Reforma vojenské služby patří k nejvýbušnějším otázkám současné německé obranné politiky. Koaliční strany se rozcházejí v tom, jak během příští dekády navýšit počet vojáků Bundeswehru.
Zákon o „nové vojenské službě“, který Bundestag již rámcově schválil, staví na dobrovolné službě, ale v případě podstavu připouští i možnost povinných odvodů
Nově budou osmnáctiletí muži nejprve vyplňovat dotazník o zdravotní způsobilosti a ochotě sloužit, přičemž od ročníku narození 2008 se obnoví také povinné lékařské prohlídky. Ty mají státu poskytnout jasnější přehled o tom, kolik potenciálních branců je k dispozici.
Dohoda koaličních stran zároveň obsahuje nové pobídky pro dobrovolnou službu: měsíční odměnu 2 600 eur, příspěvek na řidičský průkaz po roce služby a statusové výhody pro ty, kteří zůstanou déle.
Tlak na rozšíření armády posilují zejména rostoucí bezpečnostní hrozby, předevšímze strany Ruska, spolu se změnami v plánování NATO. V současnosti má Německo přibližně 182 tisíc aktivních vojáků. Bundeswehr má být navýšen o zhruba 80 tisíc na celkových 260 tisíc a zároveň získat dalších 200 tisíc rezervistů.
O způsobu, jak těchto cílů dosáhnout, se však vláda neshoduje. Podle spolkového ministra obrany Borise Pistoria musí být základem dobrovolná služba.
Prosazuje atraktivnější model inspirovaný Švédskem, přičemž povinnou službu připouští až ve chvíli, kdy by dobrovolníků byl nedostatek. SPD chce Bundeswehr modernizovat rozsáhlým balíčkem na zvýšení jeho atraktivity.
CDU/CSU naproti tomu prosazuje systém náhodného výběru, který má pokrýt případné nedostatky v náboru.
Pistorius ale tento model odmítá a trvá na výběru podle fyzické způsobilosti a odborných dovedností. Podle ministra by vláda mohla finální podobu reformy představit už tento týden.