch českých pojede Markéta Gregorová.
„Je to forma solidarity s Maďarkami a Maďary. Cítí, že jejich práva jsou nějakým způsobem omezována, nebo že obecně práva, právní stát a demokracie v jejich zemi je potlačován Orbánovou vládou,“ vysvětlila důvody, proč vyrází do maďarského hlavního města.
Podle Gregorové je potřeba přinést osobní svědectví a sledovat, jestli země členské unie neporušuje lidská práva nebo právo na protest. Pro Voxpot dodává, že v Budapešti jsou schválené už tři neonacistické pochody, které se mají odehrát v těsném blízkosti Pride.
„Viktor Orbán řekl, že bezpečnost zajišťovat nebude, což v podstatě znamená, že si nad tím myje ruce a nechává právě neonacisty, aby protestujícím ublížili, respektive je odradili vůbec od účasti, protože mnoho lidí se logicky bude bát,“ pokračuje europoslankyně.
Společné prohlášení na podporu LGBTQ+ i Budapest Pride vydalo také dvaačtyřicet zahraničních velvyslanectví a kulturních institucí.
„Za Ministerstvo zahraničních věcí, respektive za náš zastupitelský úřad se akce nikdo neúčastní. Nicméně jsme se jménem ambasády připojili ke společnému prohlášení k podpoře práv pro všechny bez rozdílu a k podpoře konání festivalu vyjadřujícího diverzitu společnosti,“ vyjádřila se Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva.
Přijde Maďarsko o hlas?
V Bruselu se stále více skloňuje článek sedm Smlouvy o Evropské unii, který některá média označují za „jaderné tlačítko“ k ochraně základních unijních hodnot. Mezi ně patří právě dodržování lidských práv, včetně ochrany menšin.
Evropský parlament spustil článek už v roce 2018 – jenže od té doby se příliš nepokročilo a část zemí volá po tom, aby Brusel udělal další krok.
Může mít řadu podob: Maďarsku lze adresovat různá doporučení, která by mělo naplnit. Krajním řešení by pak bylo odebrání některých práv, včetně těch hlasovacích.
K tomu by ale vedla dlouhá cesta a její dovršení v brzké budoucnosti není příliš pravděpodobné. Proceduru by nejprve musela zahájit Evropská komise, Evropský parlament nebo třetina členských států. Následně by návrh musely podpořit čtyři pětiny z nich.
„Za sedm let, co se záležitost projednává, se nenašly ani ty čtyři pětiny. Nevidím proto jako reálné, že by se získal dostatek hlasů, nebo že by se všechny státy spojily proti Maďarsku a opravdu mu hlasovací práva odebraly,“ myslí si Vendula Kazlauskas, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.
Žádný výrazný pokrok podle ní nemůžeme očekávat ani v příštích měsících nebo letech. Zbýval by navíc finální, nejobtížnější krok: nutný souhlas všech šestadvaceti zemí.
Čtěte také: Orbánovi agenti. Ukrajina zadržela dvojici podezřelou ze špionáže pro Maďarsko
Dříve měla Budapešť podporu Polska, proti kterému byla vedena stejná procedura. „Momentálně ale roli Varšavy hraje Slovensko, kde vlastně premiér Robert Fico přímo říkal, že to nedopustí. Zcela pragmaticky i kvůli tomu, že se bojí, aby stejná procedura nebyla použita proti němu,“ vysvětluje Kazlauskas.
„Vidíme však alespoň nějaký malý posun v tom, že evropským státům opravdu dochází s Maďarskem trpělivost,“ dodává analytička.
Děláme novinařinu, která Česko propojuje se světem. Nic z toho ale nejde bez vás. Jsme malá redakce, která si nehraje na nic víc, než čím je – ale ví, že odvést světovou práci jde i z Česka, když za vámi stojí komunita, která to vidí stejně. Podpořte Voxpot měsíčním předplatným a neztraťte se v rozbouřeném světě.
Podle mluvčí českého ministra pro evropské záležitosti Veroniky Lukášové je Česko otevřeno ještě dalším cestám. Co se může dostat do hry?
„Podporujeme například aktivitu Komise, mechanismus podmíněnosti čerpání evropských fondů či politický tlak skrze společná prohlášení,“ uvádí pro Voxpot.
„Začít by se mělo spíše financemi – a rozhodně se u nich nemusí končit,“ soudí europoslankyně Markéta Gregorová. „Pokud to bude eskalovat, odebrání hlasovacích práv je velmi logický krok,“ je přesvědčená.
Gregorová zdůrazňuje, že pokud Budapešť porušuje své závazky ze smluv o Evropské unii, nesouzní s hodnotami, na kterých byla vybudovaná Evropská unie – a nemá pak žádný důvod hlasovat o věcech, které se Unie týkají. „Zcela zjevně jde proti jejímu zájmu,“ uzavírá europoslankyně.
