Desítky žen na LinkedInu záměrně změnily svůj gender na „male“ a přepsaly své profily do tzv. „bro-codu“. Většina z nich hlásí dramatický nárůst dosahu. K experimentu je přivedla série virálních příspěvků, podle nichž algoritmus profesní sítě zvýhodňuje muže a jazyk spojený s „agresivním“ podnikatelským stylem. Přestože platforma podezření odmítá, anekdotické důkazy o prudkém nárůstu viditelnosti se množí.
Zásadní nárůst engagementu popsala například britská konzultantka Simone Bonnett, která na LinkedInu vystupovala jako „Simon E“ s mužskými zájmeny.
Její profilové zobrazení stouplo o 1600 % a dosahlo 1300%. Podobně výrazné výsledky zaznamenala i specialistka Megan Cornish: po změně genderu, přepsání profilu do „mužsky kódovaného jazyka“ a úpravě svých starších příspěvků vzrostl její dosah během jediného týdne o 415 %.
Ne všech žen se experiment dotkl stejně. Ženy, zejména ty jiné než bílé pleti, hlásily naopak pokles dosahu. Tato různorodost výsledků podle některých expertek odráží spíše hlubší společenské předsudky než přímou algoritmickou diskriminaci. Podle odbornice na algoritmy, Cas Cooper, je frustrující spíše širší společenské klima, v němž je „mužský“ styl komunikace považován za autoritativní a profesionální.
LinkedIn tvrzení o genderovém biasu odmítá. Ve svém blogpostu uvedl, že algoritmus nepracuje s demografickými údaji a používá „stovky signálů“ k vyhodnocení kvality a relevantnosti příspěvků.
Platforma navíc zdůrazňuje, že v posledním čtvrtletí zaznamenala 24% nárůst počtu komentářů a významný růst videoobsahu, což může snížit viditelnost jednotlivých postů. LinkedIn údajně také provádí pravidelné kontroly nerovností, včetně těch genderových.
„Bro-kódování“ však podle účastnic experimentu není nový fenomén. Spíše se stal viditelnější v důsledku změn algoritmu v posledních měsících, kdy více žen zaznamenalo pokles organického dosahu.
To vedlo k řadě neformálních testů, v nichž ženy a jejich mužští kolegové sdíleli totožný obsah, muži přitom dosahovali výrazně vyšší viditelnosti.
Dnešní LinkedIn se tak podle některých mění z profesionální sítě v prostor, který stále více oceňuje sebevědomý, „agentický“ jazyk spojený s mužským korporátním stylem.
Ačkoliv platforma bias popírá, pro mnohé uživatelky experiment odhalil nerovnost, která je sice možná nepřímá, ale o to hlubší, Algoritmus totiž zrcadlí preference samotných uživatelů.
Čtěte také: Jak na lepší připojení ve vlaku? Švédsko ukazuje cestu
Autorka: ako | Foto: Shutterstock