Rusko nadále upírá svůj zrak na Latinskou Ameriku. Režim Vladimira Putina v zámoří hledá spřízněné autoritáře, vojenské síly i potenciální teroristy. Navíc v několika zemích je významným dodavatelem armádního vybavení.
Česká policie během uplynulého víkendu po výzvě veřejnosti a posílení bezpečnostních opatření v hlavním městě dopadla hledaného Jihoameričana. Možná víc než zděšení vyvolala zpráva především otázky. A to především s ohledem na původ dopadeného.
Muž měl podle vyšetřovatelů plánovat žhářský útok v pražském autobusovém depu.
Podle zdrojů Deníku N šlo o Kolumbijce, který teď čelí obvinění z terorismu, za což mu hrozí desítky let za mřížemi až doživotí.
Na pondělní tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Petr Fiala prohlásil, že „vše nasvědčuje organizaci i financování ze zahraničí“. Do plánování pak bylo „s největší pravděpodobností zapojeno Rusko“. Šestadvacetiletý muž policii později přiznal, že byl „naverbovaný“, píše server Seznam Zprávy.
Událost, které si všimla i zahraniční média, ukázala, že vazby mezi Latinskou Amerikou a Ruskem se se začátkem invaze na Ukrajinu jen tak nezpřetrhaly. Ba naopak. Hned v několika státech navíc přátelství s Moskvou sílí.
Lulovo lavírování
Zdaleka největší pozornost na sebe ve vztahu s Ruskem aktuálně přitahuje Brazílie. Naposledy tento týden se tamní prezident Lula da Silva telefonicky spojil se svým ruským protějškem k tématu rusko-ukrajinského konfliktu. Brazilská hlava státu podle vyjádření vlády zdůraznila svou podporu mírovým jednáním obou válčících stran.
Telefonátu mezi Putinem a Lulou da Silvou navíc předcházelo společné prohlášení Brazílie a Číny týkající se právě války na Ukrajině. Podle textu usnesení zveřejněného čínskou vládní tiskovou agenturou Nová Čína Brazílie a Čína podpoří konání mezinárodní mírové konferenci, které se zúčastní Rusko i Ukrajina.
Většina latinskoamerických zemí sice hlasovala pro rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi, často ale poté už Moskvu dál nekritizovala.
Avšak na rozdíl od rezolucí OSN, s nimiž Brazílie souhlasila, toto prohlášení nezmiňuje stažení ruských vojsk z Ukrajiny, všímá si server The Brazilian Report. Lula se navíc nezúčastní mírového summitu o Ukrajině v Ženevě.
Brazilský prezident podle zdrojů CNN nevidí smysl v účasti na summitu, kde nebudou přítomné obě strany konfliktu. Rusko do Ženevy pozvánku nedostalo a podle pořadatelů ani neprojevilo o účast zájem.
Delegace největší jihoamerické země tak do Švýcarska vyrazila bez hlavy státu i některého z členů vlády. Ta v minulosti mimochodem obvinila Ukrajinu z rozpoutání konfliktu a západní země z jeho prodlužování.
Čtěte také: Bůh s tebou, má Argentino. Země sužovaná hospodářskými problémy se řítí do další krize
„Brazílie nechce s nikým válku. Proto například voláme po míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Během míru se neutrácí peníze za bomby, nic se neničí a nikdo neumírá,“ napsal minulý týden Lula na sociální síti X.
Prezident k tomu všemu nadále zvažuje pozvat Vladimira Putina na jednání G20 v Brazílii na konci letošního roku. Lulu da Silvu od tohoto záměru neodradil ani odpor některých členů skupiny G20, ani zatykač Mezinárodního trestního soudu na ruského prezidenta.
Kvůli banánům ruce pryč
Není to ovšem jen Brazílie, která se snaží k válce na Ukrajině zachovat minimálně „neutrální postoj“.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
