Uplynul týden od zátahu v Německu, Rakousku a Itálii, při němž 3000 policistů provedlo 150 domovních prohlídek u údajných spiklenců chystajících v SRN vojenský převrat. Mezitím se objevila nová fakta. Některá připomínají českou komedii „Pane, vy jste vdova!“, jiná jsou ale velmi závažná. Navíc se stal případ i impulzem k návrhům na změnu legislativy.
V pětihvězdičkovém hotelu v rakouském lyžařském středisku Kitzbühel policie zatkla Franka Heppnera, tamního šéfkuchaře. Proslul v televizních kulinářských show a je tchánem největší rakouské fotbalové hvězdy Davida Alaby, kapitána reprezentace a hráče slavného Realu Madrid.
Obžaloba šéfkuchaře viní, že byl prostředníkem mezi politickým a vojenským křídlem osob, které chystaly v Německu vojenský převrat. Byl údajně jedním z nejštědřejších přispěvatelů do jejich společné kasy. Kromě toho měl mít údajně na starosti i nábor dalších účastníků spiknutí, po převratu zajišťovat stravování loajálních ozbrojenců a nakonec se měl stát i hlavním kuchařem na dvoře nového německého císaře Heinricha XIII. Reusse, o němž již Voxpot v souvislosti s chystaným pučem informoval. Heppnerova role je jednou z několika, které na celém případu údajného převratu připomínají filmovou veselohru nebo urban fantasy LARP hru. Podobně výstředně zní i informace, že skupina měla připravené i návrhy uniforem pro novou císařskou armádu.
Na zakonspirovaném zámečku
Bizarností v tomto příběhu není rozhodně málo. Budoucí císař, podle policie hlavní organizátor a v době zatčení teprve „pouhý“ princ Heinrich XIII. Reuss, počítal pro usnadnění svého vládnutí i s pozicí dvorního astrologa. Toho zatkla na základě žádosti z Německa policie ve středoitalské Perugii.
Popsané okolnosti svádějí k vidění spiknutí kolem prince jako komedii s několika pomatenci v hlavních rolích.
Samotné datum převratu mělo být určeno právě optimálním postavením nebeských těles. Krom zmíněného astrologa měla být součástí spikleneckých kruhů ještě minimálně jedna další osoba označovaná jako „jasnovidec“.
Je snadné si podobné útržky zarámovat jako vyšinuté fantazie mašíblů pozdního středního věku. Nicméně všemožné pavědy byly i jedním z inspiračních kruhů nacismu. Společnost Thule, díky které později nacisté do čela své ikonografie postavili svastiku, se vedle rasových teorií a eugeniky zabývala i magickými hůlkami. Jejími členy byli i pozdější Hitlerův pobočník a druhý muž Říše Rudolf Hess nebo ideolog NSDAP Alfred Rosenberg.
Čtěte také: Pučisté v Německu: „zmatený“ princ, vzhlížení k Rusku i zrada armádních elit. A česká paralela?
Významným pomrkáváním a naznačováním ve více či méně skrývaném antisemitském kontextu o údajné židovské nadvládě na sebe v minulosti upoutával pozornost i princ Heinrich. Například když mu Thomas Weigelt, starosta durynského Bad Lobensteinu, umožnil vystoupit na městských slavnostech. Místní obyvatelé jsou ostatně velmi překvapení, že starosta není mezi těmi, proti kterým mířil policejní zásah. Jeho styky s princem prý byly velmi intenzivní.
Obyvatelé tohoto lázeňského městečka, pod které spadá i Saaldorf, kde leží Heinrichův lovecký zámeček Waidmannsheil, se s novináři baví poměrně ochotně. Právě v tomto zámečku se měly odehrávat konspirační schůzky velení převratu. Mezi obyvateli se šlechtic dobré pověsti příliš netěšil, pokoušel se omezovat přístup přes veřejné cesty, jiní vzpomínají, jak nezaplatil místním řemeslníkům.
Většina popsaného opravdu svádí k vidění spiknutí kolem prince jako komedii s několika pomatenci v hlavních rolích. Podle berlínského deníku Die Tageszeitung ale spiklenci sestavovali seznamy osob určených k likvidaci nebo zajetí. Ve třetině ze 150 případů policie údajně při domovních prohlídkách zajistila zbraně. Patrně nejzávažnější na celé věci je ale zapojení bývalých i současných členů bezpečnostních složek.
Kromě dvou plukovníků ve výslužbě (horského myslivce a parašutisty) nebo bývalých i současných členů komanda KSK, elity německé armády, byl mezi nimi i nedávno propuštěný vrchní komisař saské kriminální policie, zodpovědný za ochranu židovské komunity. A v neposlední řadě i policista v aktivní službě – z celostátního protiextremistického odboru. Jeho specializací měla být kriminalita pravicových radikálů.
Čtěte také: Tvrdé potrestání Ruska? Vinu nese i NATO, je přesvědčena skoro polovina Němců
Policistova účast ve spiknutí je v Německu dávána do spojení s tvrzením, že minimálně část z pučistů údajně věděla o zásahu dopředu. Podle novinářů obcházeli své sousedy s prosbami a instrukcemi jak vypovídat, kdyby se na ně dotazovala v brzké budoucnosti policie. Německé úřady to zatím ponechávají bez komentáře.
Radikalizace à la salátový bar a legislativní plány
Říšští občané, politicko-ideologický proud, k němuž se většina zatčených hlásí, byl do roku 2016 považován za neškodnou kuriozitu. Dokud Adrian Ursache, bývalý vítěz mužské soutěže krásy, nemával vlajkou bývalého císařství z okna svého domu, o kterém prohlásil, že nespadá pod pravomoc německého státu. Nakonec postřelil dva policisty.
Po vypuknutí epidemie koronaviru a následných opatřeních se Říšští občané ještě intenzivněji provázali s ezoteriky, tradiční ultrapravicí a příznivci a členy parlamentní AfD. Letos v dubnu policie pozatýkala už první skupinu přibližně třiceti osob plánujících únos spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha. Při razii zajistila i automatické zbraně, nacistické uniformy a předem připravené prohlášení k únosu. Hlavou této buňky měla být Elizabeth R., pětasedmdesátiletá Říšská občanka a neonacistka z města Flöha ve Středním Sasku.
Nezřídka se jednalo o zbraně držené nelegálně, často takové, které ze státních zásob kradli radikálové přímo v bezpečnostních složkách.
Dřívější zakonspirované skupiny se obvykle rekrutovaly z prostředí oddílů armády nebo neonacistické subkultury. Podmínkou bývala osobní a velmi často i dlouhodobá známost a pravidelný styk tváří v tvář. Obě uskupení, která letos německá policie rozbila, se od nich liší. Sešli se v nich lidé ovlivnění různými proudy, kteří se radikalizovali na demonstracích a v prostředí internetových diskusí. V nich si postupně vyzobali témata tak, jako si v restauraci lidé nakládají na talíř jednotlivé složky a ingredience ze salátového baru. Až si namíchali unikátní směs dle osobních preferencí.
Na jednu stranu takový způsob vytvoření spikleneckého kroužku umožňuje ustavit velice široké operační zázemí a propojit lidi, kteří by se v minulosti patrně nikdy nesetkali. Zároveň je však pro policii nebo tajné služby snadnější je odhalit nebo infiltrovat.
První reakcí státu, vedle obligátního zděšení, jsou plány na zpřísnění už tak v Německu přísné legislativy regulující legální držení střelných zbraní. Počin absurdní vzhledem k tomu, že v odhalených kauzách se nezřídka jednalo o zbraně držené nelegálně, v řadě případu takové, které ze státních zásob kradli radikálové přímo v bezpečnostních složkách.
Druhou reakcí, o něco smysluplnější, jsou úvahy o vytvoření právního rámce, který by umožnil osoby ze státní správy nebo bezpečnostních složek rychleji postavit mimo službu. Kromě zapojení vojáků a policistů ve službě, kteří v aktuální kauze hrají důležitou roli, je důvodem nepochybně i případ Birgit Malsack-Winkemann.
Tuto bývalou poslankyni Bundestagu za AfD se letos nepodařilo v táhnoucím se řízení pravomocně odvolat z pozice soudkyně berlínského soudu. Podezření z minulého týdne říká, že to bylo již v době, kdy shromažďovala informace potřebné k útoku pučistů na budovu německého parlamentu.
