Neustále se na nás ze všech stran hrnou zprávy a informace o dalších válkách, mrtvých nebo třeba osekávání lidských práv. Vídáme videa z míst, kam dopadly bomby, posloucháme projevy lídrů, do toho se dozvídáme, jakou plochu spolkly lesní požáry a kolik se prodalo figurek Labubu. Někdy toho může být prostě moc.
„Možná jsme už všichni tak trochu otupěli. Těch informací, které se na nás valí, je skutečně hodně. Jsou to často informace plné hrůz a věcí, které podle nás nemůžeme ovlivnit – vyvolávají v nás pocit ohrožení. To otupění může být určitá sebezáchovná reakce naší nervové soustavy,“ říká v Pulsu terapeutka a lektorka Zdeňka Voštová.
Poslechněte si také: PULS | Jak to vypadá v Sýrii po revoluci?
Ne vždy totiž nervová soustava dokáže rozlišit, zda se utrpení, které sledujeme na obrazovkách, neděje přímo před našima očima. „Vyvolává to v nás stresovou, obrannou reakci, jež může být velmi náročná a únavná. Zejména pokud jsme jí vystaveni dlouhodobě. A jak se naše nervová soustava brání? Odpojí se, zkrátka se odstřihneme,“ shrnuje odbornice.
Jak informační vyčerpání ovlivňuje nejen jednotlivce, ale i společnost? Jsme na takový přísun zpráv stavění? Jak naložit s úzkostí z přehršle informací? A proč bychom se neměli bránit soucitu? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.