
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kolumbii odvetnými opatřeními, pokud země nepřijme vyhoštěné migranty podle amerických pravidel. Co si ze střetu odnášejí i spojenci USA?
Ani ne týden po své inauguraci vypálil Donald Trump první salvy obchodní války. Jeho cílem však nebyla Čína, Mexiko nebo Kanada – tedy země, kterým vysokými cly opakovaně vyhrožuje.
Staronový americký prezident se místo toho opřel do jednoho z jeho největších spojenců USA v Latinské Americe: Kolumbie.
Tamní vláda odmítla přijmout dvě americká vojenská letadla, na jejichž palubě byli vyhoštění kolumbijští migranti. Jejich vyhoštění je součástí Trumpova rozsáhlého plánu deportací těch, kdo jsou v USA bez dokladů, což byl jeden z Trumpových zásadních předvolebních slibů.
Čtěte také: Jižní přísliby. Co od Trumpa (ne)čeká Latinská Amerika?
Kolumbijský prezident Gustavo Petro odmítnutí odůvodnil konstatováním, že Washington musí při vyhošťování postupovat „důstojně“. Migranti podle něj mají přiletět bez „nasazených pout a ne na palubě vojenských letadel“ a nemá s nimi být jednáno jako se zločinci.
Petrova reakce stačila k tomu, aby zhruba dvaapadesátimilionová latinskoamerická země pocítila Trumpův hněv. Americký prezident na postoj Kolumbie tvrdě odpověděl a zdůraznil, že na palubě letadel byl „velký počet nelegálních migrantů“.
Následně obvinil „socialistického prezidenta Gustava Petra“ z ohrožení americké bezpečnosti. V reakci oznámil, že zavede pětadvacetiprocentní cla na veškeré zboží z Kolumbie, která by po jednom týdnu vzrostla na padesát procent.
Dále plánuje omezit víza, přijmout zákaz vstupu pro kolumbijské činitele a navrch přidat finanční sankce.
Cla by postihla mimo jiné kávu, na jejímž pěstování přitom v Kolumbii závisí na půl milionu rodin. Pod tlakem Trumpových hrozeb proto Bogota během několika hodin otočila.
Bílý dům krátce poté informoval, že Kolumbie souhlasila přijímat migranty, kteří dorazí na palubě amerických vojenských letadel „bez omezení a bez odkladu“. Výměnou za to USA nenaplní Trumpem zmíněné hrozby. Kolumbijci ale toto tvrzení Trumpovy administrativy rozporují. Ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo se nechal slyšet, že jeho země bude nadále přijímat vyhoštěné kolumbijské migranty a zaručí jim důstojné podmínky. Do USA pro ně Bogota hodlá poslat prezidentský speciál.
Kroky amerického prezidenta narušily dlouhá léta vřelých vztahů mezi oběma zeměmi a ukázaly, že Trump je připraven přijmout rozhodnutí výrazně ohrožující ekonomiku svých dlouholetých spojenců.
Zhoršení vztahů mezi Bogotou a Washingtonem nepřekvapuje – Petro a Trump k sobě mají z ideologického hlediska daleko. Spor se však vyhrotil mnohem razantněji, než se čekalo.
V širším měřítku pak ukazuje, že Trump považuje cla za hospodářskou zbraň použitelnou proti zemím, které se odmítnou podřídit jeho požadavkům. A je jedno, zda se jedná o spojence, nebo nepřátele.