
Počínání ruských žoldáků v Mali je provázeno masakry civilistů i zasetím politických rozkolů do jádra vládnoucí junty. Jak reaguje malijská vláda, a jak Moskva?
První žoldáci Wagner Group dorazili do Mali v lednu 2022. Jejich oficiálním úkolem bylo pomoct vojenské juntě v protiteroristickém boji. O tři a půl roku později skupina odchází s tvrzením: „Mise splněna.“
To by znamenalo ruský úspěch v zemi, kde Putinovi evropští nepřátelé selhali. I „prozatímní“ prezident země Assimi Goïta, který si letos prodloužil vládu do roku 2030, obviňoval francouzskou armádu a mírové síly OSN ze strachu bojovat. Rusové měli být podle jeho představ odvážnější.
Zprvu to tak opravdu vypadalo. V roce 2023 wagnerovci pomohli armádě dobýt město Kidale na severu země a zdálo se, že bezpečností situace se zlepší.
Čtěte také: Džihád je základ státu. Jak posilují islamisté v Sahelu
Ve skutečnosti šlo o strop wagnerovského snažení. Úmrtí způsobená džihádisty narostla v letech 2022 až 2024 na v průměru 3135 mrtvých ročně, což je alarmující rozdíl oproti minulým desetiletím – za francouzské vojenské přítomnosti měli džihádisté na svědomí v průměru 736 obětí za rok.
V zemi však dříve působilo na pět tisíc francouzských vojáků a dvanáct tisíc příslušníků mírových sil OSN. Oproti tomu Rusové měli v Mali jen dva tisíce lidí.
Do země přitom vstoupili oproštěni od koloniální minulosti a často poukazovali právě na zločiny evropských vojáků. S tím souznělo i vedení malijské armády, které si na aroganci Francouzů stěžovalo dlouhodobě.
Jenže wagnerovci byli ještě horší.

Podle reportu The Sentry znamenalo jejich angažmá „kaskádu operačních selhání“ a ruští žoldáci se postupně stávali „impulzivnějšími a násilnějšími“.
Jeden z válečných zločinů se odehrál už krátce po jejich příchodu v březnu 2022. Ve městě Moura povraždili více než pět stovek civilistů a znásilnili nejméně 58 žen a dívek.
Jejich chování pak nahrávalo džihádistům. Vůdce islamistické skupiny Katiba Macina Amadou Koufa prohlásil, že násilí wagnerovců pdodnítilo místní, aby se přidali k tamnímu džihádu.
Loni v červenci pak wagnerovci utrpěli historicky největší africký debakl. Konvoj žoldáků a armády byl rozprášen tuarežskými povstalci a džihádisty. Ke spojení dvou málokdy spolupracujících stran vedlo opět působení ruských žoldáků v zemi.
Následně teroristé zaútočili na letiště v Bamaku, kde povraždili přes sto lidí, zatímco wagnerovci útoku jen přihlíželi. Nedostali totiž zaplaceno.
S prací Rusů nejsou spokojeni ani důstojníci malijské armády. Začátkem srpna jich bylo třicet zatčeno, protože Rusové jsou napojeni na ministra obrany Sadio Camara, kterému se přezdívá „muž Moskvy v Bamaku“.
Jeden nejmenovaný malijský voják činnost Wagner Group dokonce přirovnal k francouzské operaci Barkhane, což je v sahelském kontextu velká urážka.
Čtěte také: Nejde jen o wagnerovce. Jak se Rusko snaží destabilizovat nás skrze Afriku
Angažmá v Mali je neúspěchem i pro samotnou žoldnéřskou skupinu. Jejím hlavním cílem bylo zabezpečení přístupu ke zlatu, ale to se nepovedlo, protože vláda jejich žádosti o koncese těžby opakovaně zamítala.
Bez peněz z nerostných surovin se pak Wagner Group stala závislou na ruských státních dotacích. Nové žoldácké kontrakty podepisuje Mali s Africa Corps, což je rebranding wagnerovců spadající jasně pod gesci ruského ministerstva obrany.
Africa Corps nicméně v Mali zůstávají a ekonomické vazby země s Ruskem zdá se posilují – založena byla například rafinérie zlata SOROMA-SA, kterou spoluvlastní ruská korporace Yadran.
Moskva se tak snaží zahladit zločiny wagnerovců novým jménem a slibuje disciplinovanější nasazení žoldáků. Jde však o stejné lidi a od ruského zapojení si klid neslibují ani části malijské armády.
Země prozatím zůstává vůči Západu nepřátelská, avšak další ruské působení může tenhle sentiment změnit. Otázkou je, kolik škody do té doby stihne Kreml napáchat.