• Analýzy
  • 15. července 2020

Smrtící rána indiánům. Koronavirus decimuje brazilské původní obyvatele.

František Kalenda / Úvodní foto: Glenn H. Shepard
Nový koronavirus řádí v Brazílii už několik měsíců – jihoamerický obr je v současnosti po Spojených státech druhou nejvíce zasaženou zemí na světě s více než sedmdesáti tisíci oběťmi a bezmála dvěma miliony nakaženými. Přestože se Covid-19 dotkl v podstatě všech společenských vrstev a posílá ke dnu už tak dlouhodobě stagnující národní hospodářství, existují skupiny, pro které současná epidemie představuje doslova existenční hrozbu.

Zřejmě nejpalčivěji se to týká původních obyvatel včetně desítek takzvaně izolovaných kmenů, které se rozhodly (a podle brazilské ústavy na to mají právo) žít v co nejmenším kontaktu s okolním světem. Právě brazilští „indiáni“, kterých celkově zbývá jen něco přes osm set tisíc (tj. zhruba půl procenta populace), podle dostupných statistik na nemoc umírají dvakrát častěji než zbytek obyvatel.

Prudké šíření nemoci i do těch nejodlehlejších koutů země se navíc přidává k dalším hrozbám, které brazilský stát dlouhodobě neřeší a za vlády prezidenta Jaira Bolsonara je dokonce aktivně podporuje – především jde o stále narůstající aktivity nelegálních těžařů dřeva a vzácných kovů a s nimi úzce související odlesňování Amazonského pralesa.



Online premiéra reportáže z hořící Amazonie se blíží. Lístek si můžete pořídit už teď ➡️ zde ⬅️.

Historická metla

Historická zkušenost původních obyvatel amerického kontinentu s nemocemi zavlečenými zvenčí je opravdu neblahá. Většina evropských čtenářů si nejspíš vybaví epidemie neštovic a spalniček, které krátce po „objevení“ Ameriky usmrtily na devadesát procent indiánů. V případě Brazílie však není potřeba jít tak daleko do minulosti. 

Choroby šířené díky kontaktu s nově příchozími (nejčastěji právě těžaři, ale třeba i misionáři) devastovaly celé kmeny ještě ve druhé polovině 20. století. Odhaduje se, že například epidemie spalniček v 50. letech zahubila až třetinu indiánů z kmene Janomamů a dalších 14 procent na stejnou nemoc zemřelo mezi lety 1987-1990 v souvislosti s nárůstem nelegálních těžebních aktivit. 

Ničivá byla často i úplně obyčejná chřipka, která se mezi původními obyvateli šířila kvůli stavbě silničních komunikací nebo třeba prostřednictvím pracovníků brazilské agentury FUNAI (Fundação Nacional do Índio – Národní indiánská nadace), jejichž hlavním úkolem je paradoxně indiány chránit. Ostatně brazilské úřady na ochranu původního obyvatelstva jsou i zdrojem prvního zdokumentovaného případu koronaviru mezi nimi – dvacetiletou dívku z kmene Kokama nakazil lékař vyslaný zvláštním sekretariátem pro indiánské zdravotnictví při federálním ministerstvu zdravotnictví.

Proč umírají tak často?

Od té doby se koronavirem nakazilo nejméně dvanáct tisíc indiánů v různých částech Brazílie, přičemž se předpokládá, že skutečné číslo musí být podstatně vyšší. Testování je totiž na autonomních indiánských územích ještě méně dostupné než ve zbytku země, kde i tak ve světovém srovnání zoufale zaostává.

Původní obyvatele přitom trápí mnohem vyšší smrtností než zbytek populace – na virus jich podle statistik ministerstva zdravotnictví umírá 9,6 procent, zatímco mezi ostatními Brazilci jsou to 4 procenta. Takto vysoká čísla v obou případech odráží kolabující zdravotní systém a opět i nedostatek testů, protože odhadovaná smrtnost Covid-19 je mnohem nižší.

Mimořádná zranitelnost původních obyvatel je ale způsobena řadou dalších faktorů. Příslušníci kmenů žijících v izolaci jsou ohroženější z podstaty věci, protože neprošli žádným očkováním a jejich imunitní systém nebyl vystaven běžným chorobám včetně již zmíněné běžné chřipky. K tomu je třeba i mezi neizolovanými indiány připočíst velmi komunitní způsob života – rodiny spolu běžně sdílí jídlo a zpravidla i bydlení pod jednou střechou a jediný nakažený tak snadno rozšíří virus do celé komunity. 

A pak jsou tu samozřejmě obrovské, pro českého čtenáře těžko představitelné vzdálenosti: na indiánských autonomních oblastech bývá přístupná jen ta nejzákladnější zdravotní péče, rozhodně ne tolik potřebné jednotky intenzivní péče s ventilátory, které jsou obecně k dispozici pouze v hlavních městech jednotlivých států nebo na pobřeží, nikoli ve vnitrozemí. Pokud už se původní obyvatelé žijící mimo velká města dostanou do nemocnice, bývá to po mnoha hodinách nebo i dnech náročné cesty.

„Bolsonaro chce využít epidemie k tomu, aby původní obyvatele vyhladil,“ domnívá se náčelník kmene Kayapó. Foto: Glenn H. Shepard

Žádný plán

Vzhledem k nebezpečí, které epidemie obecně a Covid-19 konkrétně pro původní obyvatelstvo představují, by se dal předpokládat zájem brazilských úřadů alespoň na zpomalení jejich šíření a snížení dopadů. Jenže opak je pravdou a zdá se, že jednotlivé státy a ani brazilská federální vláda nemají konkrétní plán, jak postupující katastrofě zabránit. Nepřijímají ani žádná zvláštní opatření, k jakým je zástupci původních obyvatel vyzývají, jako by bylo například aktivní vyhledávání a izolace nakažených nebo vyhnání desítek tisíců nelegálních těžařů.

Prezident Jair Bolsonaro, který tak jako tak nebezpečí koronaviru dlouhodobě relativizuje a bojkotuje i aktivity na místní úrovni, se ostatně k ohrožení původních obyvatel nikdy veřejně nevyjádřil a mnoho kmenových vůdců i představitelů domorodých organizací ho podezřívá, že mu co nejvyšší počet indiánských obětí vyhovuje. „Bolsonaro chce využít epidemie k tomu, aby původní obyvatele vyhladil,“ domnívá se náčelník kmene Kayapó, Raoni Metuktire. 

O „systematickém opomínání“ mluví i advokát Luiz Eloy z kmene Terena, který původní obyvatele zastupuje v žalobě u Nejvyššího soudu – brazilský stát podle jejich stížnosti v době koronaviru nechrání zdraví svých obyvatel, jak zaručuje ústava, a může zapříčinit vymření celých kmenů. „I když se virus na indiánských území šíří stále rychleji, vláda nepřišla s žádným plánem, jak tomu čelit. Místo toho přijala opatření, která dále ohrožují území i životy původních obyvatel,“ popisuje Eloy.

Stát jako nepřítel

Podezření vůči Bolsonarovým špatným úmyslům je mezi původními obyvateli o to větší, že jeho vláda vůči nim od samého počátku podnikala řadu nepřátelských kroků a sám prezident dávno před svým zvolením proslul řadou nelichotivých výroků na adresu indiánů. Mimo jiné opakovaně vyzýval k jejich asimilaci, slíbil zcela zastavit vytváření dalších autonomních oblastí a podporuje těžbu dřeva a surovin, která často přímo i nepřímo vede ke smrti původních obyvatel – těžaři je ohrožují nejen nemocemi, ale i násilím, když s pomocí zbraní zabírají celé indiánské vesnice nebo zabíjí protestující aktivisty a kmenové vůdce.

Situace původního obyvatelstva byla v tomto ohledu složitá vždy, za rok a půl Bolsonarovy vlády se ale ve všech myslitelných ohledech zhoršila s tím, jak nový prezident úmyslně oslabil úřady zřízené na ochranu indiánů a životního prostředí a dal těžařům najevo, že proti nim stát nebude nijak zvlášť zasahovat. Mnohem volnější ruku dostali také evangelikální misionáři, kteří se protiprávně pokouší působit mezi izolovanými kmeny a nejednou jsou pro ně původci ničivých nemocí.

Následkem Bolsonarovy politiky se neustále zvyšuje množství vpádů na indiánská území, roste i počet vražd a rekordním tempem postupuje odlesňování Amazonského pralesa, který podle odborníků právě indiáni chrání nejlépe a samozřejmě je pro ně domovem. Ne náhodou tak dnes původní obyvatelé v Brazílii bijí na poplach a varují, že jim hrozí s tichou podporou státu genocida, kterou nový koronavirus ještě urychluje.

Požár Amazonského pralesa ve vašem obýváku? Lístek na premiéru získáte kliknutím na obrázek: