Kigali – Po genocidě ve Rwandě uprchl do Francie, teď je obviněný ze zločinů proti lidskosti. Bývalý vojenský policista, který žil skoro třicet let pod falešnou identitou, se údajně podílel na vyvražďování etnické skupiny Tutsiů v roce 1994, píše list The Guardian.
Pět let po genocidě ve Rwandě se bývalý vojenský policista Philippe Hategekimana rozhodl, že uprchne do Francie. Status uprchlíka získal díky falešné identitě a začal se živit jako univerzitní hlídač ve městě Rennes. V roce 2005 pak získal francouzské občanství. A dnes je v Paříži obviněný ze zločinů proti lidskosti.
Hategekimana se měl podle policie podílet na rwandské genocidě, která probíhala mezi dubnem a červencem v roce 1994. Masakr, během kterého etnická skupina Hutu masově vyvražďovala Tutsie, si během pár měsíců vyžádal 800 tisíc obětí.
Bývalý vojenský policista je obviněn z účasti na vraždě desítek Tutsiů. Kromě toho se provinil i budováním zátarasů, kvůli kterým nemohla řada Tutsiů utéct z hlavního města jižní provincie Nyanze, kde byli následně zabiti. Hategekimana, který tam tou dobou pracoval jako vysoký policejní úředník obvinění odmítá.
Podle žalobců „využil vojenskou pravomoc a sílu, která mu byla udělena prostřednictvím jeho hodnosti, aby se podílel na genocidě,“ uvádí list The Guardian. Hategekimana se údajně účastnil vraždy jeptišky a starosty města Ntyazo, kteří byli proti masakru. Je také obviněn z toho, že se podílel na zabití tří set tutsijských uprchlíků na kopci zvaném Nyamugari a na útoku na hoře Nyabubare, při kterém zemřelo přibližně tisíc civilistů.
Koncem roku 2017 uprchl Hategekimana z Francie do Kamerunu. Stalo se to poté, co na něj v roce 2017 Kolektiv občanskoprávních stran pro Rwandu – jeden z žalobců v současném procesu – podal stížnost. Následně byl v roce 2018 zatčen v hlavním městě Yaoundé a vydán do Francie.
Případ, který začal ve středu a potrvá až do 30. června, je pátým soudním procesem ve Francii s údajným účastníkem rwandské genocidy. Francie se tím snaží o zmírnění napětí mezi Paříží a Kigali, hlavním městem Rwandy, které Francii viní z laxního přístupu k zastavení genocidy a z nedostatečných soudních procesů.
Francie byla během genocidy jednou z hlavních uprchlických destinací. Kigali léta obviňovalo Francii z „chránění“ lidí podezřelých ze zločinů proti lidskosti během masakrů. Francie totiž odmítla žádosti o vydání podezřelých zpět do Rwandy, což vedlo rwandského prezidenta Paula Kagameho k prohlášení, že Paříž popírá jurisdikci Rwandy.
První proces ohledně rwandské genocidy se ve Francii konal až v roce 2014. Tehdy došlo k odsouzení bývalého šéfa špionů, který šel do vězení na 25 let. Od té doby čelili podobným procesům ještě dva bývalí starostové, bývalý hotelový šofér a bývalý nejvyšší úředník. Další Rwanďan, který bude čelit soudu koncem tohoto roku, je lékař Sosthene Munyemana, který žije ve Francii od roku 1994.
Vztahy mezi Francií a Rwandou se v poslední době značně oteplily. Hlavním důvodem je, že Francie v roce 2021 na popud prezidenta Emmanuela Macrona uznala svou odpovědnost za to, že se nedařilo genocidu zastavit. Kigali si v roce 2021 také nechalo vypracovat zprávu, která se zabývá událostmi z roku 1994. Stojí v ní, že Francie „nese významnou odpovědnost“ za smrt stovek tisíc lidí ve rwandské genocidě v roce 1994.
Autor: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem
[other_banner_1]