Islámábád – Tisíce Pákistánců se snaží přes Libyi dostat do Evropy. Důvodem je především chudoba, nejistota práce a vyhlídka příjemnější budoucnosti. Nebezpečí cesty za lepším životem se ale ukázalo v červnu, kdy u Řecka ztroskotala loď, na jejíž palubě byly stovky Pákistánců, včetně dospívajících, píše BBC.
Na policejní stanici v provincii Paňdžáb je 35 stupňů a vlhko, ve vzduchu je cítit pot. Krátkou chodbu lemují místnosti plné složek a papírů. V jedné z cel sedí na betonové podlaze šestnáct mužů.
Všichni se údajně podíleli na pašování lidí. Většina přímo v souvislosti s lodí plnou migrantů, která opustila Libyi a potopila se 14. června u Řecka. Téměř tři sta Pákistánců – o nichž se předpokládá, že byli na palubě – se pohřešuje. Jejich blízcí se obávají, že jsou mrtví. Na palubě lodi byli i nezletilí Farhad a osmnáctiletý Touheed.
Když se korespondentka BBC zeptá, jestli s ní chce někdo mluvit, většina mužů odvrátí zrak. Jeden muž nicméně vyskočí. Je to Husnain Shah, kterého zatkli už potřetí. Pašerákem je už více než deset let, nicméně popírá, že by sehrál velkou roli při ztroskotání u řeckého pobřeží.
„Kvůli nezaměstnanosti za námi lidé chodí do domů a žádají nás, abychom jim dali kontakt na někoho, kdo může vzít jejich syny nebo bratry do zahraničí,“ řekl pro Al-Jazeeru. Tvrdil, že za léta svého působení „převezl“ tisíce lidí.
„Začal jsem s tím, protože jsem neměl nic jiného na práci. Nejsem hlavním aktérem, to jsou lidi z Libye, kteří jsou ‚velcí’ a bohatí. Nedostáváme hlavní podíl, dokonce ani desetinu z výdělku,“ svěřil se pašerák.
Když se konverzace stočila k úmrtím, ke kterým na cestách došo, tón jeho hlasu se změnil. „Moc mě to mrzí, opravdu se za to stydíme. Ale co můžeme dělat? Když to nebudu dělat já, udělá to někdo jiný.“
Rodiny netuší, kdo jejich příbuzné drží
Pákistánská ekonomika balancuje na hraně. Lidem mnohdy nestačí vydělané peníze, inflace navíc atakuje 40 procent a hodnota tamní rupie klesá. Z toho důvodu chce mnoho lidí odejít do zahraničí. Průzkum na konci loňského roku zjistil, že 62 procent chlapců a mladých mužů ve věku 15-24 let chce odejít. A zatímco někteří se budou snažit jít legálně, jiní si najdou alternativní cesty.
Podle tamních úřadů nedávné ztroskotání lodi v Řecku poukázalo na nově oblíbenou trasu – letět přes Dubaj do Egypta nebo Libye a poté plout velkou lodí z východní Libye do Evropy. Mohammed Alam Shinwari – který vyšetřuje, co se s lodí v Řecku stalo – potvrdil, že počet Pákistánců, kteří zmíněnou trasu využívají, roste.
Od začátku roku 2023 opustilo Pákistán téměř třináct tisíc lidí, kteří odjeli do Libye nebo Egypta. V loňském roce zemi tímto způsobem opustilo na sedm tisíc osob. Z letošních třinácti tisíc se jich deset tisíc nevrátilo. „Nevíme, zda jsou stále v Libyi, nebo jestli odešli do některé z evropských zemí,“ řekl BBC Shinwari.
Dodal že mnoho z těch, kteří utíkají jinam, cestuje na platné doklady s platnými vízy do Dubaje nebo Egypta, takže je těžké je zastavit. Tato cesta mimochodem vyjde na 2,5-3 miliony rupií, což je zhruba 190-230 tisíc korun. Částka tak dokazuje, kolik jsou mnozí ochotni zaplatit, aby se dostali ven.
Pákistán v současnosti pracuje na zastavení nelegální migrace. Shinwari tvrdí, že loni zabránili 19 tisícům lidem odjet do zahraničí. Obávali se totiž, že by se mohli stát obětí pašování lidí. Zhruba dvacet tisíc Pákistánců proto deportovali zpět do země. „Pokud jde o to, kolik lidí ze země odejde, nemáme žádnou představu,“ přiznal.
Někteří z těch, kteří tuto cestu podnikli, nyní uvízli v Libyi.
V jedné vesnici v Paňdžábu se skupina lidí místních svěřila s vlastními zkušenostmi. Několik z nich má příbuzné, kteří odcestovali do Libye před několika týdny a stále tam jsou. Svým blízkým posílají hlasové zprávy a videa, zároveň je prosí o finanční podporu.
Jeden otec na svém telefonu pouští video, na kterém je zhruba sto mužů v místnosti bez oken s bílými stěnami a bílou podlahou. Většina mužů je ve spodním prádle. To proto, aby vydrželi nesnesitelné horko. Pár z nich pak prosí člověka za kamerou, aby je dostal ven.
Situace je tak zmatená, že rodiny nevědí, zda jejich příbuzné stále drží pašeráci, libyjské úřady nebo někdo jiný. Svou identitu nechtějí zveřejnit, pro případ, že by se chtěl někdo na jejich blízkých mstít.
„Jídlo jim dávají jen jednou za dva až tři dny. Můj syn hodně pláče, je mu teprve 18 let. Nechápe, do jakých problémů se s ostatními dostali. Říká: ‚Zaplatili jsme a teď tu umíráme’,“ popsal zkušenost svého syna jeden z otců.
Pašeráci vyvíjejí nátlak, slibují lepší budoucnost
Navzdory rizikům a policejnímu dozoru nad situací se najde celá řada lidí, kteří se i nadále snaží ze země ilegálně utéct. Dokonce i policejní orgány uznaly, že lidé stále nelegálně opouštějí zemi. Většina lidí, kteří BBC potvrdili, že chtějí odejít – nebo by na cestu dobrovolně poslali své syny – mluvili o naději na lepší život.
Část lidí přiznala i nátlak ze strany pašeráků, kteří žijí v jejich okolí. Pašeráci většinou argumentují „lepší budoucností“. A někteří mají s cestou do Evropy dokonce osobní zkušenost – včetně otce pohřešovaných chlapců Farhada a Touheeda.
Fareed Hussain před osmi lety ilegálně odcestoval do Německa. Cestoval přes Turecko, Řecko, Severní Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko. Po čtyřech letech se do Pákistánů vrátil, protože jeho otec onemocněl a on se potřeboval postarat o rodinu. Stejný pašerák, který mu kdysi „pomáhal“ s cestou ho pak přemluvil, aby poslal pryč své dospívající syny.
„Nutil nás věřit, že Evropa je před námi. Tvrdil, že děti půjdou a zařídí si život a my si pak můžeme koupit, co chceme. Říkal jsem si, že jsme chudí a i když se tu synové vzdělávají, práci nenajdou. Půdy taky moc nemáme, takže jsem si myslel, že když odcestují, vzdělají se a budou pracovat,” popsal Hussain.
Poté, co se rozhodl, prodal svůj rodinný pozemek, jeho chlapci odcestovali do Libye přes Egypt a Dubaj. Jejich rodiče mají různá videa z průběhu cesty – jak chlapci vzrušeně nastupují do letadla, pár záběrů z bezpečného domu v Libyi nebo videozáznam toho, jak spí na podlaze s desítkami dalších chlapců a mladých mužů.
V den odjezdu obdrželi rodiče hlasovou zprávu, ve které synové kladli matce na srdce, aby si nedělala starosti. „Svému otci poslali brzy ráno z něčího mobilu zprávu: ‚Odcházíme, řekni matce, že je to naše poslední zpráva’,“ řekla jejich matka Najma se slzami v očích.
„I když je tu chudoba a hrozí, že zemřete hlady, lidé by měli zůstat. Nezáleží na tom, jak moc vás někdo přesvědčuje,“ poznamenal otec pohřešovaných chlapců.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]