Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že evropští lídři a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli „konstruktivní“ jednání s Donaldem Trumpem, jenž se chystá na páteční jednání s Vladimirem Putinem na Aljašce.
Na tiskové konferenci se Zelenským německý kancléř doplnil, že v aljašském Anchorage by mohlo dojít k „důležitým rozhodnutím“. Zdůraznil, že „základní evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy musí být ochráněny“.
Právě Merz svolal několik videokonferencí, aby byl vyslyšen hlas Evropanů a Ukrajiny před klíčovým setkáním mezi Trumpem a Putinem.
Podle jeho slov, pokud ruský prezident na summitu neustoupí, Evropa a USA budou muset zvýšit tlak na Kreml. „Trump tento postoj zná a souhlasí s ním“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po videokonferenci řekl, že Trump „chce během jednání s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině“.
Čtěte také: Krvavé léto. Ukrajina čelí rekordním náletům i brutální eskalaci na frontě
S evropskými lídry se americký prezident podle Macronových slov shodl, že Ukrajina musí být součástí jakýchkoliv rozhovorů o případných územních ústupcích.
Během tiskové konference v Berlíně pak Zelenskyj dostal otázku, zda se jeho odmítavý postoj k těmto ústupkům změnil. „Jakékoliv otázky týkající se územní celistvosti nemohou být projednávány bez ohledu na náš lid, vůli našeho národa a ukrajinské ústavy,“ řekl.
Dodal, že Trump ho ujistil, že okamžitě po schůzce s Putinem mu americký prezident zavolá, aby projednali další kroky.
Ukrajinský prezident vedle toho navrhl, aby byly přijaty další sankce. Podle něj by po setkání na Aljašce měla také následovat schůzka lídrů USA, Ruska a Ukrajiny.
Zatímco se Donald Trump a Vladimir Putin připravují k jednání, ruské síly prorazily ukrajinské linie v dramatickém postupu, jež by mohl mít dopad na celý region. Během posledních několika dnů postoupily deset kilometrů směrem k dálnici Dobropillja-Kramatorsk, napsal list Kyiv Independent s odkazem na open-source web DeepState.
Je to součástí širší ruské ofenzívy mezi dvěma boji zmítanými městy Pokrovskem a Kosťantynivkou v Doněcké oblasti. Hrozí, že by ruské síly mohly přerušit zbývající zásobovací trasy a ještě navýšit tlak na ukrajinské síly v této oblasti. O tom, že situace v oblasti je vážná, naznačuje i povolání sboru Azov.
Analytici, na které se odvolává Kyiv Independent, považují ofenzívu za pokus jak posílit ruskou vyjednávací pozici právě před setkáním na Aljašce.
Čtěte také: Sto miliard na ty naše. Kdo doopravdy financuje ukrajinské vojáky?
Pokud si Rusové udrží své pozice a využijí průlom, jejich postup by mohl pomoci dosažení jejich dlouhodobého cíle – ovládnutí celé Doněcké oblasti, kterou napadli v roce 2014.
Ukrajinský armádní mluvčí ale pro NBC News řekl, že tyto průlomy podnikly jen malé skupinky ruských „infiltrátorů“, kteří jsou podle jeho slov rychle nalazeni a „zničeni“.
Viktor Tregubov, mluvčí Operačně strategické skupiny Dněpr, se pokouší význam ruského postupu zmírnit. „Samozřejmě, že situace je a zůstává těžká, boje v této oblasti jsou nejintenzivnější ve srovnání s jinými částmi frontové linie,“ řekl.
„Ukrajinské jednotky ale dělají vše, co je možné, aby zajistily, že skupiny Rusů, kterým se podařilo projít přes první lini jsou zničeny co nejrychleji – a to se také děje,“ doplnil.
Autorka: sim | Foto: Shutterstock