Japonská premiérka Sanae Takaichi rozpoutala debatu o přepracování poté, co oznámila, že „work–life balance zahazuje“ a hodlá pracovat téměř bez spánku.
Nyní svolává schůzky ve tři ráno, spí dvě hodiny denně a chce uvolnit limity přesčasů. Zemi, která se už desítky let potýká s úmrtími z přepracování, to silně znepokojilo.
Odbory i právníci upozorňují, že současný limit 720 hodin přesčasů ročně je už dnes blízko hranice rizika „karóši“ ( japonský termín, který znamená „smrt z přepracování“).
V loňském fiskálním roce japonská vláda zaznamenala rekordní počet případů úmrtí a vážných psychických poruch spojených s prací. Na sociálních sítích mezitím mladí zaměstnanci sdílejí realitu 18hodinových směn a „týdnů v korporátním zoufalství“.
Někteří ministři i lidskoprávní organizace varují, že japonská pracovní kultura stále upřednostňuje být „fyzicky přítomen“ před produktivitou, což zaměstnance nutí do extrémů.
OSN připomíná, že státy nesmí deregulovat pracovní dobu s odkazem na ekonomiku, protože to otevírá prostor pro vykořisťování.
Jiní experti míní, že flexibilnější pravidla mohou být přínosná, pokud zůstanou jasně vymezené mantinely a zaměstnavatelé nebudou moci zneužívat ochotu lidí pracovat více.
Obavy ale přetrvávají, že Takaichi svým postojem legitimizuje návrat k toxické pracovní kultuře minulosti.
Čtěte také: Expo i strach. Co spojuje Česko s Japonskem?
Autorka: ako | Foto: Shutterstock