Velkou pozornost na sebe od začátku druhé administrativy Donalda Trumpa strhává i jedna konkrétní federální instituce – Úřad pro imigraci a cla. Tedy ICE, který má v gesci mimo jiné zatýkání a deportace imigrantů bez dokladů.
Viděli jsme razie v Portoriku, deportace matek malých dětí i zatýkání propalestinských aktivistů a aktivistek, teď sledujeme nepokoje v Los Angeles, kde lidé vyrazili demonstrovat proti imigračním raziím. Protesty trvají už několik dní, Donald Trump proti demonstrujícím povolal Národní gardu i námořní pěchotu, z LA se šíří i do dalších měst.
„Celá politika deportací, rasového profilování a kriminalizace migrantů nezačala s Trumpem, ale daleko dříve – ICE vznikl v roce 2003 při válce proti teroru,“ upozorňuje v podcastu amerikanistka Denisa Krásná z Masarykovy univerzity. „Trumpova rétorika ale rasismus institucionalizovala – politika ICE je teď vnímána jako nástroj strachu, současnou administrativou je tak i využívána.“
Poslouchejte také: PULS | Samy doma. Jak žijí ženy, které migrace nechala za sebou?
Americký prezident o protestujících mluví jako o „vzbouřencích, kteří patří za mříže“. Demonstrace jsou ale na většině míst pokojné – působí často spíš jako komunitní akce.
„V ulicích jsou matky s dětmi, senioři, probíhají tam různé performance, workshopy. Nejde jen o vzbouřence, jak to Trump nazývá. Protesty mají různé podoby – jsou tam pokojné pochody i blokády, ale i kreativní akce, veřejné čtení a tak dále. Jde tedy o širokou občanskou koalici lidí, kteří už dále nechtějí mlčet a jen přihlížet. Ať už jde o praktiky ICE, nebo klidně i LAPD, tedy policie Los Angeles,“ popisuje v Pulsu expertka Krásná.
Jak funguje úřad ICE a proč vlastně vznikl? Kdo jsou ti – podle Trumpa – „kriminálníci“, tedy Latinx žijící bez dokladů v Americe? Jak se veřejnost tváří na četné deportace? A co na to všechno demokraté? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.
Foto: Ringo Chiu / Shutterstock