Brusel – Předsedkyni Evropské komise zbývá rok do konce jejího mandátu. Někteří její spolupracovníci ale jdou za lepším postem už teď. A ti, kteří zůstávají, si zase stěžují, že Ursula von der Leyen pracuje za zavřenými dveřmi, píše server Politico.
Ursula von der Leyen patří mezi nejmocnější ženy světa. Vedla evropský blok v pandemických časech, pomáhala slepit roztřepené vztahy s Amerikou a nyní čelí válce na Ukrajině. Do konce funkčního období předsedkyně Evropské komise zbývá ještě rok, její tým se ale předčasně rozpadá.
Evropská komise totiž v posledních měsících zaznamenala rostoucí počet vysokých představitelů, kteří „skáčou“ po jiných pracovních příležitostech. Jedním z nich je výkonný místopředseda Evropské komise, Frans Timmermans, který se rozhodl, že se chce po pádu vlády Marka Rutteho ucházet o post nizozemského premiéra.
Margrethe Vestager, další výkonná místopředsedkyně Evropské komise, se zase uchází o pozici šéfky Evropské investiční banky, která se uvolní na konci roku. To mimo jiné vedlo k mrazivému dopisu od von der Leyen, která dánskou komisařku varovala, aby se vyhnula jakémukoliv střetu zájmů.
Dalším, kdo hodil ručník do ringu, je komisařka pro inovace a výzkum Mariya Gabriel. Ta ze svého postu rezignovala a vrátila se do Bulharska, aby převzala roli ministryně zahraničních věcí.
I v dobách nejistoty a personálních změn má ale Brusel stále co dělat. Evropské ekonomiky čelí ochromujícímu tlaku inflace, zatímco politické elity se potýkají s prudce rostoucí migrací a ruskou invazí na Ukrajinu. Stabilní vedení nebylo nikdy tak nezbytné jako dnes.
A i když von der Leyen opouštějí kolegové, mluvčí Evropské komise odmítl myšlenku, že by příval odchodů podkopal její autoritu. „Jsou to dva výkonní místopředsedové, kterým končí jejich druhý mandát,“ řekl mluvčí s odkazem na Vestager a Timmermanse.
Mocná, ale tajnůstkářská politička
Předsednictví von der Leyenové bylo – a stále je – podle mnoha měřítek úspěšné. Její úspěch spočívá například v obnově lehce pocuchaných vztahů se Spojenými státy. „Je pravděpodobně nejmocnější šéfkou komise od dob Jacquese Delorse,“ řekl Desmond Dinan, profesor na George Mason School of Public Policy. „Zvládla to.“
Přesto její styl řízení vadil některým kolegům už od začátku. Von der Leyen často rozhodovala za zavřenými dveřmi, jen s malou skupinkou poradců. Komisaři se tak často cítili vyloučeni, i když se daná jednání týkala jejich oborů.
„Tady se začal projevovat ten problém, že před tím nebyla premiérkou,“ řekl anonymně jeden úředník z Berlaymontu – sídla Evropské komise – pro Politico, aby mohl otevřeně mluvit o vnitřních záležitostech. „Každý, kdo řídil vládu, ví, že musí zahrnovat lidi kolem sebe – konzultovat, dělat ústupky. Jean-Claude Juncker, její předchůdce, v tom byl mistr. Von der Leyen ale není,“ popsal úředník.
Další úředník, který vystupuje anonymně ze stejných důvodů jako ostatní, souhlasil. „Stává se, že se komisaři dozvídají detaily o jednotlivých tématech prostřednictvím médií. Lidé mají pocit, že si dělá to svoje – ne že by to bylo nutně špatně, ale nevybízí k diskuzi.“
Naposledy von der Leyen překvapila své kolegy v květnu. Na summitu Rady Evropy v Reykjavíku oznámila, že pohraniční agentura Evropské unie – Frontex – bude spolupracovat s Velkou Británií v otázkách migrace. Von der Leyen uzavřela dohodu sama, takže nejen její komisaři, ale i další vlády Evropské unie neznaly podrobnosti a musely je dohledávat.
Von der Leyenová by mohla zakotvit v NATO
Evropský parlament se za necelý rok obmění. Z voleb, které proběhnou příští červen, vzejde více než 700 členů z 27 zemí bloku. Poté bude jmenován nový výkonný orgán – mocná Evropská komise – a potenciálně i nový předseda, který nahradí von der Leyen.
Někteří experti poukazují na to, že se problémy pro budoucího šéfa či šéfku Evropské komise hromadí. Jednou z výzev je probíhající válka na Ukrajině, tou druhou je například vyjednávání o dalším rozpočtu EU.
Zda se 64letá von der Leyen pokusí obhájit svůj mandát ve vedení nejvlivnější instituce Evropské unie, není zatím jasné. Podle některých by von der Leyen měla šanci svůj mandát obhájit. Berlín ji totiž v případě, že by opět kandidovala, hodlá – podle slov německé vlády – podpořit.
Von der Leyen je však spojována i s rolí generální tajemnice NATO. Ta se uvolní v říjnu 2024, kdy skončí funkční období Jense Stoltenberga. Sama předsedkyně se ale ke kandidatuře veřejně nevyjádřila a mluvčí Evropské komise informaci označil za spekulace.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]