Polibek má mnohem hlubší evoluční kořeny, než jsme si mysleli. Nové poznatky ukazují, že tento projev náklonnosti vznikl už před 17 až 22 miliony let u společných předků dnešních velkých lidoopů. A protože pusu si dávají šimpanzi, bonobové i orangutani, je velmi pravděpodobné, že totéž dělali i neandertálci, možná i s prvními homo sapiens.
Výzkumnictvo z Oxfordu nejprve rozšířilo samotnou definici „dát si pusu“ tak, aby neodrážela jen lidský romantický polibek, ale také přátelské ústní interakce bez předávání potravy. Poté bylo porovnáno chování různých druhů primátů a jejich evoluční vztahy.
Podle evoluční bioložky Matildy Brindle může polibek plnit řadu úloh: pomáhat při výběru partnera, posilovat vztahy či upevňovat důvěru ve skupině. Oxfordský výzkum dodává, že nejde o čistě lidské chování, protože podobné projevy náklonnosti se objevují napříč živočišnou říší – a neandertálci podle zdá se nebyli výjimkou.
Autorka: ako | Foto: Shutterstock