Komentáře japonské premiérky ohledně národní bezpečnosti a Tchaj-wanu vyvolaly reakci čínských nacionalistů a zamávaly se vztahy obou zemí. Jaké nálady teď mezi Čínou a Japonskem panují?
Jaká situace by pro Japonsko znamenala ohrožení jeho přežití? Právě takhle se během zasedání tamního parlamentu zeptal opoziční poslanec premiérky Sanae Takaiči.
Premiérka odpověděla, že například námořní blokáda a použití vojenské síly ze strany Pekingu k podrobení Tchaj-wanu. Hypotetická odpověď vyústila v diplomatický spor mezi Tokiem a Pekingem – a ostrou reakci čínského generálního konzula v Ósace.
„Špinavou hlavu, která se do toho plete, je třeba useknout,“ uvedl v příspěvku, který byl později smazán. Konzul však nebyl jediným, koho premiérčiny výroky urazily.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí vyzvala Tokio, aby „přestalo překračovat hranice a zahrávat si s ohněm“, a státní televizní stanice CCTV přirovnala Takaičin výraz „situace ohrožující přežití“ k japonské invazi do severovýchodní Číny v roce 1931.
Použití zmíněného pojmu však přesahuje rámec pouhého technického termínu. Japonské právo, vázané pacifistickou ústavou, danou situaci chápe jako možnost vyslat své ozbrojené síly do zahraničí, aby pomohly bránit napadenou zemi – v tomto případě Tchaj-wan.
Premiérka tak ustoupila od dlouhodobé strategické nejednoznačnosti, s níž Japonsko přistupovalo k jakékoli mimořádné situaci na Tchaj-wanu.
Podobně jako USA se i japonské vlády vyhýbaly komentářům k možnému zapojení do vojenského konfliktu v průlivu. Ačkoli Takaiči později své výroky odvolala a prohlásila, že postoj vlády se nezměnil, škoda již byla napáchána.
Turistická páka
Kromě diplomatických sporů a ostrých prohlášení má situace ekonomický a geopolitický rozměr. Od zákazu dovozu tchajwanských ananasů po omezení obchodu s Austrálií v souvislosti s vyšetřováním původu covidu-19 australskou vládou je Peking známý tím, že se nebojí ekonomickým nátlakem „potrestat“ své protivníky v otázkách, které považuje za důležité.
Čína je největším obchodním partnerem Japonska – a tedy v dobré pozici, aby Tokiu vnutila svou vůli. V tomto světle byl znovuzaveden zákaz dovozu japonských mořských plodů, obnovený teprve nedávno po předchozím zákazu v souvislosti s vypouštěním upravených odpadních vod z jaderné elektrárny Fukušima v roce 2023.
Čtěte také: Simpsonovi, nebo realita? Japonsko vypouští do moře vodu z Fukušimy, Čína reaguje hysterií
Ekonomicky významnější však bude bojkot cestovního ruchu. Turismus významně přispívá k růstu HDP Japonska a turisté z Číny letos tvoří zatím největší skupinu návštěvníků, tudíž Pekingem vydané varování před cestováním v souvislosti s Takaičinými výroky japonské ekonomice nepomůže. Tokijské cestovní kanceláře ostatně pocítily okamžitý pokles rezervací a čínské letecké společnosti nabídly refundace za cesty do Japonska.
Ani tahle situace nenastala poprvé. Už v roce 2012, kdy se obě země střetly kvůli nákupu neobydleného soustroví Senkaku (na které si činí nárok Japonsko, Čína a Tchaj-wan) od soukromého občana japonskou vládou, došlo k četným zrušením zájezdů a několikaměsíčnímu poklesu cestovního ruchu.
V posledních týdnech byly mimochodem ostrovy v rámci diplomatického sporu také předmětem hlídkování čínské pobřežní stráže.
Je to vůbec o Tchaj-wanu?
Ačkoli se však výrok japonské premiérky zdál být spontánní a v rozporu s dlouhodobým postojem japonských vlád, nezazněl nutně mimo rámec tamního politického diskurzu. Odráží totiž i názory zavražděného expremiéra a hvězdy japonské konzervativní a krajně pravicové politiky, Šinzó Abeho.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
