Druhý nejlidnatější kontinent má zanedbatelný podíl na světových emisích. Přesto stojí právě jeho obyvatelé v první linii boje s klimatickým nepřítelem. O šancích na lepší planetu jsme se bavili s Nigerijcem Aliyuem Umarem Sadiqem, jenž se těmto otázkám věnuje.
Ať už jsme strávili letošní léto kdekoli, dozajista jsme pocítili dopady klimatické změny. Evropu zachvátily lesní požáry, vlny veder a další katastrofy, které se staly již koloritem. Klimatická krize je ale globální problém.
Lidé, kteří žijí v Africe, se s dopady extrémního sucha, s bouřemi a horkem potýkají již desítky let. A ve viníkovi mají jasno. Jsou jimi historicky nejvíce znečisťující země. Spojené státy americké, Čína a země EU.
Logo ropné společnosti Shell pak například pro Nigerijce představuje hmatatelné zlo. Proč? I to Voxpotu popsal klimatický aktivista Aliyu Umar Sadiq. Potkali jsme se při jeho návštěvě Česka v rámci vzdělávací akce Ministerstva zahraničních věcí.
Mladí lidé v Africe si nyní mnohem více uvědomují situaci a chápou, že mohou docílit změny. Chtějí pozvednout hlas pro klimatickou spravedlnost.
V přírodě, na Vysočině, obklopeni vyschlou půdou a mrtvými stromy jsme si povídali ještě o mnohem horších scenériích. Ale také o tom, jak vypadá názor afrických klimatických hnutí. Ta už jsou často unavena slibováním podpory a arogancí Západu. Snaží se proto prosadit řešení pocházející přímo z kontinentu.
Sadiq vnímá Afriku jako klíčový světadíl, protože mladá generace si je prý problému vědoma a politici ji potřebují ke zvolení. Jak vypadá boj za obyvatelnou planetu v Africe?
V Evropě můžeme vidět hodně aktivistů, kteří se přilepují k silnicím, barvou natírají různá umělecká díla a podobně. Děje se to i v Africe?
Ano, dost. Před několika lety tomu tak nebylo, ale nyní se mladí lidé začali přidávat ke klimatickým hnutím. V Africe jsou totiž často bezprostředně vystaveni klimatickým katastrofám. Došlo k nim nejen u nás v Nigérii, ale v celé Africe.
Čtěte také: 70 let boje za detox planety: Klimatická hrozba zůstává, taktiky jejích popíračů se mění
Loni na COPu (konference OSN o změně klimatu; pozn. redakce) v Egyptě jsme mohli vidět, že většina kampaní byla vedena Afričany. A to jednoduše proto, že změna klimatu Afriku tvrdě zasahuje. Přitom se na globálních emisích podílíme pouhými čtyřmi procenty. Jenže stále nevidíme žádná řešení. Zasáhlo nás to a zatím nejsme schopni se s tím vyrovnat, a to je důvod, proč se mladí lidé angažují.
Jaké názory a naladění u takových lidí panuje?
Globální Sever na konferencích typu COP učinil závazky ke zmírnění klimatické změny nebo k přizpůsobení se jí, ale my chceme výsledky. Říkáme: Vyřešte ten problém, který způsobujete. Snižte své emise tam, kde je snižujeme my. Přestaňte nás konečně žádat, abychom snižovali naše znečištění, zatímco vy nadále škodíte planetě. Způsobujete více a více klimatických katastrof, zatímco lidé v Africe i jinde trpí.
My nemáme infrastrukturu pro zvládání znečištění a všech jeho dopadů. Vy máte naopak nějakou formu příznivého prostředí, které vás udržuje mnohem více ve výhodě. Takto to mnoho lidí vnímá.
Průběžný součet emisí CO₂ produkovaný fosilními palivy a průmyslem od roku 1750.
A jsou to opravdu zejména mladí lidé. Zrovna nedávno jsem vedl kampaň a mobilizovali jsme přes 70 dobrovolníků, kteří měsíc šířili poznatky o klimatické spravedlnosti. Byli přitom z různých profesí. Vidí prostě potřebu pozvednout svůj hlas pro spravedlnost. Takže mladí lidé v Africe si nyní mnohem více uvědomují situaci a chápou, že mohou docílit změny.
Dvě červené vlajky
Evropská unie po afrických státech nejprve požadovala, aby snižovaly emise, ale s příchodem války na Ukrajině se to lehce změnilo. Najednou začala hledat fosilní náhradu za ruský plyn a ropu. Co jste si z toho vzali?
Evropani a Západ stále něco slibují a slibují. V realitě to ale nevidíme. Chce to tedy více reflexe. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou přinesla celosvětovou energetickou krizi. Tato situace přiměla více zemí globálního Severu k velkému návratu k fosilním palivům. Přitom bylo zřejmé, že nelze získat více zdrojů z Ruska a je třeba hledat alternativy.
Buď budeme využívat naše zdroje a rozvíjet Afriku, nebo zmírníme emise všichni společně. A zachráníme svět.
A tehdy to byl signál pro země v Africe, že zatímco se snaží mírnit své vlastní emise, vy v Evropě rozjíždíte získávání energie z fosilních paliv. To opravdu není dobré. Otázka změny klimatu je globální krizí. Takže když se oteplí nad rámec průměrných podmínek, neovlivní to jen jednu část planety, ale všechny. A ti, co znečišťují a tyto problémy způsobují nejvíce, mají lepší mechanismus odolnosti.
Takže jste postupovali společně s ostatními a cítíte se podvedeni?
Nigérie byla například signatářkou Pařížské dohody, kde se státy zavázaly ke zmírnění emisí. Od lesnictví přes dopravu až po industrializaci. Afričtí lídři si tehdy kladli nejen otázku, jak to budou implementovat u sebe, ale také zda u toho vydrží globální Sever.
No a pak se objevil dnes již bývalý prezident Spojených států Donald Trump. Začal vykřikovat, že klimatická změna je podvod, jen propaganda, a Washington od dohody odstoupil. USA jsou přitom jeden z největších emitentů skleníkových plynů. To pro nás byla vztyčená červená vlajka.
Spoustu Afričanů to zarmoutilo. Je to přitom další ukázka pro mladé lidi, že už toho bylo zkrátka dost. Buď budeme využívat naše zdroje a rozvíjet Afriku, nebo zmírníme emise všichni společně. A zachráníme svět.
Změnilo se něco po poslední klimatické konferenci, nebo to pro vás byly zase jen plané sliby? Neztratili jste už víru v podobné summity?
Víceméně ztratili. Co se stalo na posledním COPu? Bylo to jen vyjednávání za vyjednáváním. Následně proběhla velmi dlouhá diskuse. COP se kvůli tomu dokonce musel o den prodloužit, aby se dokončily takzvané dohody. Jako velké vítězství se oznamovalo zahrnutí ztrát a škod.
Čtěte také: Sunakovi ujíždí zelený vlak. Zasekl se kvůli „britskému plynu“ v Severním moři
Na nadcházející konferenci, jež se uskuteční (ve dnech 30. 11. – 12. 12. 2023; poznámka redakce) ve Spojených arabských emirátech (SAE), se k tomu chystá vývoj finančního rámcového mechanismu. Další červená vlajka. Proč mají právě SAE hostit konferenci o změně klimatu? Jsou zemí hojně přispívající ke znečišťování. Je to vedoucí představitel ropného průmyslu. Ti se bohatství nevzdají.
Už na minulém summitu byly silně zastoupeny ropné společnosti, které hodně věcí na této akci financovaly. COP se stává političtějším. V tom smyslu, že se tam vyjednává hlavně o zájmech jednotlivých států.
Zničili jste nám přírodu, tak ji teď pomozte obnovit
Hodně se bavíme o tom, že Afričané jsou v přední linii boje s klimatickou krizí. Jaké příklady můžeme vidět v Nigérii?
Máme u nás místo, které se nazývá delta Nigeru. Tam byla v 50. a 60. letech objevena ropa. Takže do Nigérie ihned přišly mezinárodní společnosti a zahájily průzkum celé oblasti. Byly to firmy jako Shell, Total a další. Po 60 letech jejich činnosti se místa, na nichž bylo plno vegetace, přírodních zdrojů, čistá voda a mnoho živočichů, změnila v děsivou mrtvou pustinu.
Objevila se další naleziště ropy, a s tím i nové obavy. Jakmile totiž začnete těžit ropu, přijde sebranka chamtivých lidí.
Většina lidí v tamních komunitách byla závislá na rybolovu. Byla to jejich půda. Dnes, když do těchto oblastí v deltě Nigeru jdete, vidíte tam znečištěnou řeku bez ryb, mrtvou půdu nehostinnou pro jakékoli rostliny. Mnoho z původních obyvatel tedy muselo buď odejít, nebo se s touto tíživou situací smířit.
Navíc ze shromážděných dat vyplývá, že lidé žijící v zasažených lokalitách mají nyní průměrnou délku života 45 let. Je to kvůli tomu, co vdechují, jedí a pijí.
Nepředpokládám ani, že by se nějak vylepšila jejich finanční situace.
Vůbec. Oni ze své půdy neprofitují. Sice občas dostávají například stipendia, ale to na úkor celé komunity, která trpí a toto jim má zavřít pusy. Ropné společnosti v tom ničení stále pokračují. Když se vrátíme ke klimatické spravedlnosti a ztrátám a škodám, kde jsou ty kompenzace? Myšlenka přece je, že by se mělo pomoct přesně těmto lidem.
Do dnešního dne ale nedošlo k žádným konkrétním závazkům ohledně zmíněného financování a řešení celé situace. Vždy se jedná o přísliby na papíře, ale reálně to vidět není. Již dříve, během předchozích COPů, se řada zemí dohodla na poskytnutí přibližně 100 miliard dolarů rozvojovým zemím, ale ještě dnes stále nikdo neví, kdy a kam ty peníze přijdou.
V deltě Nigeru ale místní přistoupili i k jiným krokům, než je pouhé vyjednávání. Fungovala tam spousta ozbrojených skupin, které ničily ropnou infrastrukturu. Není vlastně toto jediná cesta, jak docílit změny?
Pozvednutí zbraní nebylo nikdy dobrou volbou. Celou zemi to stojí mnoho katastrof. Násilí opravdu nebylo vhodné. Bývalý prezident Umaru Yar'Adua s těmi, kteří zvedli zbraně, nakonec dospěl k domluvě. Navíc to nebyl boj s ropnými společnostmi. Byl to boj s vládou. Tito bojovníci měli totiž pocit, že vláda využívá jejich zdroje, ale neinvestuje je do nich. A tak si řekli: „My si naši ropu převezmeme.“
Čtěte také: Africký COP: Globální Jih chce odškodnění za klimatické katastrofy a kritizuje Evropu
Nakonec byla i amnestie doplněná o sliby univerzitních stipendií, budování komunitních center a tak dále. A světe div se, Yar'Adua ty sliby splnil. Až postupem času se diskuse změnila. Lidé nyní nepozvedají zbraně, aby bojovali proti vládám, ale aby bojovali proti ropným společnostem. Celkově se ale takové případy rapidně snížily díky lepším bezpečnostním opatřením.
Satellite images showing Illegal oil refineries and impact on mangrove vegetation in Nigeria's Niger Delta Region pic.twitter.com/OuFeqZvh8v
— Murtala (@Murtalaibin) October 25, 2023
Satelitní snímky na platformě X ukazují nelegální ropné rafinerie a jejich dopad na tropickou vegetaci v oblasti delty Nigeru
Delta Nigeru ale není jediné místo, kde se v Nigérii nachází ropa. Jak to vypadá v dalších lokalitách?
V loňském a letošním roce se bohužel objevily další oblasti s nalezišti ropy. Z toho vyplývají obavy, že se situace může opakovat i tam. Jakmile totiž začnete těžit ropu, přijde sebranka chamtivých lidí.
Západ nám dá peníze na obnovitelnou energii, ale musíme je vrátit v nákupech zboží, které nám určí. Nedají nám poznatky, jen finální produkt.
Velký problém spočívá i v tom, že Nigérie je na této černé tekutině závislá jako na hlavním zdroji příjmů. Ropa ostatní výnosy zabila. Měli jsme zemědělství, máme zlato, vápenec a další suroviny. Nyní tedy musíme zajistit, že ropa neunikne a že nedojde ke znečištění. Čeká nás dlouhá cesta.
Klimatická změna ale nenahrává ani rozvoji zemědělství.
To ne, ale z pohledu brzdění změny klimatu je to mnohem lepší způsob obživy. Klimatická změna je pak plná paradoxů. Farmáři v severní části Nigérie nyní sice mají díky vyšším srážkám větší výnosy, ale déšť zase nejde jako dřív předpovídat. Už ho prostě nelze v určitém ročním období očekávat. I takto klimatická krize ovlivňuje živobytí. Celkově pak prohlubuje chudobu a mnoho lidí kvůli ní čelí zdravotním problémům.
Na vypořádávání se s některými dopady nepříznivého klimatu ale západní společenství globálnímu Jihu často přispívá. Jsou i s tím nějaké problémy?
Program financování je podmíněn tím, že je vám řečeno, co s penězi máte udělat a jak je použít. Ze strany Západu je nám diktováno, že mají jít na obnovitelnou energii, ale nejsou nám k tomu dány poznatky ani technologie. Je jen poskytnuta nabídka finálního produktu, který máme koupit. Takže dostaneme peníze, ale musíme je vrátit v nákupech zboží, které nám určí třeba EU.
Čtěte také: Summit bez jídla a bez vody je smutnou metaforou klimatické krize, říká delegátka COP27
Musíme například investovat do solární energie, ale získávat nové fotovoltaické články můžeme jen od určitých firem. Afrika musí mít vlastní technologie, vlastní znalosti, které může náležitě využít k řešení svých problémů, a ne čekat, až to přijde z globálního Severu.
Kdo jiný než my
V Evropě také mezi mnohými aktivisty panuje představa, že je vlády neposlouchají a nereprezentují. Jak je tomu u vás?
Jasně, jako mladý člověk jsem omezen, ale pokrok tu je. V Nigérii máme například nově zákony o změně klimatu a úřad, který řídí implementaci řešení. A třeba tohle léto jsme měli obrovskou kampaň za to, aby byl jako ministr životního prostředí dosazen někdo kompetentní. A v rámci možností se to povedlo.
Takže naději ve změnu jste ještě neztratil?
Nemůžu říct, že bych ztratil naději. Naděje tu je. Myslím si ale, že by se na tom úsilí o změnu mělo podílet více lidí. To povede k zesílení hlasu a vláda si uvědomí, že je to zásadní problém. Tohle je podle mě to správné nastavení.
Navíc i před nigerijskými prezidentskými volbami měl každý kandidát v programu nějakou část o klimatické změně. A to vidím jako krok dopředu. Samozřejmě Afrika má velký problém s korupcí, ale i to se dá změnit.
