Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen a americký prezident Donald Trump se shodli na podobě obchodní dohody. Vyhnuli se sice celní válce, avšak některé členské země a obchodní sektory nešetří kritikou.
Zhruba čtyřicet minut trvala schůzka mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem v jeho skotském golfovém resortu Turnberry. Zatímco jednali, vzduchem létaly biliony eur a hrozba obchodní války.
Nakonec mohla šéfka Evropské komise předstoupit před reportéry a oznámit: „Máme dohodu“.
Na téměř všechno zboží z Unie se nově bude vztahovat patnáctiprocentní přirážka zahrnující klíčové evropské sektory, včetně aut, léčiv nebo polovodičů. Cla na hliník a ocel zůstávají na padesáti procentech.
Po několika týdnech výhrůžek, kdy Trump otevřeně hovořil o zavedení třicetiprocentních cel, našly obě strany společnou řeč a vyhnuly se eskalaci, která by ochromila podniky na obou stranách Atlantiku. Podle šéfky Komise přinese dohoda do obchodních vztahů „stabilitu“ a „předvídatelnost“.
Svou spokojenost nezastíral ani Donald Trump. „Vyřeší spoustu věcí, je to skvělé rozhodnutí,“ pronesl o dohodě.
Americký prezident udržoval unijní delegaci do poslední chvíle v napětí: ještě hodinu před schůzkou se nechal slyšet, že šance na průlom je „padesát na padesát“.
Jedná se o zatím nejdůležitější dohodu, kterou se americkému prezidentovi podařilo uzavřít. Stihl se sice domluvit například s Velkou Británii, Japonskem nebo Vietnamem, avšk Evropská unie je pro USA vůbec největším obchodním partnerem – denně si vzájemně vymění zboží a služby v hodnotě přesahující pět miliard dolarů.
Brusel se v rámci dohody zavázal, že ze Spojených států během následujících tří let nakoupí ropu a zemní plyn a další v hodnotě 750 miliard eur. Dalších 600 miliard pak Unie investuje ve Spojených státech a podle Trumpa nakoupí „obrovské množství“ amerického vojenského vybavení v hodnotě „stovek miliard dolarů“.
Ekonomické a analytické hlasy tvrdí, že zavedení patnáctiprocentních cel bude mít vliv na rozhodování firem a přispěje ke zvýšení cen, což pocítí američtí spotřebitelé.
Závěry dohody přivítal německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj odvrátila obchodní válku, která by zasáhla německou ekonomiku závislou na exportu.
Z dalších členských států a unijních sektorů ale zaznívá kritika. Vlivný Svaz německého průmyslu (BDI) tvrdí, že dohoda bude mít „značný negativní dopad“, zatímco podle sdružení chemických firem jsou cla „příliš vysoká“.
Přirážky pak zatíží také německé automobilky, a to v době, kdy se pokouší dohnat náskok konkurentů v oblasti elektromobility.
Čtěte také: Kulhající ekonomika i nárůst krajní pravice. Velkou koalici v Německu čeká ostrý start
Ještě ostřejší reakce přišla z Paříže. „Je to temný den, když se aliance svobodných národů, které se sjednotily v potvrzení svých hodnot a bránění svých zájmů, rozhodne podřídit,“ napsal na síti X francouzský premiér François Bayrou.
Podobné hlasy pak zazněly od dalších členů francouzské vlády. Podle ministra pro evropské záležitosti Benjamina Haddada sice dohoda přinese dočasnou stabilitu, ale je „nevyvážená“.
