Vést hovor u čaje s bojovníkem Islámského státu není zrovna obvyklá náplň dne. Cestovatelka a odbornice na Blízký východ Lenka Hrabalová ale takový hovor absolvovala ve věznici v syrské Hasace. Co se tam dozvěděla od mužů na obou stranách mříží?
Ze spánku mě budí mechanický hlas. „Všem obyvatelům Hasaky! Všem obyvatelům Hasaky!“
Zbytek hlášení padá do šumu, ale naštěstí se opakuje tak, abych zachytila podstatu. Armáda zahájila rozsáhlou operaci proti spícím buňkám Islámského státu.
Je vyhlášen zákaz vycházení. Nikdo nemůže opustit město, ani do něj přijet.
Sprostě zakleju. Přesně za tři hodiny mám být na vojenské základně a dělat dlouho domlouvané rozhovory se zajatými členy ISIS. To se dnes očividně nestane.
Rojavské věznice
Válka s teroristickými skupinami přinesla Autonomní správě severní a východní Sýrie, u nás známé jako Rojava, mnoho výzev. Některé očekávatelné, jiné překvapivé.
Jednou z těch, které nikdo nečekal, jsou tisíce zajatců z války, kteří dodnes sedí v rojavských věznicích – a s nimi spojené výdaje.
V Kurdistánu je dnes sedmadvacet věznic, držících snad až patnáct tisíc zajatých členů ISIS. Ekonomický problém nepředstavují zajatí Syřané, kterých je z celkového počtu menšina dva až tři tisíce.
Většina zadržených jsou cizinci z celého světa, které si jejich země odmítají vzít zpátky. V některých případech je dokonce jejich domoviny raději zbavily občanství, jako se stalo například Jacku Lettsovi.
Zajatý mladý Brit dostal v médiích přezdívku „Jihadi Jack“ a ve vězení je od roku 2017, kdy byl zajat při útěku z bitvy o Raqqu. Teď mladík spolu s mnoha dalšími vězněnými cizinci představuje nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní výzvu.
Zejména začátek roku byl na hrozby útoků velmi intenzivní, a věznice se hermeticky uzavřely na celé týdny. Nový režim přivedl k moci osoby s džihádistickou minulostí, jejichž spolubojovníci v rojavských vězeních sedí.
Čtěte také: Mluvili jsme s džihádisty. Půjdou místo svaté války budovat novou Sýrii?
Zatímco Kurdové se v případě jejich osvobození obávají pomsty, nová vláda v Damašku pod tlakem Turecka vyzvala k jejich vydání, což Rojava bez řádného soudu odmítá.
Situace tak trčí na mrtvém bodě. A nejen s vězni – na mrtvém bodě se ocitlo i vyjednávání mezi Damaškem a Kurdy, kteří s nástupem nového syrského režimu čelí další vlně útoků.
S jedním členem buňky Islámského státu mi nakonec umožnili se sejít.
Příchod nové administrativy posílil ty, kteří stále doufají v návrat chalífátu. Ačkoliv byl Islámský stát poražen, mnoho jeho přívrženců v Sýrii nadále žije a čeká na svou příležitost.
Ať už aktivně jako členové spících buněk, které mají pod palcem například pašování zboží či lidí a plánování i provádění útoků, tak pasivně: tiše vyčkávající na příležitost k návratu či zapojení.
Ačkoliv autority nesdělily celková čísla, se začátkem nového roku množství provedených i zastavených útoků, stejně jako zátahů proti spícím buňkám, ve srovnání s loňskem výrazně stouplo.
S jedním členem buňky Islámského státu mi bylo nakonec umožněno se sejít. Navzdory zažité praxi se velení věznice slitovalo a nabídlo náhradní termín.
Na čaji s bojovníkem
Místnost jsme pečlivě připravili tak, aby nikdo ze zaměstnanců vězení nebyl v záběru. Jen já, vězeň a můj místní partner-novinář, se kterým konzultuji některé odpovědi. Syrský venkovský dialekt mi co do jazyka pokládá řadu překážek.
Když vězeň doprovázený strážemi vstoupí, s očima zavázanýma a rukama v poutech, je usazen naproti mně. Strážní mu neřekli, kam ho vedou, a jeho ruce se třesou.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
