Kampala – Východoafričtí spotřebitelé mnohdy preferují oblečení z druhé ruky. To většinou pochází ze západních zemí a v Africe se následně prodává za nízké ceny. Ugandský prezident ale v srpnu prohlásil, že zakazuje prodej použitých oděvů, protože pocházejí od mrtvých lidí, píše server Quartz.
Na trhu Owino v centru Kampaly je rušno. Chodníky jsou přeplněné a lidé se tu přehrabují v hromadách oblečení. Někteří si na ulici zkoušejí boty, jiní hledají vhodné kalhoty. Všechny ale spojuje jedno – touha nakoupit kvalitní oblečení z druhé ruky „za hubičku“.
Většina kousků, které se na tržišti prodávají, pochází z Evropy nebo Ameriky. Poté, co je původní majitelé vyřadí ze svých šatníků, putují oděvy do Afriky, kde se následně prodávají za nízkou cenu. Pro obchodníky je tento systém výhodný, protože za nákup zboží neutrácejí tolik peněz. Podobně smýšlejí i spotřebitelé, podle kterých je levnější západní oblečení navíc kvalitnější než oděvy, které pocházejí z domova.
To uznávají i někteří ugandští výrobci oděvů. „Není divu, že si mnoho lidí radši koupí použité oblečení. Vydrží jim déle,“ konstatovala švadlena Winfred Arinaitwe. Podle studie americké Agentury pro mezinárodní rozvoj z roku 2017 – která je nejnovější a obsahuje podrobné údaje – představuje prodej zboží z druhé ruky mnohamilionový byznys. Přibližně dvě třetiny lidí ze sedmi zemí východní Afriky přiznaly, že alespoň část jejich oděvů pochází z trhu s použitým oblečením.
Čtěte také: PULS | Móda rychle a zběsile. Co nevíte o svém oblečení
Navzdory popularitě se móda z druhé ruky setkává i s rostoucím odporem. Ugandský prezident Yoweri Museveni například v srpnu prohlásil, že zakazuje dovoz použitého oblečení s tím, že toto zboží pochází „od mrtvých lidí“. „Když zemře běloch, seberou jeho šaty a pošlou je do Afriky,“ řekl Museveni.
Allan Zavuga, manažer maloobchodu s použitým oblečením, sdělil, že než se zboží dostane na trh, prochází kontrolou. „Jednotlivé kousky procházejí veškerým ověřováním a čištěním před tím, než putují do Ugandy. A my k tomu samozřejmě dostáváme všechny dokumenty,“ upřesnil Zavuga.
Obchodní úřady zatím prezidentův příkaz neprosazují, protože je třeba jej podpořit právním opatřením, například exekutivním příkazem. I tak prezidentova slova vyvolala mezi obchodníky paniku. Například Sdružení obchodníků v Kampale, známé pod zkratkou KACITA, je proti tvrdému zákazu použitého oblečení. Místo něj doporučuje postupné embargo, které by umožnilo místním výrobcům oděvů vybudovat kapacity pro uspokojení poptávky.
Abdulrashid Ssuuna, který se snaží přesvědčit zákazníky na trhu, aby se zastavili v obchodě jeho bratra, řekl, že prezidentův zákaz by ho teoreticky mohl připravit o živobytí. „Je to jako by nás chtěli vyhnat ze země. Díky těm starým oděvům máme co jíst. Když řekne, abychom opustili tento byznys, říká, že máme prodávat nové oblečení. Ale to si nemůžeme dovolit,“ reagoval na slova prezidenta Museveniho.
Uganda není jedinou zemí, která se snaží zastavit dodávky zboží z druhé ruky. Vlády ostatních afrických zemí upozorňují, že tento byznys podkopává růst afrického textilního průmyslu. Obchodní blok Východoafrického společenství navíc doporučuje zákaz dovozu použitých oděvů už od roku 2016. Členské státy tento krok ale neprosazovaly jednotně, důvodem byl i nátlak ze strany Washingtonu.
Autorka: Baku, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]