„V Palestině ten útok vyvolal vzpouru, ale zároveň i národní smutek. V tu chvíli jsem byla v Betlémě – Džanín od něj leží asi tři, tři a půl hodiny autem, tedy docela daleko. I přesto se vše v tu chvíli na celém palestinském území změnilo. Ačkoliv se násilí v poslední době stupňovalo, takto masový útok byl neočekávaný,“ říká na úvod reportérka Sára Činčurová.
Při izraelské vojenské operaci v Džanínu zemřelo 12 Palestinců a více než sto lidí bylo zraněno. „Červený kříž pak uvedl, že z tábora evakuoval asi tři tisíce osob, převážně rodiny s malými dětmi. To je pro Palestince mimochodem velmi citlivá věc – úmrtí malých dětí nebo teenagerů, kterých bylo v posledních letech dost,“ připomíná Činčurová.
Video footage shows dozens of military vehicles entering Jenin refugee camp in the occupied West Bank as Israeli forces launched another major raid, killing several Palestinians ⤵️ pic.twitter.com/YPLF1FYq7u
— Al Jazeera English (@AJEnglish) July 3, 2023
Jen namátkou: na konci června zemřela v důsledku bojů mezi Palestinci a izraelskou armádou mezi jinými i patnáctiletá dívka. V dubnu zase izraelské vojenské síly zastřelily při jedné ze svých operací taktéž patnáctiletého Palestince. Podobných případů je ale mnohem více.
Spolupracovnice Voxpotu také popisuje, jak to vypadalo v Betlémě. „Před útokem na Džanín panovala v tamním uprchlickém táboře klidná atmosféra. Bylo zřejmé, že tam lidé žijí v obrovské chudobě a napětí – malé děti si hrály s dětskými pistolemi a puškami. Jednoduše: vnímala jsem, že mají místní pocit, že žijí v obrovském útlaku,“ říká novinářka o své návštěvě tábora ještě před vojenskou akcí.
Předvečer třetí intifády?
Politoložka Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK, v Pulsu vysvětluje, proč je Džanín pro obě strany důležitý – izraelskou i palestinskou. „Místo je dlouhodobě centrem palestinského odporu, a to do té míry, že Džanín už není pod kontrolou samotné palestinské samosprávy. Jsou tam různé ozbrojené skupiny, které táboru dominují,“ říká v druhé části podcasti.
Poslechněte si: PULS | Ukrajina není pro USA prioritou, Státy vidí největší rizika v Číně, říká Smetana
K pochopení významu, který v sobě Džanín nese, je podle Kalhousové potřeba nahlédnout do minulosti. „Džanín není staré město, začal se rozrůstat především v roce 1948, kdy byli Palestinci vyhnáni z území, kde vznikl Izrael. Přišli tam lidé, kteří vůči státu cítí velkou zášť. Což přispívá i k tomu, že pak v Džanínu mají organizace, které proti izraelské přítomnosti i existenci bojují, velkou popularitu. Dlouhodobě se odtud rekrutují palestinští teroristé, kteří potom útočí na izraelské cíle, často i civilní.“
Boje mezi Palestinci a Izraelci se v zásadě nemění, na Západním břehu Jordánu k nim na „nižší úrovni“ dochází soustavně. „Na jedné straně zasahují různá izraelská speciální komanda proti konkrétním lidem a dochází také čím dál častěji k útokům radikálních osadníků proti Palestincům. A na té druhé sledujeme časté pokusy Palestinců útočit na izraelské cíle – armádu, nebo právě osadníky. Je to prostě součást nekonečné izraelské okupace Západního břehu Jordánu. A toho, že se nekonají mírová jednání,“ uvádí politoložka Irena Kalhousová.
Napětí na Západním břehu narůstá, což je podle odbornice způsobeno špatnou ekonomickou situací, neprobíhajícími mírovým procesem i tím, že palestinské vedení ztratilo legitimitu: „Spekuluje se o tom, zda se nenacházíme v jakémsi předvečeru třetí intifády. Do jaké míry k tomu dojde, je těžké předvídat. Je možné, že na této nižší úrovni budou boje pokračovat i v dalších letech. Anebo přerostou v něco mnohem většího – krvavějšího.“
Jak je to vlastně s těmi masovými protesty v Izraeli? V jaké pozici se nachází premiér Benjamin Netanjahu a proč se v izraelském politickém mainstreamu usídlila krajní pravice? Jaký vliv mají ultraortodoxní Židé na politiku i společnost? A co na posun ke krajní pravici říkají spojenci Izraele? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.