Krize jihokorejského školství: Učitelé si stěžují na nátlak ze strany rodičů

Soul – Poté, co mladá učitelka spáchala v Jižní Koreji sebevraždu, vyšli tamní pedagogové do ulic. Stěžují si především na tlak ze strany rodičů, kteří občas zneužívají zákona o prevenci týrání dětí. Učitelé se obávají, že je rodiče označí za „násilníky“, a proto si ve třídách netroufnou usměrňovat své studenty. Kantoři proto volají po změně systému a vlastní ochraně.

Jihokorejci jsou známí pro svou orientaci na úspěch. Poslední týdny v Soulu ale naznačují, že tento přístup vede v k celospolečenskému napětí, které někdy končí až hraničním chováním. Tamní učitelé cítí tlak ze strany ambiciózních rodičů, a tak vyšli do ulic, aby na tento problém upozornili.

Vlna protestů se zdvihla poté, co se v Jižní Koreji zabila 23letá učitelka, která pracovala na základní škole. Sebevraždu spáchala v učebně. Server BBC napsal, že si pár týdnů před svou smrtí do deníku poznamenala, že se jí při vstupu do třídy svírá hruď, a že chce práci opustit.

Tragédie zasáhla a rozhněvala mnoho učitelů. Statisíce z nich proto v Jižní Koreji před týdnem protestovaly. Na sobotní akci přišlo zhruba 200 tisíc osob a v pondělí v ulicích demonstrovalo přibližně 50 tisíc pedagogů. Ti tvrdí, že čelí příliš tvrdým požadavkům a jsou v práci pod obrovským tlakem. Zároveň upozorňují, že je někteří rodiče poškozují. 

Bratranec zesnulé učitelky sdílel s redakcí BBC zápisky z deníku jeho sestřenice. Ze záznamů vyplývá, že v měsících před její sebevraždou pedagožka čelila stížnostem ze strany rodičů. Jeden z jejích žáků sekl tužkou jiné dítě do hlavy a mladá učitelka pak zažívala nepříjemné noční hovory a zprávy od rodičů.

Protestující pedagogové mají podobné zkušenosti. Volají proto po právní úpravě a větší ochraně. Jižní Korea totiž v roce 2014 přijala zákon na ochranu dětí, podle kterého jsou učitelé, kteří byli obviněni z týrání dětí, automaticky suspendováni.

Někteří učitelé se proto obávají toho, že je někdo z rodičů označí za „násilníky“. Z toho důvodu nejsou schopni potrestat studenty nebo zasáhnout v případě, že mezi žáky dojde k potyčce. 

Rodiče obviňují pedagogy z týrání

Případ zesnulé třiadvacetileté učitelky není v Jižní Koreji ojedinělý. V poslední době totiž spáchalo sebevraždu více pedagogů, napsala CNN. Vládní údaje navíc ukazují, že v období od ledna 2018 do června 2023 spáchalo sebevraždu sto učitelů veřejných, většinou základních, škol. 

Jižní Korea má navíc nejvyšší míru sebevražd mezi zeměmi OECD. Podle tamního ministerstva zdravotnictví riziko roste u náctiletých a mladých dospělých.

CNN také informovala o průzkumu Korejského svazu učitelů a pracovníků ve školství, který zkoumal, kolik pedagogů se setkalo s tím, že je někdo nahlásil kvůli týrání dětí. Z 6 243 respondentů více než 60 procent přiznalo, že s tím mají zkušenost, nebo že alespoň znají jiného učitele, kterého někdo nahlásil.

Čtěte také: Indie, to jest Bhárat. Bude se nejlidnatější země přejmenovávat?

„Současný zákon o prevenci týrání dětí omezuje výuku a chování učitelů ve třídě,“ popsala pro CNN jedna žena během stávky. Z důvodu ochrany soukromí si nepřála zveřejnit jméno.„Samozřejmě, že většina učitelů a rodičů je dobrá, ale někteří rodiče zákon zneužívají a žalují učitele za týrání dětí,“ dodala žena, která sdělila, že byla učitelkou na základní škole.

Kwon, který učil deset let, pro BBC popsal, že se potýkal se záchvaty paniky a depresemi. Důvodem byl stres, který vyvolal nátlak ze strany rodičů a žáků. „Ještě před čtyřmi lety jste mohli poslat vyrušujícího studenta na chodbu nebo do zadní části místnosti, ale pak rodiče začali nahlašovat učitele za týrání dětí,“ řekl.

Nedávno se přestěhoval do chudší lokality a myslí si, že bohatší rodiče k učitelům obecně přistupují hůř. „Jejich mentalita je: ‚Záleží pouze na mém dítěti.’ A když myslíte pouze na to, že musíte dostat svoje vlastní dítě na dobrou vysokou školu, stanou se z vás velcí sobci,“ vyjádřil svůj názor Kwon. 

Prevence šikany pouze umocnila nátlak

Kwon prý nepochybuje o tom, že napětí následně ovlivňuje i chování dětí. „Nevědí, jak tento tlak uvolnit, a tak si navzájem ubližují,“ konstatoval. 

Šikana totiž patří mezi časté problémy jihokorejských škol. V únoru proto vláda přišla s řešením –  záznamy o šikaně žáků se promítnou do jejich přihlášek na vysoké školy. Zákonodárci doufali, že tak přimějí studenty, aby se navzájem nešikanovali. Místo toho ale vládní krok způsobil, že rodiče vyvíjeli tlak na učitele v naději, že pedagog vymaže prohřešek dítěte ze systému.

Shin Min-hyang, která vede organizaci Solidarita na ochranu lidských práv studentů a rodičů, připustila, že chování, na které učitelé poukazují, je nepřijatelné. Tvrdila ale, že jde o ojedinělé případy. Následně sama přiznala, že si v minulosti stěžovala na jednoho učitele a chtěla by obecně více informací o tom, co se její dítě učí a k jakým trestům dochází.

Jeden rodič, který si nepřál být jmenován, vyjádřil obavy s tím, že se stížnosti vymkly z rukou. „Pokud učitelé nebudou mít možnost zasahovat u problémových žáků, negativně to ovlivní i ostatní studenty,“ konstatoval.

Redakci BBC pak ukázal obsah skupinového chatu, ve kterém se rodiče navzájem podporovali v obtěžování učitelky kvůli jejímu rozhodnutí. „Pokud si vaše číslo zablokuje, volejte z mobilů příbuzných nebo přátel,“ doporučoval jeden z rodičů.

Jihokorejci si za vzdělání připlácejí

Mnoho mladistvých považuje vzdělání za svou největší starost. Většina jihokorejských studentů chodí každý den přímo z běžné školy na další doučování v soukromých školách, které jsou přeplněné. Doma pak pokračují v samostudiu až do pozdních nočních hodin.

Stres pak logicky dopadá i na rodiče. Ti navíc investují ohromné částky do vzdělání svých dětí. Podle ministerstva školství utratili Jihokorejci v roce 2022 za soukromé vzdělávání celkem 26 bilionů wonů, což je zhruba 450 miliard korun.

Ministerstvo školství v reakci na vlnu protestů připravilo nový plán pro učitele, který pedagogům například umožňuje vykázat vyrušující studenty ze třídy. Rodiče by si také podle těchto pokynů měli s učitelem předem dohodnout datum a čas schůzek. Učitelé zároveň mohou schůzku mimo pracovní dobu odmítnout.

Mnoho lidí však poukazuje na to, že problém není jenom ve třídách. Podle některých protestujících je potřeba reformovat celý vzdělávací systém a eliminovat přehnanou orientaci na úspěch.

Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock

Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.

[other_banner_1]