Sacramento – Na kalifornských ulicích žije zhruba 170 tisíc bezdomovců. A i když tamní vláda vynaložila miliardy, aby problém vyřešila, počet lidí bez domova naopak vzrostl. Důvodem je především nedostatek cenově dostupných bytů, píše CNN.
Stany a obytné vozy lemují silnice kalifornských měst. Na chodnících posedávají lidé, někteří z nich žebrají. Kolem nich se povalují odpadky a haldy nejrůznějších věcí – od deštníků po pytle s oblečením. V zemi, kde je největší koncentrace bezdomovců v celých Spojených státech, jde o běžný úkaz. Podle federálních údajů na tamních ulicích žije více než 170 tisíc lidí, což je zhruba polovina všech amerických bezdomovců.
Administrativa kalifornského guvernéra Gavina Newsoma proto během pouhých čtyř let utratila 17,5 miliardy dolarů – zhruba 375 miliard korun – aby situaci vyřešila. Počet lidí, kteří žijí na ulici, ale od roku 2018 do roku 2022 paradoxně vzrostl.
„Nebýt těchto opatření, bylo by to ještě horší. Ale to lidé nechtějí slyšet,“ okomentoval pro CNN Jason Elliott, hlavní poradce v oblasti bezdomovectví kalifornského guvernéra.
Podle CNN by ale 17,5 miliardy dolarů mělo teoreticky stačit na to, aby stát platil všem lidem bez domova nájem po dobu čtyř let. „To je ale hrozně zjednodušené. V mém případě by to možná fungovalo, protože nemám žádné psychické potíže. Pokud dvě třetiny lidí na ulici v tuto chvíli pociťují příznaky duševních poruch, nemůžeme jim jen platit nájem,“ vysvětloval Elliott.
I kdyby země nájem za bezdomovce platit chtěla, krizi by nevyřešila. Kalifornie totiž trpí silným nedostatkem dostupného bydlení. „Potřebujeme dalších 2,5 milionu jednotek. Tento problém trvá už desetiletí a důvodem jsou politická rozhodnutí, která jsme učinili. Nejsme bez viny. A když říkám my, myslím demokraty i republikány,“ přiznal poradce demokratického guvernéra.
Rezidenti mají strach o svou bezpečnost
Kalifornská vláda se snaží podporovat boj proti bezdomovectví skrze nejrůznější iniciativy, daňové úlevy a programy. Jedním z nich je například Project Homekey. Ten se zaměřuje na nákup nemovitostí, jako jsou motely a komerční budovy. Ty se pak mění na objekty s dostupným bydlením. V rámci projektu vzniklo již 13 500 jednotek. „To nestačí. Zastavení poklesu je prvním krokem k růstu,“ uvedl Elliott.
Cristina Smith žila pět let na ulici a podobně jako ostatní se začala cítit beznadějně. Nedávno se ale nastěhovala do jednoho z nově vybudovaných, cenově dostupných, ubytovacích zařízení. „Ze začátku jsem tomu nevěřila. Ale pak mi dali klíče a došlo mi. Je to skutečné,“ cituje CNN Smith.
Bytovou krizi v Kalifornii navíc zvýraznily i ničivé požáry, se kterými se stát v posledních letech potýkal. Situaci nepřispěla ani pandemie. „Je to pro nás frustrující. Skutečně chceme vyřešit bezdomovectví v Americe. Nezbývá než postavit další byty,“ okomentoval Elliott.
Politici a mnozí voliči volají po řešení. Zhruba 84 procent Kaliforňanů v nedávném průzkumu uvedlo, že bezdomovectví je podle nich „velmi vážný problém“. Někteří mají strach o svoji bezpečnost a bojí se ve večerních hodinách vycházet ven.
V Los Angeles, kde se nachází zhruba 30 tisíc bezdomovců, byl tento problém jedním z hlavních témat loňského klání o post starosty. Vítězka Karen Bass vyhlásila hned první den v úřadu stav nouze kvůli rostoucímu počtu lidí bez domova.
Zajištění dlouhodobého bydlení je stěžejní
Los Angeles, nejlidnatější město Kalifornie, momentálně bezdomovcům nabízí ubytování v motelech. Výměnou ale musejí přihlížet tomu, jak město likviduje jejich poslední majetek – stany. Podle tamní starostky už ale nebudou potřeba.
Lidé si však do motelů mohou odnést jen omezené množství věcí. Na pokojích pak občas chybí základní vybavení, jako deky nebo ručníky. Ti, kteří jsou ubytovaní v motelech, se navíc stále obávají toho, co s nimi bude, až budou muset své „dočasné domovy“ opustit.
Margot Kushel, profesorka přednášející na University of California San Francisco, nedávno publikovala studii, která se zabývala bezdomovectvím. Sama ji označila za „nejrozsáhlejší průzkum od poloviny devadesátých let”. Kushel zkoumala celkem 3 200 osob žijících na ulici. Podle ní by mělo být prioritou zajištění dostatečného počtu dostupného bydlení. „Ne dočasné, ale dlouhodobé bydlení je to, co je potřeba,“ řekla pro CNN.
Kushel ve své práci vyvrátila řadu mýtů. „Není pravda, že by bezdomovci nechtěli domov. Účastníci průzkumu si v drtivé většině přáli mít kde bydlet,“ napsala.
Mnoho lidí navíc zastává názor, podle kterého kalifornští bezdomovci ve skutečnosti nejsou tamní občané, ale přistěhovalci. „Devět z desíti lidí, kteří žijí na ulici, tu o své bydlení přišlo. Jsou to Kaliforňané a my bychom jim měli zajistit bydlení,“ uvedla výzkumnice.
Kushel zároveň zjistila, že většina dotázaných by měsíčně potřebovala zhruba 300 až 500 dolarů navíc, aby si mohla dovolit vlastní bydlení. Bezdomovce tak od ubytování dělí přibližně 6–10 tisíc korun. Medián cen za dvoupokojový byt v Kalifornii podle Kushel pro představu vychází na 2200 dolarů, což odpovídá 46,5 tisíce korun.
Samotná Kalifornie na problém nestačí
Administrativa kalifornského guvernéra se snaží zaměřit na duševní zdraví bezdomovců. Podle Newsomova jde o „nový přístup“. Ten spočívá i v podpoře soudně nařízeného léčebného programu ze strany vlády. Příbuzní, sociální pracovníci nebo zdravotnický personál tak mohou soudu doporučovat ke zvážení osoby, kterým by tento odborný přístup mohl pomoci.
„Tím, že se zaměříme na duševní zdraví bezdomovců, problém nevyřešíme. Ne při současných cenách bytů,“ uvedla Kushel. Stát sice plánuje do roku 2030 vystavět dalších 2,5 milionů jednotek, ale v Kalifornii, stejně jako v jiných státech, závisí rozhodnutí o bydlení a územním plánování na místních samosprávách.
„V tomto státě jsou komunity, které odmítají nízkopříjmové bydlení. Lidé na ulicích jsou podle nich násilníci a obtěžují děti. To je dynamika, které čelíme,“ řekl CNN Elliott, guvernérův poradce. Kalifornie momentálně žaluje některá bohatší města za maření plánované výstavby dostupného bydlení na jejich území.
Kalifornie se tak motá v nešťastném kruhu. Stát sice vynakládá peníze na výstavbu bydlení, někde o ni ale není zájem, jinde to zas trvá. A protože je bytů stále málo, jejich cena roste. V ulicích měst se mezitím usazuje stále více lidí bez finančních prostředků na nájem.
Současná kalifornská vláda utrácí za řešení krize více peněz než ty předešlé. Do roku 2018 v zemi neexistoval žádný ucelený plán ani struktura financování. Samotná Kalifornie ale na změnu systému nestačí. „Federální vláda se musí zapojit a udělat to, co dělala dříve, tedy poskytnout bydlení jako záruku,“ vyzval Elliott.
Autor: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]