• Rozhovory
  • 12. února 2022

Rozhodnutí k invazi už zřejmě padlo. „Z Ukrajiny se může stát zhroucený stát,“ říká kyjevský analytik

Kyjev, Ukrajina: Cvičení jednotek teritoriální obrany na předměstí / Zdroj: Shutterstock /
Kyjev, Ukrajina: Cvičení jednotek teritoriální obrany na předměstí / Zdroj: Shutterstock /
Autor
Vojtěch Boháč
Bílý dům včera vydal varování, že Rusko je plně připravené napadnout Ukrajinu. K útoku podle něj může dojít prakticky v libovolný moment. Z bezpečnostních kruhů se nejčastěji ozývá odhad, že půjde o polovinu příštího týdne a útok může být veden přímo na Kyjev. O tom, jak bude v takovém případě vypadat situace na Ukrajině, jsme se bavili s ukrajinským expertem Mychajlem Samusem.

Představitelé Spojených států věří, že Vladimir Putin už učinil rozhodnutí provést invazi na Ukrajinu a komunikoval toto rozhodnutí s armádou. Několik zemí zároveň vyzvalo své občany, ať zemi neprodleně opustí. Až donedávna velká část politiků i expertů neočekávala, že k invazi dojde před koncem olympijských her v Pekingu plánovaným na 20. února. Nyní se Bidenův poradce pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan vyjádřil, že existuje důvodná obava, že bude útok spuštěn ještě před koncem her – podle informací časopisu Politico konkrétně příští středu.

O tom, co by teď mohlo pomoct Ukrajině, jak může případná invaze vypadat i proč je lepší bojovat, než přistoupit na podmínky vycházející z minských dohod jsme se v Kyjevě bavili s Mychajlem Samusem, bezpečnostním analytikem z výzkumného centra New Geopolitics Research Network, který před tím dvanáct let působil v ukrajinské armádě.

Vojtěch Boháč: Pomohlo nám současné vyostření zjistit o ruských motivacích a cílech něco, co jsme třeba ještě loni v létě nevěděli?

Mychajlo Samus: Když mluvíme o pravděpodobnosti nového ruského útoku nebo plnohodnotné eskalace, tak víme, že všechno záleží jen na rozhodnutí Putina osobně. Je to jeho osobní krize, on tu situaci stvořil a vyřešit tuhle, jak to sám označuje, ukrajinskou otázku, je jen na něm.

Jaká je situace Ukrajiny z vojenského hlediska?

Z vojenského hlediska je Rusko připravené zaútočit na Ukrajinu z různých směrů. Pro Ukrajinu představují největší problém ruské rakety a jeho možnost zaútočit i z Běloruska. Ruské rakety ale mohou útočit ze všech stran, z Běloruska i z Krymu. Černomořská flotila pak má zhruba 200 raket na lodích a navíc jsme teď viděli, že do Středozemního a Černého moře připluly i lodě ze severní a baltské flotily, takže Rusko má ještě více raket připravených k útoku. Na samotném ruském území mají více než 100 moderních raketových systémů Iskander, ale už pozorujeme Iskandery i v Bělorusku. Takže Rusko má připravené množství balistických raket i těch s plochou dráhou letu a to je pro ukrajinskou armádu velká výzva.

Stvořit chaos a humanitární katastrofu

Co můžeme čekat, až to celé začne?

Teď před sebou máme hybridní a informační fázi spojenou s kybernetickými útoky. V další fázi to bude velmi aktivní fáze elektronické války (vyřazení komunikačního vybavení a řídící elektroniky, které rapidně snižuje bojové schopnosti protivníka, pozn. red.) a následně akce speciálních sil, raketové útoky a po nich omezená vzdušná operace. Například z území Běloruska může Rusko použít vzdušné výsadkové síly z helikoptér nebo mohou prostě překročit hranice skrze les a zaútočit na kritickou infrastrukturu. Raketové útoky jsou ale nebezpečnější. Rakety totiž mohou zlikvidovat ukrajinskou vzdušnou obranu a v tu chvíli může nastoupit ruské letectvo, které bude útočit na naše pozemní jednotky.

Čtěte také: Sbalit kufr a čekat, zda přijde invaze: Minireportáž o tom, jak se Kyjev učí žít s ruskými vojsky na hranicích

Bude Ukrajina schopna se aspoň částečně ubránit?

Speciální jednotky bychom mohli odrazit za použití teritoriální obrany, protože ta je cvičená zasáhnout právě proti skupinám sabotérů a nebo speciálních sil – včetně leteckých výsadkářů. Problém jsou ale rakety. Nemáme totiž kvalitní protiraketovou obranu. Hodně jsme jednali o systémech jako je Iron Dome nebo o Patriotech, ale stále nic z toho nemáme. Z mého pohledu by bylo nejlepší, kdyby nám Spojené státy pomohly krátkodobým zapůjčením Patriotů nebo jiných podobných systémů ze své výbavy na cvičení.

K Patriotům se ještě vrátíme. Často se ale mluví o počasí jako o rozhodujícím faktoru. Před pár dny se například ozvala zpráva amerických meteorologů, že od 15. února bude kvůli delším mrazům počasí vhodné pro invazi. Opravdu je to tak zásadní?

Počasí má omezený vliv. Někteří experti mluví o tom, že pro Rusko je kritické mít zmrzlou zemi, protože tvrdý terén je lepší pro nástup pozemních jednotek. To je sice pravda, ale ten efekt zůstává omezený. Pozemní operace totiž bude mít vždy jen omezený rozsah. Hlavní efekt bude mít elektronická válka, raketový útok a vzdušná operace. Teprve poté přijde omezená pozemní operace s omezenými cíli.

Abyste si to mohli lépe představit – na začátku bude zřejmě intenzivní informační a psychologická operace, následně kybernetické operace a operace speciálních sil, které zničí celou ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Nebude tu elektřina, logistika, jídlo, komunikace, nebude fungovat velení a do toho se to na celém ukrajinském území stane během velmi chladného počasí. Přijde humanitární katastrofa, chaos a panika. Když k tomu přidáte několik raketových útoků, jejichž dopady se budou šířit obrovskou rychlostí na sociálních sítích, bude chaos a panika ještě intenzivnější. Do toho si představte několik milionů uprchlíků z Charkova, Kyjeva, Oděsy, Záporoží nebo Dnipra a dalších měst, kteří zamíří na západ Ukrajiny. Bude to pohroma. Myslím si, že to je hlavní scénář Ruska – stvořit chaos a vnitřní humanitární katastrofu na Ukrajině.

Čtěte také: Jsme ochotní jít do války kvůli Ukrajině? Rozhodnout se musíme teď

Letectvo bude použito jen v případě, že se bude ukrajinská armáda bránit a zůstane efektivní i po útocích na kritickou infrastrukturu. Následovat bude tedy letectvo a pozemní jednotky budou použity jen omezeně k udržení kontroly nad teritoriem.

Málokdo pochybuje o schopnosti Ruska Ukrajinu prakticky zničit, mnohem větší pochyby ale panují nad schopností udržet si tu dlouhodobě kontrolu.

Já jsem přesvědčen, že opět využijí proxy síly, stejně jako v roce 2014. Různé místní demonstranty, separatisty, snahu ustavit nezávislé republiky v různých částech Ukrajiny – zkrátka hybridní hrozby. Proto si myslím, že počasí bude mít jen omezený vliv. Jasně že je pohodlnější se přesouvat po souši, ale není to kritické.

Myslíte si, že odhodlání Ruska jít do konfliktu je menší, než bylo třeba v polovině minulého roku?

Myslím, že hlavním cílem Putina není okupace Ukrajiny. Samozřejmě, že by měl rád Ukrajinu plně pod kontrolou, ale uvědomuje si, že v této situaci to je nereálné. Zato je pro něj velice snadné stvořit chaos a udělat z Ukrajiny zhroucený stát. Často zaznívá otázka, zda je možné, že by Rusko okupovalo Kyjev třeba jen tři dny. To možné není. Je ale možné, že použijí všechny dostupné nástroje k tomu, aby stvořili v Kyjevě chaos a zničili ho zevnitř skrze paniku. Pamatujete si Almaty? Stačí několik tisíc lidí k tomu, aby začalo ničení a zabíjení lidí na ulicích, vznikl strach kvůli rabování a pocit, že nic nefunguje. Nemusíte nic okupovat, stačí stvořit chaos. Nejen v Kyjevě, ale v celé Ukrajině.

Máme jen Spojené státy

Vraťme se k protiraketové obraně. Co konkrétně by přítomnost systému Patriot změnila?

Jsou mobilní, je možné je převážet i letadly. Umístění několika takových systémů na Ukrajinu by bylo pro Rusko jasným signálem, že raketový útok nemusí být tak úspěšný. Rusko počítá s tím, že se proti raketovému útoku nedokážeme bránit a v tomhle případě by mohla být jejich vojenská operace neúspěšná. Nemohli by zničit protivzdušnou obranu a omezila by se možnost efektivního využití letectva. Museli by pak přistoupit na přímý střet pozemních sil, aniž by ty naše nejprve zničili ze vzduchu.

Ruská armáda i tak zůstane v masivní přesile na úrovni lidí i zbraňových systémů. Očekávat, že se pak Ukrajina dokáže ubránit, by asi bylo předčasné.

Ukrajina má dnes poměrně silné pozemní jednotky, které mají Javeliny a další typy protitankových střel. Myslím, že teď máme asi 8 tisíc protitankových střel, což je víc, než kolik tu může Rusko nasadit tanků a dalších obrněných vozidel. Pro Ruské velení bude velká výzva spustit pozemní operaci bez předchozí likvidace naší protivzdušné obrany a velení.

Jaký je argument Spojených států a spojenců neposkytnout vám protiraketovou obranu?

Když mluvíme o Javelinech, tak ty mohou situaci ovlivnit z taktického hlediska, ale reálně začaly měnit i strategický balanc. Rusko teď totiž může snadno přijít o tanky a obrněné vozy. Patrioty mohou vedle toho kompletně změnit situaci. Je to strategická zbraň protivzdušné obrany, která naprosto přemění situaci na bojišti. Pak mluvíme ještě o jednom typu protivzdušné obrany, kterým je systém AEGIS. Ten je původně stvořený pro námořní použití, ale námořní systémy jsou tvořeny tak, aby byly co možná nejuniverzálnější. Můžete z něj proto střílet jak protiraketové střely SM-3, tak například střely s plochou dráhou letu a další útočné střely.

Právě ve spojení s AEGISem v Polsku a Rumunsku Rusko říká, že NATO rozmisťuje strategické útočné zbraně blízko jeho hranic. Myslím, že ve Spojených státech se vede debata o poskytnutí těchto systémů na Ukrajinu, ale reálnému dodání brání obava, že to Rusko označí za provokaci.

Patriot ale tuto možnost použití k útoku nemá.

Patriot tyto možnosti nemá a myslím, že Ukrajina může legitimně požadovat tyto systémy od Spojených Států. Teď bude problém asi spíš v tom, že někteří němečtí nebo francouzští politici tlačí na vládu Spojených států, aby sem tyto systémy v tak napjaté situaci neumístili, protože to může být bráno jako provokace. Já to vidím opačně, že umístění těchto systémů na Ukrajinu Rusko odradí od přemýšlení o vojenské operaci, protože by tam najednou byl úspěch značně nejistý.

Je tu někdo jiný, kdo by mohl Ukrajině poskytnout protiraketovou obranu?

Problém je, že jen Spojené státy a možná Izrael do těchto systémů během posledních dekád investovali. Můžete si vzpomenout, jak Spojené státy chtěly umístit radar blízko od Prahy a hned to vyprovokovalo protesty. Spojené státy investovaly do protiraketové obrany miliardy dolarů od poloviny nultých let. Respektive nejen do své, ale také do izraelské nebo japonské. V Japonsku dnes mají AEGIS na lodích proti severokorejským raketám. Takže bohužel máme jen Spojené státy.

Důvěra v Zelenského není zrovna vysoká, zároveň ještě na podzim čelil vnitřní opozici ukrajinských oligarchů, proti kterým vede poslední dobou poměrně agresivní tažení. Je možné využít tohoto?

Dokážu si představit, že Zelenský udělá nějaké kroky směrem k naplnění Minských dohod a pak bude velmi snadné zorganizovat protesty. Protesty vedené reálnými ukrajinskými patrioty s dobrými úmysly. Během krátké chvíle ale mohou fyzicky zničit prezidentskou kancelář i parlament. Kdo z toho vyjde jako vítěz? Samozřejmě, že to využije Putin. Třeba jen lehkou podporou upřímných záměrů nacionalistů proti Zelenskému, protože si myslí, že minské dohody jsou zradou ukrajinských zájmů. A já s nimi souhlasím. Zelenský ale může být v situaci, kdy ho o to požádají západní partneři a on to bude muset zkusit udělat. Já doufám, že se to nestane. Ale můžeme si to představit. V ten stejný den síly navázané na Putina přistoupí k tomu, že začnou vést operace a stvoří chaos. A ve chvíli, kdy prezident nemůže kvůli protestům plnit své funkce, tak jsme v situaci velice podobné únoru 2014. Tehdy se díky tomu podařilo Putinovi převzít iniciativu po celé Ukrajině.

Mluvíte o chaosu, Rusko ale mluví stále o garancích. Co je tedy cílem Ruska?

Když Putin mluví o garancích, tak samozřejmě mluví o osobních garancích. Chce záruky od Spojených států, že nebudou organizovat žádné barevné revoluce, protesty, nebudou ani v nejmenším podporovat opozici. Jsem si jistý, že to je jeho hlavní požadavek. A samozřejmě pro vlastní stabilitu jako silného lídra jsou v jeho očích potřeba také sliby, že Ukrajina ani další postsovětské země nevstoupí do NATO přinejmenším během jeho života.

Čtěte také: Čekání na válku: Začíná měsíc, ve kterém se rozhodne o osudu Evropy

Během Macronovy návštěvy Moskvy navrhl Putin finlandizaci, což je pro něj dostatečné. Finlandizace totiž znamená silnou dohodu mezi západními zeměmi a Putinem osobně, že se nedotknete jeho režimu minimálně během jeho života. Takže Putin požaduje nevystupování postsovětských zemí do NATO a neovlivňování jeho vlastního režim například skrze podporu opozice. Vojenská okupace může být pro Putina dobrá, ale uvědomuje si, že udržet a kontrolovat celé to teritorium je velice náročné.

Raději bojovat, než přijmout Minsk

Jak tomu rozumím, tak když budou splněny minské dohody, Donbas dostane veto v otázkách vnější politiky Ukrajiny. Znamená to prakticky, že Ukrajina kvůli tomu nevstoupí do NATO a Putin dostane, co chtěl.

Minské dohody tvoří prakticky suverénní stát uvnitř Ukrajiny. Mají vlastní nezávislou vnější politiku, ekonomiku, díky lidovým milicím a vlastním pohraničníkům i bezpečnost. Nedokážu ale říct, jak moc budou schopni ovlivnit zahraniční politiku Ukrajiny a zda opravdu z jednání vyjdou s právem veta na vstup Ukrajiny do NATO.

Myslíte si, že je v této situaci možné, aby se na Ukrajině objevil politik, který by prosadil dodržování minských dohod?

Ne, to je zcela nemožné. Z ukrajinských expertů a politiků vám jich 99 procent řekne, že je to v současné situaci nemožné. V roce 2016 jsme s kolegy udělali velkou analýzu o tom, že naplnění minských dohod znamená prakticky okamžité zničení ukrajinského státu. Když se o to Zelenský nebo kdokoli jiný pokusí, tak během pár hodin zažije obrovské protesty v ulicích a může to znamenat i jeho fyzické ohrožení.

Není lepší je naplnit, i když budou bolestivé, než jít do války s Ruskem?

Myslím, že pro Ukrajinu je lepší bojovat než přistoupit na minské dohody. Můžete se zeptat kohokoli na Ukrajině a všichni, kdo se situací aspoň trochu zabývají, vám řeknou, že bojovat je lepší. S jistotou vám to teď řekne i Zelenský, i když před volbami sliboval mír.

S jeho požadavkem na mír jej ale podpořilo 73 procent lidí ve volbách. Přitom bylo jasné, že mír nebude bez naplnění minských dohod. V co těchto 73 procent lidí doufalo?

Doufali v nějaký kouzlo, které jim Zelenský ukáže. Lidé čekají na zázrak. Dosáhnout míru je přitom snadné. Putin musí stáhnout své jednotky, následně musí být na okupovaná teritoria umístěni mezinárodní mírotvorci, mezinárodní síly musí kontrolovat hranice, pak nastane přechodové období, po něm mezinárodní síly nahlásí Ukrajině a Rusku, že je území připraveno na organizaci voleb a můžeme pokračovat v životě v míru.