Konflikty

18. 06. 2025, 15:38

Přehledně: Co se děje mezi Izraelem a Iránem

Eva Čeplová

Izraelský stíhací letoun F-16 | Foto: Shutterstock
Izraelský stíhací letoun F-16 | Foto: Shutterstock

Vojenská eskalace mezi Izraelem a Íránem plní už pět dní přední stránky médií. Každým dnem navíc přibývají zprávy o dalších útocích. Jak se v konfliktu vyznat a kam se dál vyvine? Přinášíme shrnutí dosavadního vývoje.

Na Blízkém východě se naplno rozhořel další konflikt. Zvuk sirén napříč íránskými a izraelskými městy nepolevuje, vzájemné raketové údery pokračují a spolu s nimi roste počet mrtvých i raněných.

Region se nyní přiblížil otevřené konvenční válce více než kdykoliv v posledních letech. Jaké klíčové momenty k současné situaci vedly?

Co konfliktu předcházelo?

Ve čtvrtek 12. června uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že Írán neplní své závazky v oblasti jaderných záruk. To se podle bezpečnostního analytika Josefa Krause mohlo stát jednou ze záminek, proč se o několik hodin Izrael v útoku odhodlal.

Souběžně s tím uvízly na mrtvém bodě jednání o jaderné dohodě mezi USA a Íránem.

Pátek třináctého

Konflikt vyeskaloval v pátek 13. června v brzkých ranních hodinách Izrael, když provedl rozsáhlý vzdušný útok na více jak sto cílů v Íránu. Konkrétně se jednalo o jaderná a raketová zařízení a tamní velení íránských bezpečnostních složek. Překvapivý úder nepřežily nejvyšší armádní špičky, velitel revolučních gard, někteří jaderní vědci a podle Teheránu i desítky civilistů.

Ke škodám došlo i na ostře sledovaných jaderných zařízeních. Izraelcům se podařilo zasáhnout jaderný komplex v Natanzu a podle MAAE došlo i k poškození tamní centrifugy na obohacování uranu. Skutečné dopady pátečního izraelského úderu je však v tuto chvíli nemožné nezávisle ověřit.

Írán nejprve izraelský útok označil za vyhlášení války a poté ve večerních hodinách na Izrael v odvetě vypálil okolo sto padesáti raket.

Divoký víkend

Vzájemné útoky pokračovaly s přestávkami i přes víkend a zanechaly za sebou 224 mrtvých civilistů na íránské straně a 14 civilistů na izraelské. Za jeden z nejničivějších úderů označil Izrael sobotní zásah třípodlažní budovy ve městě Tamra.

V sobotu se rovněž ozvalo varování z Teheránu, kdy tamní režim pohrozil odvetnými útoky na lodě a základny Francie, Velké Británie a Spojených států, budou-li se podílet na obraně Izraele.

Eskalace pokračuje

Začátkem tohoto týdne Izrael pokračoval v úderech na odpalovací zařízení ve středním Íránu a zasáhl rovněž budovu státní televize. 

O uklidnění situace se pokusil v pondělí íránský prezident Masúd Pezeškján, když prohlásil, že jeho země nemá v plánu vyvíjet atomovou zbraň – chce si však ponechat své právo na jadernou energetiku a výzkum.

Souběžně s tím označil íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání v dopise pro Radu bezpečnosti íránské útoky za sebeobranu. Dodal, že Teherán míří jen na vojenské objekty.

Mezinárodní zapojení?

Zatímco blízkovýchodní země ostře odsoudily kroky Tel Avivu, západní velmoci se i přes počáteční zdrženlivost staví na stranu Izraele. Dokladem je úterní prohlášení zemí G7, že Írán je „zdrojem teroru a nestability v regionu“. G7 zároveň deklarovala, že nesmí získat jaderné zbraně. 

Teherán reagoval vyjádřením, že Západ používá „jednostrannou rétoriku“.

Otazníky vzbuzuje možné zapojení Spojených států. Washington se na jedné straně od izraelských úderů v pátek distancoval, americký prezident Donald Trump ale vzápětí vyzval Írán, aby uzavřel se Spojenými státy dohodu o svém jaderném programu a „zachránil se“.

V následujících dnech Trump ve vyjádřeních ještě přitvrdil a vyzval íránský režim k bezpodmínečné kapitulaci. Uvedl rovněž, že Američané vědí, kde se ukrývá nejvyšší vůdce režimu ajatolláh Chameneí.

Kvůli nastalé situaci pak americký prezident předčasně opustil summit G7 – a rozproudil úvahy, zda se Washington neplánuje do konfliktu přímo zapojit. 

Čtěte také: Další válka na Blízkém východě mír ani bezpečí nepřinese

Americká média v posledních hodinách čím dál více spekulují, že je Bílý dům vzhledem ke své rétorice vůči Íránu stále více nakloněn intervenci na Blízkém východě.

Teherán pokračuje ve snaze o deeskalaci a již v pondělí 16. června požádal Saúdskou Arábii, Omán a Katar, aby zatlačily na Spojené státy a pomohly vyjednat příměří s Izraelem.

Témata: Írán, Izrael, Konflikty, USA