Stěpanakert – Ázerbájdžán před necelými dvěma týdny zaútočil na Náhorní Karabach. Arméni, kteří sporné území obývali, se proto hromadně přesouvají pryč. Obávají se totiž etnických čistek. Ti, kteří utekli, jsou mnohdy přesvědčení, že se domů už nikdy nevrátí, píše server Politico.
Několik desítek uprchlíků z Náhorního Karabachu našlo dočasné útočiště v hotelu Goris. Budova ze sovětské éry je teď jednou z prvních zastávek pro lidi, kteří prchají z válkou zničené oblasti do Arménie. Děti sedící v hale svírají igelitky plné jídla, zatímco senioři se shromažďují kolem muž. Ten vytahuje léky z krabice, volá jména a následně předává prášky.
Minulé úterý Ázerbájdžán bleskově zaútočil na území Náhorního Karabachu, které spravují Arméni. Ve sporném regionu jich žilo asi 120 tisíc, více než 70 tisíc z nich ale z Karabachu během necelých dvou týdnů uteklo. Arméni se totiž obávají etnických čistek ze strany ázerbajdžánské armády.
Uprchlíci z Náhorního Karabachu si do kufrů a pytlů na prádlo zabalili jen to nejnutnější. Zavazadla pak většinou naložili do aut nebo autobusů. „Vzali jsme si jen oblečení, které jsme nesli na zádech,“ řekla pro server Politico Liana, 36letá zdravotní sestra ze Stěpanakertu. „Můj bratr je těžce raněný, takže ho evakuovali přímo do Jerevanu. Já, manžel a děti jsme se naštěstí dostali ven. Viděli jsme věci, které ani nedokážu popsat. Jak po tomhle všem můžeme žít společně s Ázerbájdžánci?“
Turecký prezident chválí dění v Karabachu
Baku trvá na tom, že chce karabašské Armény „reintegrovat“ do ázerbajdžánské společnosti. Poradce ázerbajdžánského prezidenta pro zahraniční věci Hikmet Hadžijev pro server Politico řekl, že odchody Arménů nebyly vynuceny armádou. Ázerbajdžánskou vládu podle jeho slov mrzí nedostatek důvěry v její schopnosti zajistit Arménům práva a bezpečnost. „Jde o volný pohyb obyvatelstva – mají na výběr,“ okomentoval Hadžijev nastalou situaci. Zároveň je podle něj mírová dohoda mezi znepřátelenými zeměmi „blíže než kdy jindy“.
Jestli se Baku v Karabachu zastaví není ale jasné. Podle některých zpráv si totiž Ázerbájdžán brousí zuby na arménský koridor Zangezur. Ten by měl podle plánů vlády propojit ázerbajdžánskou exklávu Nachičevan se zbytkem národa.
Právě v Nachičevanu se v pondělí sešel prezident Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva se svým tureckým protějškem a spojencem Recepem Tayyipem Erodganem. Ten Alijeva pochválil za jeho postup v Náhorním Karabachu. „Je věcí hrdosti, že operace byla úspěšně dokončena v krátké době s maximální citlivostí na práva civilistů,“ reagoval turecký prezident.
„Museli jsme odejít.“
Arménské úřady momentálně prosí, aby lidé zůstali doma. „Kvůli přetíženému stavu a dopravním zácpám na dálnici Stěpanakert-Goris není v současné době možné zorganizovat převoz těžce zraněných osob,“ sdělily úřady. Současná situace totiž komplikuje i dovoz zdravotnického materiálu a humanitární pomoci.
„Občané způsobují velké zácpy u čerpacích stanic, protože shánějí benzín. Ve finále tak paralyzují dopravu a normální fungování ve městě,“ popsaly arménské úřady situaci v Karabachu.
Hadžijev se zavázal, ze strany Ázerbájdžánu zajistit respektování vlastnických práv a volného pohybu. Arméni, kteří z Karabachu odešli se i tak obávají, že se do svých domovů už nikdy nevrátí. Arménská vláda je tak nucena zajistit domovy, školy a zaměstnání pro desítky tisíc lidí, kteří přišli prakticky o vše, co měli.
Parkevovi Agababyanovi je 43 let a už podruhé se z něj stal uprchlík. Poprvé utekl, jako sirotek, z Ázerbájdžánu do Náhorního Karabachu během války s Arménií. Ta následovala po pádu Sovětského svazu. Ve městě Askeran se pak oženil se svou manželkou Anush. V Náhorním Karabachu spolu vychovávali dvě děti. Těm je dnes 10 a 13 let.
Teď je Parkev opět na útěku i s celou svou rodinou. Doma si zabalili pár věcí, které si s sebou zvládli vzít, a vydali se hledat bezpečí do hotelu Goris. „Museli jsme odejít. Měli jsme deset tisíc vojáků, ale neměli jsme vybavení a zbraně jako mají Ázerbájdžánci,“ řekl. „Když jsme překročili hranici, Ázerbájdžánci nám řekli, že nebudou žádné problémy, jen zkontrolovali naše doklady,“ popsal.
Parkev měl v Askeranu dům, auto a zahradu plnou okurek a rajčat. „Měl jsem všechno. Teď nemám nic,“ povzdechl. V domě totiž nechal i své úspory ve výši 2 milionů dramů, což je necelých 120 tisíc korun. „Víme, že se nevrátíme,“ prozradil Parkev na chodbě hotelu Goris.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]