Bezdůvodné ničení domů, nejasně vymezené zóny i střelba do civilistů. O čem vypovídají izraelští vojáci, kteří se vrátili z Gazy?
Úmyslně, metodicky a systematicky zničit vše.
Tak podle výpovědí ve zprávě neziskové organizace Breaking the Silence zněly rozkazy, které izraelské jednotky obdržely během operací v Pásmu Gazy.
Někteří veteráni izraelské armády se rozhodli promluvit o vytváření „zóny zabíjení enormních rozměrů“ podél hranice mezi Izraelem a Gazou. Nárazníková oblast, široká až jeden a půl kilometru, podle dostupných údajů zabírá až třicet pět procent zemědělské půdy v Gaze.
Průběh operací v oblasti popisují sami vojáci, kteří se jich účastnili.
„Ráno jsme vstali a každá četa dostala pět, šest, někdy sedm domů, které měla zničit,“ popsal jeden z veteránů.
„Nevěděli jsme o nich nic, ani o důvodu, proč je ničíme. Co jsem tam viděl dalece překračovalo, co bych dokázal ospravedlnit jako nutné,“ vypověděl pro Breaking the Silence, která umožňuje vysloužilým vojákům důvěrně sdílet své zážitky ze služby na Izraelem okupovaných územích.
V naší hlavě neexistoval pojem civilista.
Další svědectví shrnutá ve zprávě pokrývající roky 2023 a 2024 popisují politiku takzvaného volného použití zbraní: bez rozlišení mezi civilisty a bojovníky.
„Oblast musela být sterilizována,“ popsal jeden ze seržantů. „To znamenalo odstranit z ní všechny lidi. Každý, kdo se viditelně nevzdával, byl považován za hrozbu.“
„Z toho území jsme udělali Hirošimu,“ shrnul důsledky operace další voják. „Dříve pole nebo háje. Potom? Písek, duny, zkáza,“ dodal jiný.
Kvůli snaze přinášet vám i nepříjemnou pravdu čelíme absurdním nařčením a útokům na naši existenci. Děkujeme členstvu Voxpot Klubu, že stojí při nás a pomáhá nám pokračovat v práci.
Podle svědectví se pravidla nasazení lišila jednotku od jednotky. Některé měly povolení střílet na kohokoliv, kdo se přiblížil k perimetru.
„Naší jednotce bylo řečeno, že kdokoliv vstoupí do perimetru, je terorista. V naší hlavě pojem civilista neexistoval,“ potvrdil jeden z vojáků.
Jiný vzpomíná na přímé instrukce: „Dospělý muž – zastřelit. Na ženy a děti střílet tak, aby se stáhly, a pokud se přiblíží k plotu, zastavit je.“
Palestinské obyvatelstvo však podle svědků nedostávalo žádné informace, kde přesně zóny zabíjení začínají a končí. Podle Ahmeda Bayrama z organizace Norwegian Refugee Council, který přichází do každodenního kontaktu s vysídlenými Palestinci, se hranice těchto no-go zón neustále mění.
Kde čekat smrt?
„Můžete si to představit jako dům s pěti místnostmi a sto padesáti lidmi. Jen jedna místnost je obyvatelná – a ta se stále mění,“ vysvětluje pro Voxpot z Ammánu.
„Takže sto padesát lidí neustále přebíhá z jedné místnosti do druhé, protože v těch vedlejších se střílí a nikdo neví, kde je bezpečno,“ popisuje situaci v Gaze. Někteří jeho kolegové se za poslední dva roky museli stěhovat více než desetkrát.
„Lidé jsou znovu a znovu nuceni opouštět své domovy. Celé to připomíná vojenskou fotbalovou hru, v níž Izrael ovládá hřiště a s Palestinci si hraje,“ říká Bayram.
„Je to traumatizující a nebezpečné. Dochází k porušování základních lidských práv,“ je přesvědčen. Jedná se podle něj o násilné vysídlení, při němž Izrael jako okupační mocnost nerespektuje žádná pravidla a v nárazníkových zónách ničí kritickou infrastrukturu.
Jako příklad uvádí Bayram nedávné útoky na nemocnici al-Ahli, kde izraelské rakety minulou neděli zasáhly jedinou nemocniční laboratoř v Gaze.
„Ti, kdo už jsou zranění, jsou tak vystaveni dalšímu riziku právě tam, kde by se měli uzdravit,“ konstatuje.
Čtěte také: Vražda zdravotníků v Gaze. Izraelská armáda lhala o sanitkách
Jasné překročení morálních hranic je podle Eitana Roma z Breaking the Silence důvodem, proč se někteří veteráni rozhodli promluvit.
„Měli potřebu překlenout propast mezi tím, co si veřejnost – především izraelská – myslí, že vojáci na misích dělají, a skutečností, kterou zažívají v terénu,“ vysvětluje pro Voxpot.
„Během posledních osmnácti měsíců řada rezervistů uvedla, že na výzvu k nasazení odpověděli proto, že chtěli chránit své spoluobčany po brutálním útoku z 7. října a přispět k osvobození rukojmích,“ říká Roma.
„Postupem času si ale uvědomili, že rozkazy, které dostávají, tyto cíle nenaplňují.“
Čtěte také: Všechno, co jste chtěli vědět o 7. říjnu, ale báli jste se zeptat
Týká se to zejména vytváření nárazníkových zón, které izraelská armáda (IDF) označuje jako „zóny zabíjení“. Podle Roma jde o jednoduchý, ale brutální způsob, jak zajistit, aby se v daném prostoru nepohybovala žádná entita, kterou armáda vnímá jako hrozbu.
„Hlavními oběťmi jsou samozřejmě civilisté z Gazy,“ připomíná. Většina zón navíc není nijak fyzicky označena – Palestinci je tedy nemají jak rozeznat.
„Překročení této neviditelné hranice může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí,“
Politika čistky
Po brutálním útoku Hamásu ze 7. října 2023 rozšířila izraelská armáda perimetr nárazníkových zón hluboko do území Gazy. Zatímco před válkou zasahovaly zhruba tři sta metrů od hranice, dnes šířka dosahuje osmi až patnácti set metrů.
IDF kvůli tomu realizovala rozsáhlou vojensko-inženýrskou operaci, vedoucí ke zničení obytné a technické infrastruktury na desítkách kilometrů čtverečních – konkrétně až šestnácti procent území Pásma.
Nový perimetr se táhne od pobřeží na severu až po egyptskou hranici na jihu, výhradně na palestinském území mimo mezinárodně uznávané hranice Izraele.
„Prohlášení izraelských představitelů, že zmíněné území zůstane pod izraelskou kontrolou a Palestinci se nebudou smět vrátit, jasně ukazují, že tuto politiku nelze označit jinak než jako součást etnické čistky,“ uzavírá Rom.
