Ukrajinou se šíří znepokojivý trend. Ruská rozvědka najímá mladé Ukrajince a Ukrajinky pro sabotáže uvnitř země. Co se tváří jako nenápadné záškodnictví, jsou ve skutečnosti sebevražedné atentáty. A dobrovolníci nemají tušení, do čeho jsou vtažení.
Devatenáctiletý Oleh žije na východě Ukrajiny. Při hledání jakéhokoliv melouchu objevil na telegramovém kanálu „Práce na Ukrajině“ nabídku s lákavou finanční odměnou.
Vycestuje na západ země, vyzvedne batoh s kanystrem plným barvy, potřísní jí policejní stanici, akci zdokumentuje a uteče. Odměna? Tisíc dolarů.
Zdálo se, že jde o jednoduchou práci, Oleh k ní ale raději přizval ještě svého kamaráda Serhije. Když však na začátku února dorazili do Rivne a otevřeli ruksak před stanicí, zhrozili se. Místo nádoby s barvou v něm našli podomácku vyrobenou bombu s odpalovacím přístrojem v podobě připojeného telefonu.
Kdyby mobil zazvonil, výbušné zařízení by explodovalo a z mladých mužů by se stali nedobrovolní sebevražední atentátníci. Podobné příběhy se totiž na Ukrajině množí – a podle investigativy britského deníku The Guardian za nimi stojí ruská rozvědka.
Ruská sabotážní kampaň prozatím podle ukrajinských bezpečnostních složek stála více než deset lidí život, nebo jim přivodila zranění.
Čtěte také: Jak poznat zrádce. Ukrajina tvrdě trestá nejen kolaboranty
Jedná se o součást stínové války vedené paralelně s konfliktem na frontě. Jejím cílem je podkopat jednotu ukrajinské společnosti a vyvolat nestabilitu a pocit, že jsou Ukrajinci a Ukrajinky válkou unavení a dávají to najevo.
„Kurátoři“ – lidé, kteří často ještě dospívající „agenty“ vyhledávají a pracují s nimi – postupují obvykle stejným způsobem. Mladým Ukrajincům nabídnou přes Telegram peníze a o svém zaměstnavateli, ruské rozvědce, se obvykle nezmíní. Tuto informaci využívají až jako nástroj k vydírání.
Začínají jednoduchými úkoly: například fotografováním úředních budov či vyvěšením pár podvratných plakátů v rodném městě.
„Někdy jdou cestou výhružek, jindy jsou milí a podpůrní. Záleží, jaký kurátor má agenta na starost,“ popsal Guardianu mluvčí ukrajinské zpravodajské služby SBU.
Najaté teenagerce z Ukrajiny například Rusové poslali malware, skrze který dostali přístup k obsahu jejího telefonu, mimo jiné intimním fotkám a videím. Kurátor jí následně vyhrožoval, že materiály zveřejní, pokud nebude dívka spolupracovat.
SBU zatím neví, kdo konkrétně stál za nezdařeným útokem na policejní stanici v Rivnu – kdo „kurátoroval“ Oleha a Serhije. Pravděpodobně šlo o člověka z řad rozvědek GRU nebo FSB, případně o osobu jimi najatou.
Mladí muži nyní čekají ve vazbě na soudní proces, kdy jim hrozí až jeden rok za mřížemi. Oleh si přitom není jistý, jestli chce přiznat vinu – trvá na tom, že si neuvědomil, že pracuje pro Rusy, ani že by jeho činy mohly vést ke krveprolití. Partnerka mu mezitím oznámila, že na kontakt s ní i jejich dítětem má zapomenout.
Sabotážní kampaň běží na Ukrajině ve velkém a evropské zpravodajské služby se teď zabývají otázkou, zda ji Rusko neplánuje vyvézt na Západ.
V Evropě už k několika – například žhářským – útokům s vazbami na ruské rozvědky došlo. Ne s cílem prolévat krev, ale vyvolat chaos. Ukrajinský zdroj The Guardian z bezpečnostních složek ale uvedl, že to se může změnit.
Čtěte také: Válka míří do nové etapy. Jsme připraveni na další Vrbětice?
„Ukrajina je testovacím polem pro ruskou konvenční i hybridní válku,“ konstatoval zdroj.
„Podívejte se na kybernetické útoky, žhářství, sabotáže na železnici. Nejdřív si je vyzkoušejí tady – a pak je provedou v západních zemích,“ varuje.
