„Vlajka Židovské autonomní oblasti je biblický symbol. Nepleťte si to,“ reagoval koncem prosince gubernátor Židovské autonomní oblasti Rostislav Goldštejn na poznámky, že vlajka regionu až podezřele připomíná symbol LGBT+ hnutí.
Mohlo by to vypadat jako nepovedený vtip, jenže to je ruská realita. Vlajka tvořená sedmi barevnými pruhy na bílém poli čelila podezření z propagace homosexuality už dříve. V roce 2013 zaslala redaktorka místního zpravodajského webu (a posléze šéfka pobočky ruského Svazu novinářů v Židovské autonomní oblasti) Natalija Mure oficiální podnět heraldické radě při kanceláři ruského prezidenta, aby vlajku zkontrolovala, neboť prý „existuje jistá podoba s vlajkou sexuálních menšin“. Vrchní ruští heraldici nakonec nenašli nic, co by porušovalo zákon.
K neméně absurdní situaci došlo v létě 2020. Jekatěrina Lachovová, předsedkyně Svazu žen Ruska, si ruskému lídrovi postěžovala na zmrzlinu značky Raduga („Duha“). Prý ruské děti učí zvykat si na barvy připomínající vlajku LGBT+. Vladimir Putin na to opáčil, že pokud takové věci skutečně propagují homosexualitu, bude nutné je kontrolovat. Zdravý rozum ale i tehdy zvítězil a zmrzlina se v Rusku prodává dál.
Z tohoto úhlu se může jevit, že jsou ruské restrikce vůči LGBT+ komunitě neohrabaně banální. Opak je pravdou.
Pokuty nepadají, funguje autocenzura
Začátkem prosince podepsal Vladimir Putin novelu zákona, která zpřísňuje zákaz takzvané propagace LGBT+ témat a pedofilie. Nově je v Rusku zakázané „propagovat“ „netradiční sexuální vztahy“, téma genderového nesouladu a změny pohlaví i pedofilii. V médiích, na internetu, v reklamě, v knihách ani ve filmu v důsledku nelze šířit prakticky jakékoliv informace o čemkoliv z výčtu.
Za „propagaci LGBT+“ hrozí fyzickým osobám pokuta až 400 tisíc rublů (zhruba 126 tisíc korun). Právnickým osobám může být kromě udělení mnohomilionové pokuty pozastavena činnost na tři měsíce.
Velmi málo LGBT+ dětí v Rusku se může pochlubit podporou rodičů, natož možností komunikovat s někým sobě podobným.
„Je příliš brzy hovořit o tom, jaký vliv bude mít zákon na ruskou společnost. Pro někoho to může být poslední kapka. Nicméně ti lidé z LGBT+ komunity, kteří kvůli společenské atmosféře a tlaku zamýšleli odcestovat z Ruska, už to udělali. Masovou emigraci kvůli novele zákona jsem nezaregistrovala,“ říká pro Voxpot ruská spisovatelka a LGBT+ aktivistka Jelena Klimova.
Čtěte také: Queer na Blízkém východě: Scházíme se po setmění, za odhalení identity některé z nás čeká smrt
Zatím podle ní není zřejmé, co novela prakticky změní. „Některé části jsou příliš vágní,“ hodnotí Klimova. „Zákon už ovlivnil kinematografii a vydávání knih. Nepřímo. Nikdo zatím nedostal pokuty, jenže tvůrci se bojí, a proto dochází k autocenzuře,“ připouští vzápětí.
Další střípek z ruské všední reality: ještě než novela vstoupila v platnost, největší ruská knihkupectví jako Labirint, Respublika nebo Čitaj-gorod začala z prodeje stahovat „nevhodné“ knihy. Ruský literární kritik a novinář Sergej Lebeděnko v polovině prosince uvedl, že moskevské knihovny dostaly seznam 53 děl, které musí vyřadit z polic.
Na indexu je například kniha Haruki Murakamiho Sputnik, má láska či To jsem já, Edáček od nestora ruského imperiálního revanšismu Eduarda Limonova.
Homofobie ve společnosti sílí
Putinem podepsaná novela zpřísňuje zákon z roku 2013 zakazující „propagandu netradičních způsobů života mezi nezletilými“. Už tato norma úřadům fakticky umožňovala postihovat veřejná prohlášení a použití symbolů na podporu LGBT+ komunity nebo šíření informačních materiálů určených dětem a mladistvým.
„Jak ukazuje situace po schválení zákona v roce 2013 o zákazu takzvané propagandy mezi nezletilými, zpřísnění se odrazí především v autocenzuře. Specializované organizace tehdy v Rusku začaly po mladistvých požadovat průkaz totožnosti před poskytnutím nabízené pomoci, k přístupu na své stránky vyžadovaly potvrzení věku a také přestaly pořádat akce pro ty, kterým je méně než osmnáct let,“ rekapituluje pro Voxpot Andrej Kuzněcov, koordinátor skupiny na podporu teenagerů s homosexuální orientací Děti 404.
Podle jeho slov není jasné, jaký vliv bude mít novela zákona na profesionály, kteří se zabývají duševním zdravím, a na lékaře specializující se na genderovou problematiku.
„Už teď je vidět, že představitelé ruské společnosti využívají novelu zákona k projevům svých agresivních nároků proti těm, kteří nezapadají do patriarchálního paradigmatu. Dojde k nárůstu šikany, k větší stigmatizaci a marginalizaci LGBT+ lidí. Už jsme zaznamenali zhoršení duševních problémů mezi členy komunity a nárůst sebevražd u LGBT+ mladistvých,“ pokračuje Kuzněcov.
Na Západě už ani nikdo neví, co je máma. Je tam už je rodič číslo 1 a rodič číslo 2. Mají desítky genderů, říká Putin.
Faktem zůstává, že většina ruské společnosti restrikce vůči LGBT+ komunitě schvaluje. V průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Centr zveřejněném už v říjnu 2021 upírá 69 procent Rusů svým spoluobčanům právo na vztah s osobou stejného pohlaví. Kladně se k těmto partnerstvím staví jen respondenti do 24 let, konkrétně 53 procent z nich. V dalších věkových skupinách podpora takových vztahů prudce padá.
Zatímco na Západě předsudky vůči LGBT+ komunitě postupně slábnou, v Rusku je tato komunita vnímaná stále hůř. Ještě v roce 2003 pohlíželo na osoby s homosexuální orientací s nechutí a se strachem jen 21 procent Rusů, kdežto u 45 procent nevyvolávaly žádné emoce. V roce 2021 už vnímalo takové osoby negativně 38 procent respondentů a pouze 32 procent vůči nim zastávalo neutrální postoj.
Mladiství v zajetí osamělosti a šikany
Ještě o něco silnějšímu tlaku než zbytek ruské LGBT+ komunity jsou vystaveni teenageři. „Dopisy, které dostáváme ve skupině Děti 404 ke zveřejnění, spojuje několik témat,“ líčí Andrej Kuzněcov. „Jedním z nich je osamělost. Velmi málo LGBT+ dětí v Rusku se může pochlubit podporou rodičů, natož možností komunikovat s někým sobě podobným. LGBT+ mladiství trpí izolací i tím, že nemohou hovořit o svých problémech v pozitivním kontextu. Tento problém je nejostřejší v regionech, v řídce osídlených oblastech, daleko od velkoměst.“
„Když se teenageři snaží získat pomoc, často naráží na neprofesionalitu školního psychologa. Ti mnohdy podléhají svým náboženským nebo zkrátka jen tradicionalistickým názorům a jimi interpretují situaci. Anebo nemají dostatečné zkušenosti či vzdělání na to, aby mohli vést smysluplný terapeutický dialog s teenagerem,“ pokračuje.
Obzvlášť mravně prohnilý člověk je sociálně nebezpečný, šíří puch své hniloby daleko od své ložnice a svých výměšků.
Tyto dva problémy ukazují, jak bolavě v Rusku chybí struktura pro psychologickou podporu LGBT+ mladistvých.
„A k tomu tu je šikana. Toto chování, s verbálními útoky vrstevníků přecházejícími do fyzického násilí, je pro ruské prostředí vůbec charakteristické. O to víc jsou šikaně vystaveni LGBT+ mladiství,“ dodává koordinátor skupiny Děti 404.
Netolerance jako tradiční hodnota
V průzkumech dobře patrný posun k netoleranci vůči LGBT+ komunitě je přiživován i státním prosazováním takzvaných tradičních hodnot. O co přesně jde, definuje Strategie národní bezpečnosti Ruské federace zveřejněná v červenci 2021:
„Mezi tradiční ruské duchovně-mravní hodnoty patří především život, důstojnost, práva a svobody člověka, patriotismus, občanské vědomí, služba Vlasti a odpovědnost za její osud, vysoké mravní ideály, pevná rodina, tvůrčí práce, upřednostňování duchovna před materiálnem, humanismus, milosrdenství, spravedlivost, kolektivismus, pomoc bližnímu a vzájemná tolerance, historická paměť a kontinuita generací, jednota národů Ruska,“ stojí v dokumentu.
Při pohledu na uplynulý rok není těžké uhádnout, jaké hodnoty ruský režim skutečně preferuje a jaké naopak slouží jako vznešená vycpávka.
„Vláda už dávno prosazuje dělení ‚my versus Západ‘. Za Západ se označují jakékoliv země, které se nám nelíbí – USA i Evropa. Pokud na Západě něco je, tak ‚u nás‘ nic takového být nesmí, protože jsme jiní. Pokud na Západě existuje podpora LGBT+ a stejnopohlavních svazků, tak ‚u nás‘ k tomu nikdy nedojde,“ říká spisovatelka Jelena Klimova.
Prezident Putin to ve svých projevech neustále zdůrazňuje. Například při setkání s matkami vojáků bojujících na Ukrajině hovořil o zemích s ‚jiným kulturním kódem‘, kde ‚už ani neví, co je to máma‘, ‚jsou tam jen rodiče číslo jedna a dva‘, ‚mají tam desítky genderů‘ a ‚nějací transformovaní – ani nevím, o čem to mluví‘. Tohle má v hlavě prezident. Je jasné, že my tam žádné místo nemáme,“ podotýká Klimova o ruských LGBT+ lidech.
Nenávistí proti „novému světovému pořádku“
Velký vliv na vnímání LGBT+ komunity má v Rusku pravoslavná církev. Ta je v zemi považována za sakrálního nositele tradičních hodnot.
Při projednávání novely zákona o takzvané propagaci homosexuality prohlásil tiskový mluvčí pravoslavné církve Vladimir Legojda, že by nikdo neměl být trestán ani ponižován. Vztahuje se to dokonce i na „zbloudilé ovečky“. Má to ale své meze.
„Církev káže chovat se ke všem s láskou. Dokonce k těm, kteří podle našeho názoru hřeší. Rozlišování mezi hříchem a hříšníkem je základem křesťanského vztahu k člověku. Ale předvádění vlastního hříšného chování nebo pokusy zapojit do něho ostatní musejí být legislativně potlačovány,“ uvedl Legojda.
Dlužno říct, že jde pořád o jeden z mírnějších výroku vůči ruské LGBT+ komunitě. Ruská pravoslavná církev svou vyhraněnou pozici vůči lidem jiné sexuální orientace nijak neskrývá.
Čtěte také: „Svádíme na Ukrajině boj se satanem,“ hlásá ruská pravoslavná církev
„Hřích není soukromou záležitostí jednotlivce. Obzvlášť mravně prohnilý člověk je sociálně nebezpečný, šíří puch své hniloby daleko od své ložnice a svých výměšků. Soudobý nový světový pořádek, kterému Rusko vyhlásilo válku, vyžaduje nového člověka. Nový člověk, nositel nových světových dějin, musí mít novou etiku. A to je právě sodomská etika nového člověka. Nevěstka babylonská si žádá, aby člověk byl duševně prázdný a mravně poskvrněný,“ rozohnil se přímo na zasedání Státní dumy protojerej Andrej Tkačov.
Teď bude ruská LGBT+ komunita zřejmě čelit enormnímu tlaku a cíleným homofobním kampaním. Obávají se toho i sami její členové.
„Po uzákonění zákazu takzvané propagace homosexuality podle mě přijdou monstprocesy s ohromnými pokutami. Budou to cílené akce, iniciované obzvlášť aktivními homofoby,“ uzavírá Andrej Kuzněcov ze skupiny Děti 404.
