

V egyptském Šarm aš-Šajchu se zástupci Hamásu a Izraele dohodli na příměří v Gaze podle plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Všechny body ale schválené nejsou a plán musí posvětit také izraelský parlament.
„Díky bohu za příměří, za konec krveprolití a zabíjení,“ popisuje očekávaný konec dvouleté války v Abdul Majeed Abd Rabbo z města Chán Júnis na jihu Gazy.
„Nejsem jediný, kdo je šťastný, celá Gaza je šťastná, všichni Arabové, celý svět je šťastný z příměří a konce krveprolití.“
Nejen on, ale i statisíce dalších lidí v Pásmu i mimo něj ráno pocítilo euforii, uvolnění a naději, že končí dvouleté utrpení, během něhož podle tamních úřadů zemřelo na 67 tisíc lidí. Po třídenním nepřímém jednání zástupců Izraele a Hamásu v Egyptě se ve čtvrtek 9. října ráno podařilo dohodnout na první fázi nového příměří.
„S velkou hrdostí oznamuji, že Izrael a Hamas podepsaly první fázi našeho mírového plánu,“ uvedl na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Ačkoliv egyptská média oznámila, že příměří vstoupilo v platnost, kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua později uvedla, že k příměří prakticky dojde až po večerní ratifikaci dohody izraelskou vládou. Netanjahu má proto během čtvrtečního odpoledne svolat bezpečnostní kabinet a vybranou skupinu relevantních ministrů, kteří plán potvrdí.
Obyvatelé Gazy zároveň hlásili sérii leteckých útoků na město Gaza v době, kdy mělo příměří původně podepsáno.
Plány a záruky
Milníkem v dohodě o příměří jsou dvě klíčová témata, která byla v posledních třech dnech diskutována nejvíce. Hamás propustí všechny zbývající rukojmí, včetně těl těch zemřelých a Izrael začne se stahováním vojsk z Gazy, tedy k první dohodnuté „žluté” linii, která byla součástí Trumpova plánu koncem září.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee ve čtvrtek uvedl, že očekává, že Izrael a Hamas dohodu dodrží a všichni rukojmí budou propuštěni do úterý 14. října. Po podpisu dohody by měla začít běžet 72hodinová lhůta, do které mají být rukojmí na svobodě.
Hamás během nepřímých jednání opakovaně vyzdvihoval záruky, aby ke stažení okupačních vojsk skutečně došlo a příměří v Gaze bylo izraelskou armádou dodrženo. Hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl al-Hajja ještě před dohodou o příměří prohlásil, že skupina chce od Trumpa a mediátorů pevné záruky, že se válka „nevrátí“.
Minulá dohoda takto ztroskotala: Izrael tehdejší příměří porušil s odvoláním na úplné zničení Hamásu a navrácení rukojmích.
Ačkoliv se podařilo dohodnout na dvou nejdůležitějších bodech původního Trumpova plánu, ve vzduchu stále visí otázky. V první řadě jde o časový rámec stažení izraelských vojsk z Gazy – tedy informace, která chyběla už v Trumpově plánu.
Dalším tématem je poválečná správa Pásma. Té by se měl ujmout „technokratický, apolitický palestinský výbor“ složený z Palestinců a mezinárodního odbornictva. Dohled nad správou by pak získala takzvaná „Rada míru“ v čele s Donaldem Trumpem nebo bývalým britským premiérem Tonym Blairem, jehož jméno ale budí v regionu kontroverze zejména kvůli podpoře americké invaze do Iráku v roce 2003.
Jednání v Egyptě tak zatím nepřinesla jasný výsledek, jak to se správou Gazy konkrétně bude. V dohodě dále chybí osud Hamásu a případná role tohoto hnutí v poválečné Gaze.
Ve čtvrtek 9. října se také v Paříži scházejí nejvyšší diplomaté pěti klíčových arabských států – Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů – se svými evropskými protějšky z Francie, Itálie, Německa, Španělska a Velké Británie. Zastoupeny jsou i Turecko a Evropská unie.
Domácí fronta
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu musí plán prezentovat domácí politické scéně v situaci, kdy je jeho vláda dlouhodobě nepopulární. Ačkoliv propuštění všech rukojmích může izraelský premiér prezentovat jako politické vítězství, stažení vojsk z Gazy je pro radikální část jeho kabinetu těžko přijatelnou podmínkou příměří.
Netanjahuovi se může opřít o průzkum veřejného mínění z konce září, podle kterého Trumpův plán podporuje 72 procent Izraelců a pouze osm procent je proti. Vlivný extremistický ministr financí Becal’el Smotrič ale tento týden prohlásil, že navrhované příměří by se rovnalo „historické promarněné příležitosti“ a kritizoval Netanjahua a izraelskou armádu, že nebyla v dobývání Gazy rychlejší.
„I tohle skončí slzami v očích. Naše děti budou muset v Gaze bojovat znovu,“ komentoval Smotrič mírový plán. Domácí politická scéna tak Netanjahuovi přijetí všech bodů Trumpova plánu značně komplikuje.
Čtěte také: Palestinský stát? Nikdy, prohlásil Netanjahu
Po sjednání příměří ministr dále prohlásil, že jeho strana plán během hlasování nepodpoří. Smotrič sice propuštění izraelských rukojmí vítá, ale cítí „obrovský strach z následků vyprázdnění věznic a propuštění nové generace teroristických vůdců, kteří udělají vše pro to, aby pokračovali v prolévání židovské krve“.
K předání jmen Izraelem vězněných lidí došlo už ve středu 8. října, dohoda ohledně konkrétních propuštěných zatím nepadla. Na seznamu se mimo jiné objevilo jméno Jahjáa Sinvára, bývalého vůdce Hamásu, kterého izraelská vojska zabila v Pásmu Gazy loni v říjnu, i jeho bratra Muhammada, kterého měl Izrael zabít letos na jaře. Hamás teď požaduje vrácení jejich těl.
Na seznamu také figuruje jméno Marwána Barghútího, který je považován za strůjce druhé intifády a kterého Izrael v roce 2004 uvěznil za útoky na vojenské i civilní cíle. Někteří světoví politici a političky ale Barghútího uvěznění označují za politicky motivované. Už v roce 2013 Evropský parlament přijal rezoluci, která požadovala propuštění některých palestinských politických vězňů včetně Barghútího.
Čtěte také: Palestinský Mandela? Jak může Marwán Barghútí změnit konflikt s Izraelem
Do Gazy by také podle Trumpova plánu měla začít bezprostředně proudit humanitární pomoc zaštítěná OSN a Červeným půlměsícem – bez zásahů Izraele nebo Hamásu. Za aktuální války sklidila celosvětovou kritiku izraelskou vládou založená Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která je podle OSN „znepokojivým příkladem zneužívání humanitární organizace pro skryté vojenské a geopolitické cíle.“
Během distribuce pomoci z rukou GHF bylo zabito na 1400 lidí a přes 4000 jich bylo zraněno.