Administrativa Donalda Trumpa označila před několika týdny Antifu jako „domácí teroristickou organizaci“, maďarský premiér Viktor Orbán její kroky následoval a i předseda Motoristé sobě Petr Macinka se o Antifě vyjadřuje stejným způsobem.
Má ale takové označení v Česku nějaký základ? „V České republice vůbec ne –a i ve Spojených státech je to složitější,“ upozorňuje v úvodu podcastu odborník na extremismus Jan Charvát z FSV UK.
Poslechněte si také: PULS | Live: Může být na konfliktech vůbec něco morálního?
V Pulsu vysvětluje, proč se odborníci na tvrzení, že je Antifa teroristickou organizací, tváří vlažně až přímo negativně. „Kdybychom měli definovat, co znamená Antifa jakožto organizace, zjistíme, že to nejde. A museli bychom také definovat, zda její činnost spadá do kategorie terorismu. V zásadě bychom přišli na to, že ne,“ vysvětluje Charvát.
„Antifa není organizace, už vůbec ne v USA. Když to zjednoduším, jde o něco mezi strategií a hnutím. Je to přístup, který říká, že problémem ve společnosti je narůstající fašismus, proti kterému je potřeba bojovat. A tento boj by měl mít jakékoliv podoby včetně násilných,“ pokračuje s tím, že jsou myšlenky Antify zakořeněny v nějaké formě krajně levicové ideologie. „V současné době nejčastěji anarchismu.“
Můžeme vůbec srovnávat realitu Antify v Česku a v USA? Jak je to s přímými akcemi? Jaká byla Antifa v třicátých a jaká v osmdesátých letech? A nestal se z ní spíš otloukánek krajní pravice? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.
