Puls se tentokrát nahrával přímo ve Stockholmu v rámci reportážní cesty. Jedním z jejích témat byla právě proměna švédské společnosti a růst krajní pravice. „Myslím, že nejde nutně o to, že by Švédi začali být více rasističtí nebo netolerantní. Posun vnímám v tom, že se z rasismu, intolerance a nedůvěry staly politické nástroje. První s tím přišli Švédští demokraté – měli úspěch, tudíž ostatní strany takhle chtějí jednat také,“ vysvětluje v Pulsu šéf švédské organizace Expo Daniel Poohl.
Pro Švédské demokraty hlasují z drtivé většiny muži. Odborník na pravicový extremismus si to vysvětluje tím, že jejich postoje vnímají voliči jako „politiku pro muže, již vytvořili muži“.
„Pokud se snažíme pochopit podporu krajní pravice, musíme ji vnímat jako kombinaci odporu vůči různým antiprogresivním politikám. Energii jí dodávají voliči, často starší, kteří se cítí jako součást většinové společnosti. Velkou část života žili v domnění, že jsou pilíře společnosti,“ poukazuje Švéd.
Poslechněte si také: PULS | „Turismus růst nepřestane.“ Uhlíkové stopě i otráveným místním navzdory
V epizodě mluví také o konceptu švédské výjimečnosti. „Dospíval jsem v devadesátkách – bylo nám tvrzeno, že je Švédsko objektivně vzato nejlepší země na světě. Že jsme výjimeční, rádi jsme si sobě mysleli, že jsme lepší než ostatní. Třeba během pandemie jsme byli velmi pyšní, že jsme to zvládli ‚jinak a lépe než jiné země. Jak ale teď můžeme být nejlepší? Kdo vlastně jsme? To už nevíme. Takže – nejspíš je to krize identity. Celý národ má krizi identity,“ říká Daniel Poohl.
Na čem staví švédská krajní pravice? Jaký má vztah k Rusku? Stal se z xenofobní rétoriky nový normál? A nese díl viny na proměně společnosti její liberální část? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.