Planeta

02. 02. 2024, 15:43

Suchý únor v době klimatické krize. Katalánsko zavádí limity na vodu

Filip Brychta

Vyschlá vodní nádrž Pantà de Sau v Katalánsku / Zdroj: Shutterstock

Ve španělském regionu už na konci zimy panuje pekelné sucho, takže místní vláda omezuje vodu pro firmy i jednotlivce. Evropští politici mezitím polevují v klimatické politice a doufají, že tím utiší protestující zemědělce. Bez vody a přírody se ale nevypěstuje vůbec nic.

Téměř osm milionů obyvatel Katalánska má od čtvrtka zakázáno umývat auta nebo napouštět bazény. Nádrže vody klesly na 16 procent své kapacity, takže byl kvůli suchu vyhlášen výjimečný stav.

Další opatření zahrnují snížení spotřeby v zemědělství a průmyslu, ale také omezení denního přísunu vody na obyvatele. Za dodržování předpisů odpovídají místní radnice a v případě porušení mohou čelit vysokým pokutám. Je přitom možné, že se omezení budou dál zpřísňovat.

„Stále neprší,“ konstatuje pekařka Anna Casòliva Freixe z města Berga pro BBC. „Potřebujeme vodu k pečení chleba – k výrobě těsta. Ale také do praček nebo sprch u nás doma,“ popisuje své úvahy o možných dopadech na každodenní život.

Politici od Berlína po Paříž se snaží získat protestující na svou stranu tím, že oslabují klimatickou politiku.

Srážky jsou totiž podprůměrné už delší dobu, přesně 40 měsíců v kuse. Podle Anny Barnadas, poradkyně katalánské vlády pro klima, nelze určit jako jediného viníka změnu klimatu, na to je příliš brzy.

Klimatická změna nezpůsobuje všechna sucha, ale teplejší atmosféra zhoršuje období bez srážek. Evropa se pak otepluje dvakrát rychleji než ostatní kontinenty.

Pokrytectví v politice

V metropolích západní Evropy mezitím ve velkém protestují zemědělci. Ti musí dodržovat procesy šetrné k přírodě, zároveň na ně změny klimatu přímo dopadají.

Přestože se hlavní příčiny demonstrací v jednotlivých zemích liší, mnozí z nich si stěžují na přílišnou byrokracii i na nedostatečné dotování proměny zemědělství. Protesty se tak dají číst jako požadavek na vyšší uznání a odměny za jejich práci.

@voxpotcz 🚜 Evropští zemědělci protestují. Ve Francii blokují traktory Paříž, v Bruselu hoří ohně před Evropským parlamentem. Policie se snaží zvládnout situaci vodními děly – farmáři ale mají hnůj. #eu #greendeal #protest #protesty #zemedelci #traktor #brusel #pariz #voxpot #zpravy ♬ původní zvuk – VoxpotCZ

Na první pohled si zemědělství už teď od EU přijde na štědré prostředky. Z unijního rozpočtu má dostat 386,7 miliard eur – asi třetinu všech financí.

Jenže peníze jsou rozdělovány na základě počtu obdělávaných hektarů, což v důsledku znamená, že přibližně 80 % financí směřuje ke 20 % zemědělců – těm největším a nejbohatším.

Avšak politici od Berlína po Paříž se snaží získat protestující na svou stranu tím, že oslabují klimatickou politiku.

První příklad se odehrál ve středu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen za jásotu krajní pravice požádala členské státy, aby o rok posunuly zavedení pravidla na ochranu biodiverzity a zdraví půdy. Podle něj měli zemědělci nechat 4 procenta orné půdy bez produkce, nebo na 7 procentech vysázet tzv. meziplodiny.

Čtěte také: Traktory táhnou na Paříž. Uhasí nový premiér protesty zemědělců?

Zmírnění ekologických opatření však jen přilévá olej do klimatického ohně a ohrožuje zejména zemědělce. Právě sucho v Katalánsku je možnou ukázkou budoucího trendu v pěstování plodin, kdy se farmáři budou muset stále více potýkat se suchy, požáry nebo nenadálými záplavami, které pustoší evropský kontinent.

Zatímco politici stále hlasitěji volají po pauze v tvorbě „zelených“ zákonů s odkazem na ekonomické problémy a znepokojené voliče, vědecká komunita a klimatická hnutí si stojí za tím, že se v ochraně klimatu musí dělat více.

Evropská vědecká poradní rada pro změnu klimatu – 15členný panel špičkových odborníků – předložil v půlce ledna evropským politikům nemilé vysvědčení. V reportu tvrdí, že snižování emisí se musí zrychlit a důraz kladou i na zemědělství. Podle nich je úsilí o zastavení znečištění z tohoto sektoru nedostatečné.

Klimatická krize protestům neustoupí

Nepříznivá situace v podnikání ale žene zemědělce k protestům. To z nich udělalo dosud nejhlasitější skupinu protestujících proti evropské klimatické politice. Většina vlád se pak snažila dát najevo, že je podporuje. Farmáři totiž mají na své straně sympatie většiny populace.

Protest zemědělců ve Francii v roce 2021 / Philippe Montigny / Shutterstock

V červnu navíc proběhnou volby do Evropského parlamentu a boj o voliče probíhá na plné obrátky. „Macron je pod tlakem Marine Le Pen. Von der Leyen zase usiluje o druhé funkční období a tak jsou oba nuceni se podřídit,“ myslí si odborník Pieter de Pous z klimatického think tanku E3G.

Zatímco se tedy stupňuje míra násilí a odsuzování klimatických aktivistů, zemědělci se k blokování silnic povzbuzují, protože to může politikům zaručit hlasy z venkova. Avšak v tom, zda se naštvání proti klimatické politice přenese i do jiných odvětví, se pozorovatelé rozcházejí.

Čtěte také: Sucho, požáry i řícení skal. Jaká léta Evropu čekají s klimatickou krizí?

Zatímco evropští politici postupně dělají malé ústupky v ochraně klimatu, zůstává s námi jeden nepříjemný fakt – bez přírody nemůže být žádné zemědělství.

Konzervativní a krajně pravicoví politici tedy slibují zemědělcům bezpečnost a stabilitu. Ale na planetě, kde kolabuje klima i celé ekosystémy, nic takového neexistuje.