Buenos Aires – Před čtyřiceti lety v Argentině vláda vojenská junta a režim tenkrát ukradl z rodin politických disidentů asi 500 dětí. Argentinský publicista se proto snaží pomocí umělé inteligence demonstrovat, jak tyto děti – nyní už dospělí lidé – vypadají dnes, popsala agentura Associated Press.
Argentinský publicista Santiago Barros sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) podobizny dětí, které před čtyřiceti lety zmizely během vlády vojenské junty. Barros se snaží ilustrovat, jak dnes vypadají. „Viděli jsme fotografie většiny zmizelých (odpůrců režimu, pozn.red), ale nemáme fotografie jejich dětí. Zarazilo mě, že tito lidé nemají obličej,“ řekl Barros agentuře Associated Press.
Během argentinské krvavé diktatury v letech 1976 až 1983 prováděli vojenští představitelé systematické krádeže dětí politických disidentů – ti většinou skončili v zajetí, byli popraveni nebo zmizeli beze stop. Jejich děti pak, jako své vlastní, vychovávaly rodiny spojené s diktaturou nebo její ideologií.
Téměř každý den Barros nahrává vygenerované obrázky na instagramový účet s názvem „iabuelas“, což je slovní spojení španělských výrazů pro „umělou inteligenci“ a „babičky“. Právě slovo „babičky“ si Barros převzal od aktivistické skupiny Abuelas de la Plaza de Mayo (dále jen Abuelas). Ta hledá pohřešované děti a pomocí DNA testů se je snaží identifikovat. Skupina odhaduje, že během diktatury zmizelo až 500 dětí. Pomocí genetické analýzy se už podařilo najít 133 osob.
Testy DNA odhalily už 133 osob
Barros spojuje fotografie zmizelých otců a matek z veřejného archivu skupiny Abuelas pomocí aplikace Midjourney. Následně pak vytváří snímky toho, jak by dnes mohly vypadat tváře jejich dětí v dospělosti. Aplikace nabízí vždy dvě ženské a dvě mužské „podobizny“. Barros z každé dvojice následně vybere realističtější obrázek.
Cílem Barossova projektu je rozhýbat osoby, které mají o svém původu pochybnosti, aby šli na testy DNA. Skupina Abuelas odhaduje, že během diktatury zmizelo as 500 dětí. Pomocí genetické analýzy se skupině podařilo najít 133 osob.
Skupina oceňuje Barrosovu iniciativu jako způsob, jak zvýšit povědomí o během diktatury ukradených nebo unesených dětech. Ale varují, že jediným neomylným nástrojem k propojení těchto lidí s jejich původními rodinami je testování DNA. To nadále provádí Národní banka genetických dat.
Abuelas varují před falešným očekáváním
Kromě práce s fotografiemi z archivu využívá Barros i fotografický materiál poskytnutý zainteresovanými stranami. Například Matías Ayastuy kontaktoval Barrose sám od sebe a poskytl mu fotografie jeho zmizelých rodičů. Zajímalo ho, jak by dnes vypadal jeho sourozenec. V roce 1977 totiž vojáci unesli jeho matku, která byla těhotná.
Nástroj AI vygeneroval poměrně působivé výsledky. „Hodně lidí tvrdí, že je mi ten mužský obrázek podobný. Pro mě ale bylo mnohem silnější vidět ženský výsledek. Je tam velmi silná podobnost s mým bratrancem,“ popsal pro AP Ayastuy.
I když Abuelas s Barrosem spolupracují a samotný projekt podporují, skupina varuje před falešnými očekáváními. „Je to jen kampaň. Ta simuluje možné tváře synů a dcer zmizelých. Nicméně víme, že lidé tvoří mnohem více než 50 procent každého z rodičů a že zahraniční aplikace jsou nastaveny na genotypy jejich populací. Výsledky proto nejsou přesné,“ konstatovala skupina ve svém prohlášení na konci července a vyzvala veřejnost, aby obrázky brala s rezervou.
Od zahájení Barrosovy iniciativy nebyl zatím zaznamenán jediný případ, kdy by se dospělý na jednom z obrázků „poznal“ a následně zahájil formální proces identifikace pomocí testů DNA.
Autor: baku, foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]